Page 29 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 červen 2021

Skutečným pojítkem mezi historií a současností Hobulet červen 2021 Archiv 29
měst bývají oficiální i neoficiální pojmenování
veřejných míst – ulic, náměstí nebo různých
plácků či zákoutí. Jména sama a jejich význam
často poskytují i další informace o místě, která Boj o cedule pražská městská rada potvrdila své rozhod- pražská městská rada o pojmenování nové
Pojmenování desítek ulic v Praze 7 na konci
ulice v Holešovicích, hovořilo se o ní jako
nutí. Opět následovala vlna nevole ze strany
označují. S tím, jak se v průběhu 19. století Praha roku 1888 s sebou přineslo dlouhou „kauzu“ německy mluvících Pražanů, někteří dokonce o „páté“. Je tedy zřejmé, že nově vznikající
rozvíjela, rostl tlak na jednoznačná a unikátní táhnoucí se mnoho let, která daleko přesáhla hlídkovali dnem i nocí u dvojjazyčných tabulek ulice byly pracovně očíslovány. Konkrétně se
s cílem zabránit jejich vyměnění.
jednalo o ulici U Průhonu – což je také jedna
hranice Prahy 7 a vlastně v ní vůbec nešlo
pojmenování zejména ulic. Výjimkou nebylo o názvy, tím méně o samotnou Prahu 7. Městští cedule budou mít jednotný tvar i formu sděle- z mála ulic, které v průběhu doby nezměni-
Městská rada tehdy také rozhodla, že uliční
zastupitelé tehdy totiž rozhodli, že napříště
ani nové předměstí připojené k metropoli – budou ulice v Praze označovány tabulkami, ní. Měly být obdélníkové, s modrou obrubou ly svůj název. I když – tehdy dostala jméno
V Průhonu. O dva roky později rozhodovala
Holešovice-Bubny. kde boudou uliční názvy jen česky, a opustí tak a v červeném poli pak mít bílými písmeny městská rada o pojmenování dvou ulic na
praxi označování v obou zemských jazycích. vypsaný název ulice či náměstí. Jedinou Letné. Dá se odhadnout, že její rozhodnutí
Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury a sportu na ÚMČ Praha 7. Není se čemu divit, Praha byla prakticky čes- výjimku dostaly Holešovice-Bubny, kde měla vyvolalo zmatek. Tehdy již existující ulici
Zajímá se o sběratelství a českou historii. Foto – archiv autora kým městem, počet Němců zde nepřesáhl 10 % být zachována dosavadní podoba tabulek, U Studánky změnila na Strojnickou, a U Stu-
obyvatelstva, v samotné Praze 7 byl ještě nižší která se od standardní lišila bílou obrubou. Byl dánky nově pojmenovala ulici, která si tento
(v roce 1910 jen 3,5 %). V době poměrně vypja- také ustanoven závazný systém přidělování název uchovala dodnes. Úsek dnešní Umě-
tých národnostních třenic 90. let 19. století toto čísel orientačních v jednotlivých ulicích – řídil lecké od Strojnické ke Královské oboře dostal
rozhodnutí vzbudilo skutečně velké pozdvi- se podle toku Vltavy. V ulicích souběžných poetický název Zátiší. Další jména pak přišla
žení. Zprvu se zdálo, že vše proběhne v klidu, s tokem řeky jdou čísla ve směru toku od jihu v prosinci 1896 – v katastru Bubenče dostala
fakticky se celá záležitost dostala na přetřes až k severu, v ulicích příčných na pravém břehu důležitá spojnice s Dejvicemi název Koruno-
1
po třech letech v roce 1891, kdy radní, zřej- k východu, na levém k západu. Čísla lichá vační, dnešní ulice Jana Zajíce se jmenovala
mě povzbuzeni úspěchem národní Jubilejní jsou na levé straně ulice. Spor o jazyk uličních Škroupova. Na již vzpomínané Zátiší navazo-
výstavy, vrátili celou věc na stůl. Finance na cedulí ale neskončil, tuto „válku“, která se stala vala Gerstnerova – podle inženýra, který
terčem častých vtipů, nakonec ukončilo až
mj. vytvořil projekt Buštěhradské dráhy, ve-
výměnu tabulek byly nakonec zařazeny do roz-
Od Čertoušku k Mokřadu II. počtu hlavního města až na rok 1893, v srpnu závazné rozhodnutí správního soudu, který dal doucí doslova pár metrů od ulice samotné.
