Page 29 - Chytrý zpravodaj - Praha 15 - 04 2022
P. 29

ZE ŽIVOTA V HORNÍCH MĚCHOLUPECH A HOSTIVAŘI


       Nyní vaří ZUŠ Hostivař…



       „Uštipce“ aneb z Prahy

       do Sarajeva a zpět



       Na základní umělecké škole v Hostivaři působím jako učitelka literárně
       dramatického oboru teprve krátce, ale díky ostatním kolegům jsem se s naší
       školou sžila velmi rychle, a proto jsem se ráda hned zapojila do diskuze
       ve sborovně, když se probíral další recept do Hlasatele. Přemýšlela jsem,
       o jaký recept se podělím, napadl mě jeden z našeho pobytu v Bosně
       a Hercegovině, kde jsme se také díky lidem kolem nás cítili jako doma.
       Před skoro devíti lety jsme se kvůli manželově práci přestěhovali z Prahy
       do Sarajeva, hlavního města Bosny a Hercegoviny. Sarajevo leží v údolí
       a je obklopené vysokými horami. Manžel pochází z Jizerských hor a i moje
       rodina tam má kořeny, takže jsme byli z okolí doslova nadšení. Jeden
       z našich prvních výletů směřoval do vesničky Umoljani. Jedete po malé
       horské silničce až na její konec, tam necháte auto a dál už musíte pěšky
       po horských úbočích, kolem jezer a vysokých štítů a přes louky plné květů
       a ovcí. Když jsme se jednou vraceli z celodenního výšlapu, zastavili jsme se
       v malé kolibě na kraji vesnice, že si dáme něco malého k jídlu a pití. Majitel
       nám nabídl místní bylinkový čaj a uštipce – něco jako naše vdolky, které
       se jedí s kajmakem, tradičním čerstvým sýrem, a kysanou smetanou. Od té
       doby jsme si uštipce dávali všude, kde jsme mohli. Někde byly malé, někde
       obrovské, někde z bílé mouky, někde měli svou speciální směs. Nejlepší
       uštipce ale vždycky byly v kolibách vysoko v horách po dlouhém výletu.

       Mnohokrát jsem si vzala recept, ale dokud jsme žili v Sarajevu, nikdy jsem je
       nedělala. Až když jsme se zase vrátili zpět, uštipce nám začaly chybět, a tak
       jsem se do nich poprvé pustila. Recept jsem si samozřejmě trochu upravila,
       protože sýr kajmak se u nás špatně shání. A tady je tedy moje verze uštipce.

       Doporučuji si je udělat po dni, který celý strávíte venku, na čerstvém
       vzduchu, třeba v hostivařském lesoparku. To pak chutnají nejlépe!


        RECEPT NA UŠTIPCE:
        500 ml teplého mléka
        3 vejce
        lžíce cukru
        lžička soli
        500 g mouky (možná o něco víc, kdyby bylo potřeba těsto zahustit), já
        většinou používám bílou hladkou, ale výborná je i špaldová, případně
        kombinace různých typů)
        20 g kvasnic nebo sáček sušených

        Mléko, kvasnice, cukr a trochu mouky smícháme a necháme 10 minut, aby
        se kvasnice zaktivovaly. Mouku dáme do mísy a do jejího středu uděláme
        důlek, kam nalijeme kvásek, přidáme vejce a sůl a promícháme tak, aby
        se vytvořilo hladké hustší těsto, které necháme 20 minut odpočinout pod
        utěrkou.
        Mezitím si rozpálíme olej, já uštipce smažím ve fritovacím hrnci, ale stačí
        jakýkoli hrnec nebo vyšší pánev s větší vrstvou oleje. Uštipce nabíráme
        lžící a dáváme do horkého oleje, kde je smažíme do zlatova z obou stran.
        Hotové uštipce necháme odkapat na papírové utěrce a hned podáváme –
        nejlepší jsou úplně čerstvé.
        Tradiční kajmak se dá nahradit balkánským sýrem smíchaným s kysanou
        smetanou, a kdo má rád sladké, může si na uštipce namazat povidla,
        marmeládu nebo třeba nutelu.

                               Dobrou chuť přeje MgA. Lenka Kašičková,   Děkujeme všem učitelům ze ZUŠ Hostivař za pomoc, kterou
                                       učitelka LDO na ZUŠ Hostivař  poskytují ukrajinským dětem pobývajícím v naší městské části.


                                                                                                        HLASATEL 4  29
   24   25   26   27   28   29   30   31   32