Page 29 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 06/2022

28 Převod ostrova Štvanice ze soukromých rukou zpět do majetku města Hobulet červen 2022 Archiv 29
přinesl celému území nebývalé možnosti dalšího rozvoje. Ještě před
první světovou válkou se zde uskutečnilo několik velkých stavebních
projektů, které tvář ostrova zásadně proměnily.
v orgánech města (konec ledna 1910) do Grošem. Reportáž Národních listů k návštěvě
dokončení uplynuly necelé dva roky. Ještě poznamenává: „Účastníky exkurze zajímala
více asi překvapí fakt, že původní rozpočet okolnost, zda betonový most neutrpí po-
(1,43 milionu tehdejších korun) nejenže nebyl větrností. V té příčině dáno bylo ujištění, že
překročen, ale díky důmyslnosti stavitelů se konstrukce betonová nebude vodu propou-
podařilo ušetřit 275 tisíc korun použitím jed- štět, neboť ji bude chránit isolace olověná
noduššího řešení při vybudování pobřežního a plstěná.“ Most byl dokončen za pouhých
i středního pilíře. Na počátku roku 1910 bylo 18 měsíců, v říjnu 1911. Jeho podoba doznala
rozhodnuto, že nový most ponese jméno po v průběhu doby řady změn, zejména pak
významném podnikateli, staviteli a mecenáši na přelomu sedmdesátých a osmdesátých
Josefu Hlávkovi. Na ostrově měl dokonce vznik- let minulého století, kdy se stal součástí tzv.
nout mecenášův pomník podle návrhu sochaře magistrály. Provizorní most byl definitivně
Josefa Mařatky, přípravy na jeho vybudování rozebrán v květnu 1912, sloužil tak necelých
ale nakonec přerušila první světová válka. dvanáct let.
Prakticky souběžně se stavbou železné stávala Štvanice i před první světovou válkou
Navzdory panujícímu stavebnímu ruchu zů-
části mostu už probíhaly přípravy na stavbu
Kapitoly z dějin druhé části přemostění. Pro něj byl zvolen místem, kde trávil volné chvilky prostý lid. Tu
tehdy moderní materiál – beton. Návrh mostu
a tam se v tisku objevovaly návrhy, aby právě
zde vzniklo nějaké institucionalizované cent-
připravili architekti Pavel Janák a specialista
Štvanice V. na mostní konstrukce inženýr František Men- rum zábavy, zejména tedy pro chudší vrstvy.
V dubnu 1914 se v Národních listech objevil
cl. Opět šlo vše jako na drátkách. Do 31. led-
na 1910 měly firmy se zájmem o tuto zakázku
odeslat své nabídky, ve výběrovém řízení anonymní článek, ve kterém autor předsta-
vuje koncept ostrova, kde by měl vzniknout
zvítězila firma stavitele Karla Herzána, která například hudební pavilon, „velká místnost
nabídla cenu 950 tisíc korun. Celkové náklady zpěvní“, loutkové divadlo pro děti a divadelní
a Novomlýnského a stavbu nového Helmov- zástupci investora, tedy královského hlavního včetně výzdoby měly dosáhnout 1,2 milionu sál, kde by právě pro prosté publikum mohl
ského jezu. Měla se zbudovat pobřežní zeď města Prahy, rozhodli upřednostnit poněkud korun. Stavět se začalo v dubnu 1910, v květnu hostovat i soubor Národního divadla. To vše
od mostu Císaře Františka Josefa až k nové- střízlivější projekt architekta Aloise Dlabače, 1911 na staveniště zavítala deputace pražské- při zachování zeleně a volných ploch pro
mu mostu na Štvanici, v plánu byla výstavba který dnes dominuje pohledu na Vltavu ze ho magistrátu v čele s primátorem Karlem odpočinek. ○
plavebních komor u ostrova Štvanice i s jezem Štefánikova mostu.
v plavebním kanále, úprava pobřeží ostrova od K výrobě elektřiny zde sloužily celkem tři
jeho západního cípu až k Negrelliho viaduktu Francisovy turbíny, roční produkce se pohy-
a provedení spodního plavebního kanálu od bovala kolem 5,8 milionu kWh a tato energie
viaduktu až k vyústění kanálu do Vltavy. měla být primárně používána pro provoz blíz-
kých zdymadel a systému plavebních komor
Plavební komora a jejich osvětlení. V průběhu své existence
Obří zakázku si nakonec rozdělily jen dvě prošla elektrárna několika opravami, například
firmy – Lanna a Müller a Kapsa. Jak už to v letech 1960–1961, naposledy pak v druhé
bývá, v průběhu realizace projektu docháze- polovině osmdesátých let 20. století.
lo k dílčím změnám, které si vynutila reálná
situace na staveništi. Práce také několikrát Beton versus železo
zkomplikovalo vzedmutí Vltavy – nejvíce pak Prakticky ve stejné době jako projekt zdymadel
při prudkém tání ledů a povodni v únoru 1909. a plavebních komor probíhala na Štvanici ještě
1 Většina prací byla dokončena v roce 1913. Vod- jedna významná stavba. Přes ostrov vedlo od
ní dílo Štvanice mělo význam nejen pro lodní roku 1900 provizorní dřevěné přemostění,
dopravu na Vltavě, ale i pro ostrov samotný. jehož životnost se odhadovala na desítky let.
