Page 19 - Chytrý zpravodaj - Praha 15 únor 2022

ZE ŽIVOTA V HORNÍCH MĚCHOLUPECH A HOSTIVAŘI

19. července roku 1922 začíná v Hosti- (jejímž je Kolben podílníkem) s postupnou
vaři výroba vodičů a kabelů přístavbou tří obytných dvojdomků se zaoble-
Ředitelem továrny se stal prokurista firmy nými štíty v sousedství vrátnice. Jsou určeny
a zakladatelův zeť Ignác Schück, který se oženil pro prominentní zaměstnance, a nakonec zde
s Grete Kolbenovou, později dokonce přidal bude žít dvanáct rodin (budovy budou strženy
manželčino příjmení ke svému. Ve stále ještě koncem 60. let).
konzervativně patriarchální době krok vskutku
nevídaný a vypovídající o úctě, kterou Kolbenova Sláva i krize první republiky
rodina ve společnosti měla. Roku 1927 začaly další přístavby, hostivařská
firma Ferdinand & František Koubové pracovala
Prakab byl také ihned se začátkem provozu na novém transformátoru, sušárně (kolaudováno
připojen k nedalekému hostivařskému nádraží v únoru 1928), vznikla též jídelna pro zaměstnan-
vlečkou (často uváděný rok připojení 1930 je ce. Převoz výrobků podniku tehdy zajišťovaly ve-
mylný, není dokonce vyloučeno, že sama vlečka dle dráhy čtyři nákladní automobily. Bezprostřed-
předcházela vzniku továrny a posloužila i k do- ních sousedů ještě Prakab neměl mnoho. Z jižní
vozu materiálu na stavbu). Navazovala na koleje strany sousedil s právě krachujícím mlýnem a pe-
vedoucí k jižním sousedům, tedy sklárnám kárnami Host, z nichž se vzápětí zrodily filmové
a pekárnám. ateliéry, a s rovněž likvidovanými Pražskými
sklárnami, které nahradila firma na výrobu plechů
Kolben kontroloval čistotu kotelny a smaltovaných výrobků C. T. Petzold a spol.
Podnik vyráběl a dodával izolované vodiče pro sil- Na severní straně vyrostla v roce 1929 skupina
né i slabé proudy všech druhů, v malém množství menších továrních budov vinohradského inženýra
měděné dynamodráty izolované bavlnou a hedvá- Václava Zadražila, jenž vyráběl asfaltové emulze
bím, vodiče pro telefony a telegrafy, holé měděné a později objekt pronajal žižkovské firmě Václav
dráty i lana, izolační tkanici a izolační trubky. Pařík na spirály, péra, automobilové nárazníky
a sedadla (dnes jsou zde Pražské vodovody a ka-
Zaměstnanec Václav Assmann pracoval zprvu nalizace). Na východní straně dosud stála pouze
jako topič, v provozu se však vypracoval a poz- farmaceuticko-chemická fabrika B. Fragner
ději zastával i funkci technického vedoucího. na lučebniny a léčivo (dnes Zentiva). Na západ se
Jedna z raných inzercí podniku s prvním logem „V zimních měsících jsem musel sám si navozit rozprostíraly lány zemědělské půdy.
společnosti (počátek 20. let)
na kolečku ze dvora až 125 q uhlí, sám vyvážet
ven strusku a popel a ještě provádět údržbu
Haase, s nímž Kolben úspěšně spolupracoval kotelny a často i instalační práce v podniku,“ vy-
i na dalších budovách svých továrních objektů právěl v době čtyřicátého výročí provozu. „Bylo
(Haase je mimo jiné autorem např. vysočanské mně pouze zadostiučiněním, že revizní inspektor
radnice). Ocelová kostra byla vyzděna, stavitel pro zkoušení parních kotlů a strojů dával kotelnu
zvolil komořanské vápenopískové cihly (dle pů- našeho podniku za vzor v celém pražském kraji,
vodních plánů byly v podokenních římsách liché a když Dr. Kolben občas do závodu zavítal,
černě natřené). neopomenul zajíti i do kotelny a na důkaz spoko-
jenosti jenom hlavou zakýval.“ Úsporný systém
V březnu 1922 byly nejtěžší stavební práce již zajistil, že kotel hnal páru nejen do strojů, ale
hotové a firma žádala obecní úřad o vysprave- i do topení v obytných místnostech a kondenzát
ní příjezdové silnice (tj. dnešní ulice Ke Kablu byl sveden zpět do nádrže v kotelně.
a navazující Rabakovské, současná dopravní Podnik začínal skromně, ale v zenitu výroby
tepna Průmyslová ještě neexistovala), 16. června Jak již z předešlých řádek vyplývá, jedna z věcí, dával práci dvanácti stovkám lidí
je novým budovám přiděleno číslo popisné 278, na kterou si Emil Kolben ve svých závodech
25. června je stavba úspěšně zkolaudována potrpěl, byla čistota. A tak vrchní elektrikář Nesmíme však zapomenout na těžkou pováleč-
a již během června a července 1922 sem dělníci Kraus se svým pomocníkem jednou týdně vzali nou situaci, která se na naši republiku snesla.
stěhují veškeré vybavení z Vysočan. košťata a po zastavení strojů jednoduše ometali Přes euforii z nabyté samostatnosti zemi po roce
prach a pavučiny ze všech strojů, pomocí měchů 1918 zasáhl velký nedostatek mnoha surovin,
vyfukovali nečistoty ze všech motorů a kde bylo na prvním místě pro průmysl naprosto nezbyt-
potřeba, stroje promazali. ného uhlí. Nebylo snad odvětví, které by se ne-
potýkalo s problémy, a i v Hostivaři v této etapě
Továrna měla v prvních letech asi 50 zaměst- začaly krachovat první velké podniky. Konkrétně
nanců, někteří dojížděli z Vysočan, což by při kabelovny trpěly nedostatkem mědi a gumy.
dnešní síti městské hromadné dopravy nebylo Když se posléze materiál podařilo zajistit, situaci
nikterak problematické, ale ve 20. letech do Hos- zase komplikovali dovozci zejména z Itálie, kteří
tivaře jezdil pouze vlak z hlavního nádraží. Neby- začali československý trh bohatě zásobovat
lo proto divu, že většina vysočanských dělníků levným zbožím. Z Rakouska navíc konkurovala
během dalších let podnik postupně opustila nabídka levných kabelů, které pocházely jednak
a počet se snížil asi na 36 vesměs hostivařských z nevyužitých válečných zásob, jednak jako mé-
zaměstnanců (počátkem války bude Prakab něcenný recyklovatelný „odpad“ přímo z bojišť.
dávat práci dvacetinásobku tohoto počtu, v 60. Jak si Kolbenova kabelovna s krizí poradila, se
letech více než pětatřicetinásobku). dozvíme v dalším díle našeho seriálu.
Od začátku provozu Prakab dodnes přistavuje
další a další haly. Ta původní však – po několika Společnost se zavedla přímo skvěle. Roku 1926 Lukáš Berný
úpravách – zůstává dodnes... začíná karlínská stavební firma Waltera Custera (z knihy PRAKAB: 100 let pražské kabelovny)

HLASATEL 2 19