Page 21 - Chytrý zpravodaj - Praha 15 07-08/2022
P. 21
ZE ŽIVOTA V HORNÍCH MĚCHOLUPECH A HOSTIVAŘI
výrobce košťat. Oproti tomu
sborník Praha, hlava králov‑
ství Českého (1901) od vyda‑
vatele Eduarda Grégra uvádí
na Malé Straně, Novém i Sta‑
rém Městě a Holešovicích
pouze dva solidní kartáčníky:
Václava Schmidta a Rudolfa
Severu z Jungmannovy ulice.
Po skromné dílně v centru Prahy vyrostlo zázemí Jubilejní výstava 1891 Účastí na prestižních mezinárodních výstavách
firmy v sousedství železnice v Hostivaři Václav Schmidt každopádně se Václav Schmidt pochlubil i na svých účtech
provozoval své řemeslo podle (1899)
všech regulí a původně malá firma skutečně
hřebeny, štětky nebo štětce. Vše pochopitelně nabízela kvalitní zboží, protože i ve zmíněné ne‑ na speciální látky (např. na samet), vlásenkář‑
v nejlepší jakosti. Již v lednu 1889 „kvůli pohodlí kalé konkurenci utěšeně rostla a na Staré Město ské válečky, dětské smetáčky, ale též kartáče
svých ctěných pánů zákazníků“ rozšířil zázemí už se stěhovala coby velkoobchod. Schmidt na koně, lampy, kamna a obecně průmyslovější
obchodu do Týnské ulice čp. 629 na dohled kupříkladu nabízel stovku rýžových kartáčů výrobky pro pivovary, cukrovary nebo kominíky.
Staroměstského náměstí. Do tohoto domu, za speciální cenu šesti zlatých (za stejnou Rozvíjel se i doplňující sortiment firmy, uspěli
kde dnes najdeme luxusní hotel Černý slon, se sumu šlo pořídit nový svrchník na míru nebo si jste s koupí klasického rákosového klepadla,
s podnikatelem přestěhovala i celá rodina. Ob‑ na měsíc najmout v Praze pokojík). Bez jeho vý‑ mycích hub a rukavic, zrcátek, kostic do vlasů,
chodu se dařilo, a tak prodejnu v Mostecké ulici robků se neměla obejít nejen žádná domácnost, rohožek i párátek na zuby. Pro běžného zákaz‑
držel Schmidt dál a pokrýval hned dvě starobylé ale také dělníci, zprvu cílil zejména na malíře níka ze dřeva, pro lepší pány prosím párátka
městské části. a zedníky. z prvotřídní želvoviny. Nejeden z těchto výrobků
byl objektem právních sporů mezi živnostníky.
Schmidt vystihl „díru na trhu“. Kartáče a košťata Roku 1891 se podnikatel dokázal prosadit Smí kartáčník vůbec vyrábět hřebeny? A proč
byly věcí denní potřeby, ale zdá se, že kvalitních mezi vybrané výrobce, kteří svůj um prokázali by měl vyrábět klepadla, kterážto spadají
výrobků v Praze nebylo tolik, jak si od starých na slavné Jubilejní výstavě. Dobová reportáž do oboru košíkářů. Mají štětce prodávat obcho‑
řemeslníků představujeme. Kartáčníci a štětkáři přímo z místa dění nás nechá nahlédnout dy s barvami, nebo právě výrobci kartáčů? Dnes
objížděli města, jednou za čtrnáct dní přijeli, do nabídky firmy: „Je zde elegantně sestavená mohou takové otázky působit malicherně, ale
postavili na dvoře nebo v průjezdu své stánky sbírka zboží kartáčnického p. Václava Schmi‑ v té době se mnohdy jednalo o nemalou část
a mistr se svými pomocníky opravoval staré dta z Týnské ul. Flankována je po pravé straně výdělku drobných řemeslníků.
