Page 29 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 Hobulet březen

28 Máloco hýbe současnou českou, ale i světovou Hobulet březen 2021 Archiv 29
veřejností tolik jako probíhající očkování proti
nemoci COVID-19, která už více než rok negativně
ovlivňuje naše životy. Očkování jako způsob,
kterým lze předcházet chorobám, je metoda Poté se na stránkách tisku rozhořela plamenná státy – v Bavorsku bylo očkování povinné již
diskuze v čele Hamerníkových odpůrců stál
od roku 1807, ve Švédsku od roku 1810, v Anglii
překvapivě poměrně stará, první vakcinace MUDr. Vilém Petters, zastánce očkování a autor od roku 1864, německý zákon přijatý v roce
v Čechách i v Praze probíhaly už kolem roku 1800 brožury popisující zmiňovanou epidemii 1874 dokonce nařizoval i revakcinaci. V Če-
chách se povinnost očkování zavedla až po
neštovic v Praze v letech 1872–1873. Tradičně
a provázely je podobné problémy jako dnes. nejskeptičtější byli k očkování obyvatelé příhra- vzniku Republiky československé, a to záko-
ničních okresů v severních Čechách s převa- nem č. 412 z roku 1919. Nicméně už rakouské
hou německého obyvatelstva. Jejich nechuť lze úřady své občany k očkování motivovaly –
zřejmě přičíst silnému vlivu z Německa, kde vyžadovaly jej například při přijímání do urči-
bylo hnutí odmítající vakcinaci velice silné. tého typu (vojenských) škol nebo při udělování
Toto antivakcinační hnutí ale nebylo jen stře- stipendií. Zároveň je třeba připomenout,
doevropským specifikem, české deníky infor- že další pobídkou pro očkování byl fakt, že
movaly v březnu 1885, že v anglickém Leicestru bylo pro všechny zdarma.
protestovalo proti (povinnému) očkování na V průběhu 19. století se očkování neslo pře-
20 000 lidí. Argumenty „odmítačů“ byly růz- devším ve znamení jediné nemoci, proti které
né, kupodivu dnes dominující vedlejší účinky mělo chránit – neštovicím. Je trochu parado-
vakcinace se příliš nevyskytovaly. Poměrně
xem, že průkopníky širšího využití očkování
Počátky očkování často zazníval argument o vysoké ceně za celý byla vlastně domácí zvířata – už v devadesátých

