Page 25 - rn3_05_kveten_08

Retrospektiva

Táboritská ulice kolem roku 1938

dnešního Žižkova a také právě Olšan. Všude se roz- Nově postavené domy v okolí Táboritské
kládala obdělávaná pole, zahrady, krajině domino- a Chelčického ulice změnily vzhled místa. V his-
valy roztroušené usedlosti. Zemědělský ráz začala torickém Gütlingově neboli Olšanském dvoře byly
ale s rozvojem Prahy pohlcovat nová zástavba. Na strženy všechny stavby související s původní ze-
Vídeňské silnici rostly nájemní domy, v roce 1865 mědělskou usedlostí, především stáje a stodoly.
například Pražská obecní plynárna, o sedm let poz- Úpravou Táboritské ulice se to, co ze dvora zbylo,
ději první obytný dům Komotovka. dostalo pod její úroveň, což bylo příčinou časté-
ho zatopení při silných deštích. V roce 1930 bylo
Když se začala v obtížném a svažitém terénu ob- Radešínovo náměstí přejmenováno na Olšanské.
jevovat uliční zástavba, dostala Olšanská cesta
na počest Karla IV. název Karlova. Končila v neza-
stavěném prostoru zvaném Rejdiště. Její pozdější
pokračování se stalo Táboritskou ulicí. Ta ústila na Jednou z posledních
volném prostranství před vchodem do Olšanských
hřbitovů, které později dostalo podle dřívějšího zbořených budov Olšan
vlastníka Viléma z Radešína název Radešínské či
byl Gütlingův dvůr
Radešínovo náměstí.
Roku 1874 stálo v obci 19 domů, mimo jiné
Libeňský dvůr, Bezovka, škola v Táboritské ulici,
hostinec U Zeleného stromu či Olšanský dvůr se Spojení Olšan s Žižkovem se během dlouhých roků
zámečkem. Zámeček byl jednopatrové stavení se na původní zástavbě nijak zvlášť neodrazilo. To
zděnou pavlačí, jehož malé světničky byly užívány platilo až do 70. let minulého století, kdy stavební
především k bydlení. Když ale roku 1866 vrcholila práce znamenaly začátek konce malé vísky. Jako
epidemie cholery, sloužil zámek jako špitál. Stavba první byl v roce 1972 zbořen Libeňský dvůr. Bagry
zanikla po roce 1918. tehdy současně zasypaly část Olšanského rybní-
ka. Stržena byla také zeď u kostela svatého Rocha
včetně dvou budov správy Olšanských hřbito-
vů. Následovalo bourání domů na obou stranách
Táboritské, zmizela celá ulice Nákvasova. Tím se
stalo Olšanské náměstí pouhou křižovatkou ulic
Prokopova, Olšanská, Jičínská a Táboritská.

Jednou z posledních zbořených budov Olšan
byl v roce 1985 Gütlingův dvůr. Historická budo-
va prošla sice pár let předtím nákladnou rekon-
strukcí pro Akademii věd, překážela ale stavbě
dnešního hotelu Olšanka. Tak po obci Olšany
zbyly jen hospodářská budova patřící k bezovské-
mu mlýnu, kostel svatého Rocha, Neumannova
vila pod Parukářkou a Boží muka neboli morový
sloup — ve skutečnosti sluneční hodiny, které ne-
chal roku 1680 postavit majitel usedlosti Bezovka
a Rajsmonka Jiří Reissman z Reisenberga, staro-
městský měšťan a primátor. Zatímco kdysi stávaly
na křižovatce Olšanské cesty a cesty k Bezovce,
— 25
Olšanské náměstí kolem roku 1942 dnes je najdete v Kinského sadech na Smíchově.