Například zemina získaná bagrováním koryta Už po necelém desetiletí ale pražská obec při-
První z velkých novinek bylo budování zdy- byla použita ke zvětšení plochy ostrova v jeho stoupila k vystavění mostu trvalého. K urych-
madla a související úpravy u ostrova, jež byly západní části o cca 9000 m², zároveň došlo ke lení stavebních příprav přiměl vedení Prahy
součástí většího záměru na lepší splavnění scelení ostrova, který tak prakticky dostal své fakt, že údržba dřevěného mostu spolykala
Vltavy na území Prahy. Tato možnost se neře- dnešní obrysy. každoročně značné množství financí, navíc 2 4
šila poprvé, již v posledních dvou dekádách S rozsáhlými úpravami řečiště i ostrova jeho dopravní kapacita přestávala dostačovat
19. století (konkrétně v letech 1888 a 1895) souvisela ještě jedna stavba. V roce 1911 mi- houstnoucímu provozu. 1 Dobová pohlednice s vyobrazením vodní
byly vypracovány dva projekty na splavnění, nisterstvo obchodu definitivně rozhodlo, že Harmonogram stavby mostu byl poměrně elektrárny na ostrově
které ovšem zůstaly pouze na papíře. Kromě přebytečné vodní síly generované u zdymadla nezvyklý, výstavba měla totiž proběhnout ve 2 Úprava řečiště Vltavy u Štvanice v roce 1910
finančních prostředků na samotné stavby bylo na Štvanici budou využity pro pohon dvou dvou fázích. Nejprve měla být vybudována část 3 Provádění velkých vodních staveb u ostrova
třeba zajistit peníze na výkup mlýnů, jejichž vodních elektráren – na Těšnově a na západní z Těšnova na Štvanici, což zcela nepochyb- v roce 1910
činnost měla být v souvislosti s úpravou řečiště špici ostrova Štvanice. Výstavba štvanické ně souviselo s výstavbou plavebních komor, 4 Kry pokrývající ostrov během únorové povodně
a zasypáním celé řady mlýnských ramen řeky elektrárny proběhla ve dvou etapách, přičemž a teprve poté zbytek přemostění do Holešovic. v roce 1909
a náhonů ukončena. Šlo o 29 objektů s celko- první z nich se odehrála ještě před definitivním V lednu 1908 projednávalo záměr pražské
vou vodní silou 1230 koňských sil. schválením záměru v letech 1908–1909. Tehdy zastupitelstvo a Národní listy tehdy představily
Na počátku roku 1907 byla vyhlášena se vybudovaly obvodové zdi nad úrovní tehdy podobu budoucího mostu čtenářům: „Nový
veřejná soutěž na provedení stavebních prací. známé nejvyšší „velké vody“ a také základy most projektuje se jako spodní konstrukce
Zakázka byla rozdělena na sedm částí, aby bylo turbín a odpadní kanály. K dokončení elektrár- železná o dvou polích, spočívající na dvou
možno je zadat, respektive provádět samostat- ny došlo v roce 1913, kdy sem bylo umístěno pobřežních a jednom návodním pilíři kamen-
ně. Jednalo se o prohloubení řeky od Helmov- kompletní strojní zařízení a dostavěn samotný ném. Most bude 16 metrů široký, z čehož
ského jezu až k Negrelliho viaduktu, stavbu elektrárenský objekt. Autorem architektonic- 10 metrů připadne na jízdní dráhu. Obě pole
vorové propusti s pobřežní zdí k mostu Císaře kého návrhu budovy elektrárny a celého cípu budou míti 46 metrů rozpětí.“ Autorem návrhu
Františka Josefa (ten stával zhruba v místech ostrova byl architekt a autor celé řady technic- byl městský inženýr Mečislav Petrů, ocelové
dnešního Štefánikova mostu), úpravy západ- kých staveb František Sander (1871–1932). Ob- komponenty dodaly železárny bratří Prášilů. Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury
ního cípu ostrova Štvanice a stavbu štěrkové jekt měl symbolizovat nástavbu lodi s ráhnem Z dnešního pohledu jistě udiví dvě věci. a sportu. Zajímá se o sběratelství a českou historii
propusti, odstranění jezů Helmovského a čelním stožárem. V průběhu stavby se ale V první řadě rychlost – od projednání 3 Foto – archiv autora