V červnu 1909 došlo, kromě ulice Schnir-
téhož roku začali zřízenci magistrátu osazovat
v roce 1898 za pravdu magistrátu.
v ulicích v centru nové tabulky v národních
pozemcích barona Richtera. Dostalo jméno
lo přidělování jmen nově vznikajícím ulicím
barvách a pouze s českými nápisy. To vzbudilo I v devadesátých letech 19. století pokračova- chovy, i na pojmenování náměstí na bývalých
nevoli pražských Němců, kteří protestovali v Praze 7. Když si vybavíme, jak vypadá uliční Bubenské, aby, jak píše agrární list Venkov,
v ulicích, výjimkou nebyly ani drobné šarvátky. síť dolních Holešovic, je zřejmé, že zdejší ulice „bylo zachováno starobylé jméno osady
Přejmenování ulic také soudně napadl účelově byly budovány na základě předem daného Bubny“. Toto náměstí (dnes Strossmayerovo),
Hledají se jména Erben, odborníky zde zastupoval profesor založený Německý spolek pro městské zále- regulačního plánu. Ten byl skutečně zpracová- respektive proměny jeho jména jsou nejlepším
2 Stavební rozvoj Prahy 7 byl ale velice rychlý, Václav Vladivoj Tomek. Po intervenci radního žitosti, načež místodržitelství jako nadřízený ván ještě v období, kdy byly Holešovice-Bubny dokladem, jak se do místních názvů promítaly
poměrně záhy proto vyvstala potřeba pojme- Seiferta se konečně na jednání rady 11. října orgán provádění změn pozastavil. Znovu se věc samostatnou obcí. Podobně to bylo s jejich turbulentní události 20. století. Více si o tom
novat velké množství nových ulic. Celá zále- 1888 rozhodovalo o pojmenování, resp. pře- projednávala v dubnu následujícího roku, kdy pojmenováváním. Když v září 1891 rozhodovala povíme v příštím díle seriálu. ○
žitost tehdy, podobně jako dnes, náležela do jmenování ulic. Právě tehdy získaly své jméno
kompetence sboru obecních starších (obdoba dodnes významné ulice v Praze 7, na Letné 1 Významný obrozenec Josef Dobrovský má „svou“
dnešního zastupitelstva), respektive městské například Vinařská (dnes Františka Křížka), ulici v Praze 7 již od počátku 20. století.
rady. Vedení Prahy se ale do vybírání jmen v dolních Holešovicích například Rohanská 2 Kreslený vtip z Humoristických listů z roku 1894
z neznámého důvodu příliš nechtělo. (dnes Komunardů) a mnohé další. Některé si dělá legraci z tehdejší kauzy – plamenných diskuzí,
Situace došla tak daleko, že prostor dostala z ulic byly naopak přejmenovány. V oblasti zda má být text na uličních tabulkách pouze česky,
„lidová tvořivost“, obyvatelé si pojmenovávali dnes již neexistujících starých Holešovic se nebo i německy.
ulice podle svého a dokonce je opatřovali ta- Zahradní ulice měla napříště nazývat Arnoš-
bulkami s vlastními názvy. Například na počát- tovskou, dvě ulice v Bubnech nesoucí zvláštní
ku roku 1886 takto pojmenovali ulice vedoucí pojmenování Hořejší, respektive Dolejší Ban-
kolem kolonie dělnických domů vystavěných kovní ulice se měly nově nazývat U Kapličky
společností Státní dráhy (dnes Dělnická) – a U Vozovky. Jedná se o úseky ulic Janovského,
„načerno“ tak vznikly ulice: Nádražní, Dra. respektive U Smaltovny mezi Veletržní a Stroj-
Wienera, Lämmlova a další. Zdejší dokonce nickou. Důležitou změnou bylo přejmenování
nechali vyrobit modrobílé tabulky s označením ulice Obecní na U Nádraží (později Nádražní,
v češtině i němčině. Tentokrát ale byla městská dnes Železničářů), právě zde totiž sídlila tzv.
