Page 18 - Chytrý zpravodaj - Praha 15 únor 2022

ZE ŽIVOTA V HORNÍCH MĚCHOLUPECH A HOSTIVAŘI

Architektura v Hostivaři – Díl 13. Hlavní budova kabelovny
vyrostla dle plánů
PRAKAB – Emil Kolben staví kabelovnu vysočanského architekta
V. Haase v letech 1921–22

Jedním z nejvýraznějších českých průmy- v roce 1896 a ihned založil novou komanditní
slníků světového významu byl Emil Kolben. společnost „Kolben a spol.“, z níž během dalších
Jeho jméno je na prvním místě spojované let vyrostla světoznámá korporace ČKD. A mezi
s koncernem ČKD, ale tento výjimečný inženýr další podniky rostoucího Kolbenova impéria
se podílel na vzniku mnoha dalších podni- pak patřila i zprvu nenápadná Pražská továrna
ků. Mimo jiné již před sto lety založil jednu na káble s. r. o., založená na podzim roku 1919.
z nejdéle fungujících kabeloven, jejíž výrobky
dodnes putují do celého světa. Nesla mnoho Rakouští společníci
názvů, Pražská kabelovna, Pražská továrna Továrna na kabely vznikla na základě vysočan-
na káble, Kablo Hostivař, ale stále to byl jeden ské pobočky rakouské kabelovny. Mateřskou
a týž podnik. firmu založil v roce 1891 Otto Steiner, pražský
rodák usazený ve Schwechatu u Vídně. Po jeho
Emil Kolben pocházel ze Strančic, absolvoval smrti firmu plně převzal jeho tchán Heinrich
malostranskou reálku a C. k. Polytechniku, Eger (rovněž pražský rodák žijící ve Víd-
kterou zakončil s vyznamenáním roku 1887. Ná- ni), s nímž Kolben již bohatě spolupracoval.
sledovala roční praxe, během níž se mu podařilo 7. ledna 1921 byla zápisem v rejstříku založena
získat cestovní stipendium, díky němuž projel nová společnost Pražská továrna na káble s.
Evropu a zamířil do Ameriky. Často bývají cito- r. o., která dosavadní schwechatskou poboč-
vaná jeho pozdější slova: „Jaké to bývaly zlaté ku odkoupila. Emil Kolben v ní figuroval jako
časy, když neexistovala ani pasová či vízová zakladatel, jednatel a společník, většinu ale
povinnost nebo jiná omezení vstupu, respektive nadále vlastnili rakouští obchodníci. V prosinci
imigrační kvóty ani celní prohlídky či povolení 1921 mezi ně vstoupil ještě hostivařský mlynář, Emil Kolben se vyučil u Edisona i Tesly,
k pobytu a práci. K vstupu do této zaslíbené švagr Antonína Švehly a sám o sobě velmi kabelovnu založil společně s rakouskými
země stačilo vlastnit 50 dolarů.“ V USA získal činný podnikatel Karel Krečmer. Emil Kolben mu společníky roku 1921
zaměstnání u Thomase Edisona a během něko- postoupil část svého podílu v hodnotě 40 000
lika měsíců udělal pro mnohého jiného životní korun, pravděpodobně výměnou za prodej činil 400 000 korun, přičemž byl roku 1923 na-
kariéru, během níž se spřátelil i s panem majite- pozemku, protože továrna měla vyrůst převážně výšen na dvojnásobek (o dalších pět let později
lem. V rozhovoru z roku 1929 vyprávěl: „Za rok na dosud zemědělsky využívaném Krečmerově již činil 3 600 000). Sídlo firmy pojmenované
jsem se stal šéfinženýrem a v té době jsem měl pozemku s katastrálním číslem 650 severně akronymem Prakab (PRAžské KÁBle) fungovalo
příležitost se často radit s Edisonem. Zval mne od již fungujících podniků u železnice. Jak už na adrese Vrchlického sady č. 1 (dnes Washing-
pokaždé, když luštil velké problémy.“ z našeho seriálu víme, Krečmer byl zaintereso- tonova ulice) v rohovém domě u Václavského
vaný i do vzniku dalších hostivařských továren náměstí, který byl později zničený při osvobozo-
Pokud Edison Kolbenovi otevřel mnohé dveře (např. skláren nebo mlýnů s pekárnami). Později vání Prahy na konci II. světové války.
a nasměroval jeho životní cestu, ve stejné se po krachu některých firem, jichž byl spolu-
době do jeho života vstoupil další muž, který vlastníkem, dostal do finančních problémů a svůj Stavba továrny
jej oproti tomu posadil doslova do rychlíku. Byl podíl Kolbenovi odprodal zpět v říjnu 1924. Během přelomu let 1921–1922 nechal Kolben
jím srbský rodák Nikola Tesla, který mladého na hostivařském pozemku vystavět základ to-
inženýra nadchl pro střídavý proud. Do Evropy Činnost firmy byla vymezena na výrobu kabelů, várny s dodnes stojící hlavní budovou. Přízemní
se Kolben vracel jako uznávaný odborník v obo- dalšího elektrického vodicího materiálu a „v obor stavbu s patrovou administrativní částí navrhl
ru elektrotechniky. Praha jej přivítala zpátky ten spadajících předmětů“. Kapitál společnosti a postavil vysočanský architekt a stavitel Václav

18 HLASATEL 2