Page 5 - Chytrý zpravodaj - Praha 10 prosinec 2021
P. 5

TÉMA


       JUBILANT A ČESTNÝ OBČAN JAN KOTĚRA





       V našich novodobých dějinách nenajdete
       slavnějšího architekta. Jan Kotěra má výsadní
       postavení, protože na přelomu 19. a 20. století
       začal z Vídně do českého prostředí přinášet
       a dále rozvíjet převratné trendy tehdejšího
       stavitelství. Byl autorem mnoha slavných
       a neotřelých staveb, z nichž nejkrásnější je
       asi muzeum v Hradci Králové. Vychoval jiného
       velkého a originálního tvůrce Josefa Gočára
       a ovlivnil dvě generace dalších svých studentů.
       S patřičnou hrdostí na něj vzpomínáme i jako
       na souseda od nás z Desítky. Od jeho narození
       uplyne 18. prosince přesně 150 let.

       Světlo světa spatřil v Brně, později absolvo­
       val německou průmyslovou školu v Plzni a po
       čtyřleté stavební praxi se vydal do metropole
       rakousko ­uherského mocnářství. Studoval
       architekturu na Akademii výtvarných umění ve
       speciální škole u proslulého profesora Otto Wag­
       nera, kterého bychom mohli označit za otce mo­
       derní architektury ve střední Evropě. Jeho žáci
       pocházeli z různých koutů tehdejší monarchie
       a po absolvování školy se vraceli, aby ve svých
       zemích šířili pokrokové myšlenky svého učitele.
       Patřil k nim třeba slovinský velikán Jože Plečnik
       a stejný byl i Kotěrův případ. V letech 1899–1900
       postavil na pražském Václavském náměstí svou
       první modernistickou stavbu, tzv. Peterkův dům
       s jemným secesním dekorem, a jeho věhlas
       se pomalu začal šířit i mimo hlavní město. Do
       Hradce Králové navrhl nejprve Okresní dům
       (1903–1904), v Prostějově to byl monumentální
       Národní dům (1905–1907), v Černošicích postavil
       krásnou Kratochvílovu vilu (1908–1909), v Rat­
       boři zase Mandelíkův zámek (1911–1913), dočkal
       se i realizací v Dubrovníku nebo Sarajevu.

       A jak se vlastně ta tehdejší „nová architek­
       tura“ poznala? Už to nebyly opakující se
       symetrické budovy s přezdobenou fasádou



                                            JAN KOTĚRA NA SNÍMKU V CESTOVNÍM PASU, 1920.
                                            FOTO: NÁRODNÍ ARCHIV, POLICEJNÍ ŘEDITELSTVÍ PRAHA II – VŠEOBECNÁ SPISOVNA, 1921–1930, SIGN. K 2179/22, KART. 1708

                                            jako za starých časů. Nyní jako by tvary každé   TRMALOVA VILA
                                            stavby vyrůstaly zevnitř podle toho, jakému   Kotěrova práce související s územím dnešní Pra­
                                            účelu měly sloužit jednotlivé prostory. Pro   hy 10 zahrnuje realizace dvou rodinných domů
                                            příklad se podívejme třeba právě do Hradce.   a dvou náhrobků a jeden neprovedený návrh
                                            Architekt Jan Koula sem v roce 1898 navrhl   obytné čtvrti. Do povědomí zdejších obyvatel se
                                            souměrný objekt muzea v řadové zástavbě,   zapsala zejména Trmalova vila (Vilová 91/11), kte­
                                            takže připomínal činžovní dům s nárožní věží   rá je dnes ve vlastnictví městské části. Vznikla
                                            a spoustou přidaných dekorativních prvků.   v letech 1902–1903 pro rodinu ředitele obchod­
                                            Kdežto Kotěra tady o pár let později nechal   ní školy Františka Trmala a patří do skupiny
                                            vyrůst samostatnou monumentální budovu,   podobných objektů, pro něž architekt na začátku
                                            u které již zvenku rozeznáte, kde je posluchár­  kariéry hledal inspiraci v idyle venkovského živo­
                                            na, schodiště, kanceláře a výstavní sály, je vám   ta. Byla postavena v duchu anglické moderny, ale
                                            jasná konstrukční sestava, fasáda je většinou   s výraznými prvky tuzemské lidové architektury.
                                            hladká a málo členěná, o zdobnost se starají   Její celkový vzhled ozvláštňují četné ozdobné
                                            jednoduché geometrické obrazce a odlišné   detaily, hrázděné štíty, štíhlé komíny, arkýře
       TRMALOVA VILA VE STRAŠNICÍCH         vlastnosti použitých materiálů.       a vikýře. Kotěra ve vilách tohoto typu kladl důraz

                                                                                                PRAHA 10 / PROSINEC 2021 5
   1   2   3   4   5   6   7   8   9   10