výrobky nebo prodával nové. Jenomže strojová dvěma kartáči pro dělostřelectvo. Pan Schmidt
výroba, kterou Schmidt a několik dalších začali jako starý dělostřelec jediný dovedl vyhovět Nutno říct, že firma byla skutečně stále
v Praze zavádět, začala tradiční kočovné řeme‑ přísným požadavkům vojenského eráru. Jako úspěšnější. Je to vidět nejen na rozvíjející se
slníky vytlačovat. Pokrok se projevil v každém vojín si také patrně na svých dělových kartáčích nabídce, ale i na její bohatší, propracovanější
odvětví průmyslu, Schmidt zachytil správný vítr zakládá…,“ dočteme se v Národních listech. a umělecky hodnotnější dobové inzerci. Schmidt
a rychle směřoval ke své vlastní továrně. O Schmidtově vojenské službě bohužel nic nemohl chybět na dalších velkých expozicích
nevíme, teoreticky by se jako rakousko‑uherský včetně známé Národopisné výstavy česko‑
Národní politika v roce 1900 popisuje těžkosti voják mohl účastnit okupace Bosny a Herce‑ slovanské (1895), na kterou dorazilo přes dva
pražských kartáčníků, kterých je ve městě goviny v roce 1878, ale je pravděpodobnější, miliony návštěvníků, nebo Výstavy architektury
prý už tolik, že je problém se řemeslem uživit. že ke svým zkušenostem mohl stejně tak přijít a inženýrství (1898), již vidělo asi půl milionu
Přitom jej často provozují lidé nevyškolení, kteří během služby v záloze. lidí. Obě se konaly na pražském Výstavišti
navíc zboží nabízejí pod cenou a ničí tak ob‑ v Bubenči. Sám továrník se rovněž neopomněl
chodní podmínky. Hauzírnictví neboli podomní Pro náš příběh to však není tak důležité, po‑ chlubit, že se od roku 1893 stal přísežným
prodej je třeba vymýtit. Dokonce společenstvo kračujeme spolu s redaktorem a jeho recenzí znalcem c. k. obchodního soudu a z mnoha
přímo vyzývalo své vlastní mistry, aby odmítali z Jubilejní výstavy: „A od vznešeného k malému funkcí stojí za zmínku, že v této době zastával
nabírat další učně, protože jich bude nadbytek. nebo naopak jen jeden skok. Vedle hromotluko‑ pozici starosty společenstva kartáčníků, jedna‑
Stejně tak zástupci požadovali, aby stát zakázal vých kartáčů ze železa a dřeva sbírka nejjemněj‑ tele společenstva štětkařů nebo člena výboru
provozovat kartáčnictví ve věznicích, protože ších kartáčů kosmetických, na zuby, na ruce atd. Vývozního spolku. Ostatně sám čile obchodoval
i odsouzenci brali práci poctivým řemeslníkům. Malá výroba ustoupila, co se výroby drobného, i se zahraničím, nabízel např. francouzské nebo
Čtenář ctěného listu by došel k závěru, že není jemného zboží kartáčového týče, továrnám. anglické kartáčky na zuby.
horšího nápadu než se vydat cestou poctivého V těch věcech konkurence se nevyplácela. Pan
Schmidt i zde pronikl českou přičinlivostí a pílí. A protože šel s dobou, nechal do své firmy za‑
Nanejvýš elegantními jsou příležitostné kartáče vést moderní novinku, která se krůček po krůč‑
na dámské šaty, na vousy, vykládané v želvové ku stávala pro většího obchodníka nezbytností
krytbě…“ Doplňme, že přímo pro výstavu Schmi‑ – telefon. Bylo otázkou času, kdy bude velkoob‑
dt vyrobil sérii kartáčů s podobiznou Průmy‑ chodník Schmidt potřebovat pro svou výrobu
slového paláce a letopočtem 1791–1891. Lepší mnohem větší prostory, nejlépe samostatnou
kousky byly dokonce ve stříbře. budovu na nějakém příhodném pozemku někde
za Prahou, ale přesto v její blízkosti, ideálně
Od kartáčů po párátka přímo u železnice. Například v Hostivaři, kde by
Jak můžeme mezi řádky číst, Schmidt se svým se dala postavit nějaká útulná továrnička, třeba
zbožím snažil pokrýt skutečně veškeré potřeby s názvem Královka.
Firma nabízela široký sortiment výrobků – od domácích hospodyňských prací přes
od domácích potřeb po velké armádní zakázky módní doplňky až k většímu obchodu, průmyslu Ale o tom zase příště.
(1909) a armádním zakázkám. Dostali jste u něj kartáče Lukáš Berný
HLASATEL 7–8 21