letech 19. století se jim běžně podávala séra
proces. V roce 1871 přitom naočkování více
v Praze 3 než 150 tisíc dětí stálo cca 37 tisíc zlatých, což proti sněti slezinné nebo července. Od roku
1885 byla také známá očkovací látka proti tehdy
odpovídalo zhruba ceně dvou menších domů.
1 V současnosti se velmi často diskutuje, zda rozšířené vzteklině. To ale neznamená, že by
zavést povinné očkování proti nemoci COVID-19.
cín na další nebezpečná onemocnění. Velkým
Nejinak tomu bylo i v případě neštovic. V průbě- úsilí vědců a lékařů nesměřovalo k nalezení vak-
Během 19. století bojovali naši předci s pra- lékař dr. Smith. Ten také působil v Tedražicích hu 19. století se objevilo několik pokusů vakci- úspěchem bylo například v roce 1927 objevení
vými neštovicemi. Tato nemoc byla doslova v jihozápadních Čechách, kde hrabě Franti- naci dětí uzákonit, vyzývala k tomu opakovaně prostředku účinného proti zákeřnému záškrtu
postrachem, zejména pro rodiče malých dětí. šek Xaver Taaffe zřídil v roce 1795 „očkovací i pražská zdravotní komise. Vzorem pro zdejší (difterii) – nemoci, která dokázala zabít až třeti-
Inkubační doba choroby se pohybovala mezi ústav“. Moderní vakcínu, tedy „Jennerovu me- zastánce tohoto opatření byly další evropské nu infikovaných (zejména dětí). ○
10 a 14 dny, poté nastoupila horečka (až 40 °C) todu“, aplikoval v Praze už v roce 1800 MUDr.
a malátnost, tedy příznaky podobné chřipce. Bauer. Očkování si pomalu razilo cestu – mu- obyvatele byla více než patrná. Důležitou
Tento stav provázely bolesti v kříži, potíže s po- selo se ovšem vypořádat s četnými obtížemi – součástí tohoto úsilí bylo i zajištění očkování
lykáním a eventuálně další obtíže. Po přibližně chybělo jeho centrální řízení a koordinace, proti neštovicím a právě epidemie na počátku
třech dnech horečka pozvolna klesá a na těle navíc důvěra mnohých rodičů v nový preven- 70. let byla zásadním impulsem pro renesanci
i sliznicích nemocného se objevují stovky tivní nástroj byla velice slabá. První doporuče- této metody. V roce 1885 tedy nabízí Praha
pupínků. Na špičce každého pupínku se tvoří ní k očkování vydala rakouská dvorní kancelář prostřednictvím okresních lékařů očkování
puchýř, jehož obsah po čase hnisá. Několik dní již v roce 1802, ještě o rok dříve vyšel první dětí. V Praze 7 jej prováděl zdejší lékař MUDr.
po objevení pupínků přichází opět horečka popularizační spis v češtině nazvaný V čem Dvořák ve své ordinaci v tehdejší Hálkově
a pro část nemocných také smrt. Smrtnost vlastně pozůstávají kravské neštovice a k čemu třídě (dnes U Výstaviště) č. 229. V dubnu 1891
nemoci se pohybovala mezi 10 a 20 %, s narůs- jsou prospěšné. Dvorský dekret z 9. červen- projednávala problematiku očkování v Praze
tajícím věkem nemocného její nebezpečnost ce 1836 zdůraznil nezpochybnitelný kladný městská zdravotní komise (poradní orgán Rady
klesala. Neštovice také byly vysoce nakažlivé, vliv očkování na rozšíření nemoci, resp. jejího města). Tehdejší městský fyzik (lékař) a legen-
takže se nemoc jen zřídka vyskytla izolovaně. průběhu. Apeloval na učitele, kněží a lékaře, da péče o veřejné zdraví MUDr. Jindřich Záhoř
Právě na přelomu 18. a 19. století proběhla aby očkování propagovali mezi prostým lidem. 2 představil nový systém očkování školních dětí.
v Čechách velká epidemie neštovic – za oběť jí Počty nakažených se prakticky trvale snižovaly Napříště se nemělo odehrávat v ordinacích
padlo 34 664 osob. a zdálo se, že nebezpečné nemoci odzvonilo. lékařů, protože na očkování „docházejí také
S tím souvisel i výrazný pokles zájmu očko- dítky nakažlivými nemocemi stižené“, a hrozí
Naděje z Anglie vání. O to překvapivější a bohužel tragičtější tak nákaza u ostatních čekajících pacientů. Dr.
V té době se už ale z Anglie dále do Evropy šířil následky měla epidemie, která v letech 1872 Záhoř doporučoval, aby městská rada zřídila,
účinný prostředek v boji proti nemoci. Anglický a 1873 zasáhla nejprve Prahu a pak prakticky resp. vyčlenila prostory v obecních školách,
biolog Edward Jenner již v roce 1796 úspěšně celé Čechy. Nemoc přišla ze dvou směrů – kde se bude očkovat. Zároveň Záhoř vyzdvihl
testoval vakcínu, kterou sám vyvinul. Avšak Jenner z bavorských příhraničních okresů a ze Saska. činnost okresního lékaře z Holešovic MUDr.
nebyl pionýrem očkování, v Anglii se očkovalo V dubnu 1873 referují Národní listy o průběhu Jana Fähnricha, který prováděl očkování
už od dvacátých let 18. století. Tuto první me- epidemie. Během prvních dvou týdnů měsíce v jiné veřejné místnosti – v hostinci! Jednalo se
todu, tzv. variolizaci, jež spočívala v podávání března tohoto roku zemřely v celé zemi téměř o tehdy oblíbený lokál Na Kovárně v Palackého
sušeného hnisu z puchýřů pravých neštovic, čtyři stovky nakažených. Z očkovaných nemoc- ulici č. 218/5 (dnes Partyzánská). Díky tomu
přinesla do Anglie aristokratka Mary Wortley ných zemřelo 7 % pacientů, z neočkovaných se dle městského fyzika dařilo zvýšit počet
Montegu z Turecka. Nemoc sice u očkovaného pak více než třetina. Dle dobových údajů si naočkovaných. Záhoř také navrhl, aby Praha
propukla, ale ve slabší formě. I tak ale některé tehdy nemoc vyžádala v zemi přes 15 000 obětí vyráběla vakcínu ve své vlastní režii. Před
z očkovaných nemoc zahubila. Především však a v Praze pak téměř 1700. Menší epidemie se první světovou válkou se v Praze 7 očkovalo už
takto postižení mohli nakazit celou řadu lidí, pak v Praze opakovaly až do konce osmdesá- zase „klasicky“ ve školách – v Jablonského ulici
kteří nemohli tento léčebný proces podstoupit. tých let 19. století. (dnes zde sídlí obchodní akademie a oděvní
Jenner si naproti tomu všiml, že lidé, kteří často průmyslovka) a U Studánky (dnes FZŠ Umě-
přicházejí do styku s dobytkem, někdy onemoc- Pro injekci do hospody 1 Městský fyzik (lékař) a hygienik MUDr. Jindřich lecká) a v chlapecké opatrovně v Letohradské
ní tzv. kravskými neštovicemi. Lidská a velmi V Praze a jejích předměstích se neštovice a dal- Záhoř (1845–1927). Do jeho agendy patřilo ulici (dnes stejnojmenná základní škola).
nebezpečná varianta se jim ale poté vyhýbá. Ji- ší nakažlivé nemoci nejvíce šířily v místech, i organizování očkování pražských dětí Stejně jako dnes, i v 19. století mělo očková-
nými slovy, prodělání kravských neštovic zaručí kde byla silná hustota zalidnění, tedy například 2 Objevitel moderního způsobu očkování, ní své systémové odpůrce. V čele této kritiky
imunitu i proti „lidské“ variantě nemoci. Jenner v Josefově nebo v dělnických koloniích v Ho- anglický lékař Edward Jenner (1749–1823) (z odborných pozic) stál internista MUDr. Josef
tedy vyvinul látku z hnisu kravských neštovic, lešovicích-Bubnech. Pražský magistrát a jemu 3 Tvář dítěte zohavená neštovicemi Hamerník (1810–1887), který tvrdil, že očková-
kterou se poté očkovalo. podřízené orgány věnovaly v druhé polovině 4 Očkování dětí přímo ve školní třídě v roce 1909 ní přináší více problémů než užitku. V době

V Čechách se „orientální“ metodou očkova- 19. století stále větší a větší pozornost zdravot- Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury probíhající epidemie, v roce 1872, poukázal na
lo už v devadesátých letech 18. století, v Praze nímu stavu občanů hlavního města. Zejména a sportu na ÚMČ Praha 7. Zajímá se o sběratelství případ, kdy údajně na Mělnicku několik desítek 4
ji propagoval a používal zde usedlý anglický snaha o zlepšení hygienických podmínek pro a českou historii. Foto – archiv autora dětí onemocnělo po očkování příjicí (syfilidou).