rada rychlá, požádala magistrátní zřízence, aby magistrátní expozitura, jakýsi předsunutý úřad 4
tyto tabulky neprodleně odstranili. magistrátu, kde si zdejší občané mohli vyřídit
V polovině roku 1887 vyzvala pražská měst- některé záležitosti v oblasti samosprávy.
ská rada Občanský klub v Holešovicích (tehdy Komise, potažmo městská rada také
prakticky jedinou organizovanou politickou některými místními jmény jasně deklarovala
sílu v Praze 7), aby vedení Prahy předložil své loajalitu k rakouské vládnoucí dynastii – po ná-
návrhy na jména pro celkem 56 ulic! Opět se sledníku trůnu, korunním princi Rudolfovi byla
poměrně dlouho nic nedělo, takže v červnu nazvána třída protínající Bubny a Letnou. Ne-
V polovině osmdesátých let 19. století, tedy následujícího roku se v tisku objevila zpráva, byla to první připomínka nešťastného Rudolfa
v době, kdy došlo ke vzniku Prahy 7, bylo ve které si notářská komora stěžovala, že se na (v roce 1889 spáchal sebevraždu) v Praze 7
na tomto území pojmenováno skutečně jen úředních listinách objevují popisy domů v Ho- – už od roku 1867 se populární Letenské sady
několik nejvýznamnějších ulic – Belcrediho lešovicích jako například: Dům č. X hraničí ku nazývaly sady Korunního prince Rudolfa.
(dnes Milady Horákové), Bělského (Dukelských straně severní na bezejmennou ulici, ku straně Obě místopisné připomínky osobnosti prince 3
hrdinů), Purkyňova (Bubenská) nebo Hálkova východní má bezejmennou ulici, ku straně jižní v Praze 7 „vydržely“ až do roku 1919. K činnosti
(U Výstaviště) a několik dalších. Souviselo to na bezejmennou ulici, a ku straně západní na speciální komise je vhodné připomenout, že na
samozřejmě s tím, že plocha nové čtvrti byla pozemkovou parcelu Y.“ jednom ze svých zasedání koncem roku 1888 se
prakticky – zejména ve srovnání s dneškem – Až na podzim 1888 se k životu probudila zabývala i pojmenováním největšího pražské- 3 Dnes již neexistující část ulice Na Zátorách a uliční tabulka ve verzi,
nezastavěná. Drobnou výjimkou byla oblast zvláštní komise městské rady (zřízená již na ho parku – Stromovky. Zcela v intencích doby která byla používána po druhé světové válce. Pod názvem ulice byla římskými
tzv. starých Holešovic (v místech označovaných počátku roku 1886), která měla vybírat nová rozhodla, že oficiálně by park měl být nazýván čísly označena čtvrť. S cedulemi tohoto typu se lze v Praze 7 setkat dodnes.
někdy jako Zátory), kde existovala uliční síť již jména pro ulice v sedmé městské části. Komisi tradičně, tedy Královská obora, protože tehdy 4 Pomník korunního prince Rudolfa u loveckého zámečku v Mayerlingu v Rakousku,
kde princ spáchal v lednu 1889 sebevraždu, když předtím pravděpodobně zabil
na počátku 19. století – jedinou významnější tvořili zástupci magistrátu – například radní (i dnes) populární název Stromovka je pouhým svou milenku. I v Praze 7 měl následník trůnu své „pomníky“ – už za jeho života
komunikací zde ovšem byla ulice Palackého původem právě z Holešovic stavitel Jan Seifert, překladem z německého „Baumgarten“, po něm byly pojmenovány dnešní Letenské sady (sady Korunního prince Rudolfa),
(částečně ji kopíruje dnešní Partyzánská). ředitel městské statistické kanceláře Josef jak parku říkali zdejší Němci. později i dnešní ulice Veletržní (Rudolfova).