Page 21 - Chytrý zpravodaj - Praha 10 prosinec 2021
P. 21

DESÍTKOVÝ ULIČNÍK


       KDYŽ ULICE


       PROMLUVÍ







          SÍDLIŠTĚ VLASTA






       V minulém čísle jsme zahájili povídání
       o vršovických ulicích, které dostaly jména
       podle měst, republik a zeměpisných útvarů
       z oblasti někdejšího Sovětského svazu. Ten-
       to názvoslovný systém se začal používat již
       po druhé světové válce, ale my se tentokrát
       zaměříme na mladší ulice, které vznikly   ZBYTKY VOZATAJSKÝCH KASÁREN V POHLEDU OD BOHDALCE, 1980
       v roce 1973. Společně utvářejí sídliště Vlasta,
       které je na severní straně ohraničené ruš-  slulých vozatajských kasáren dochoval jediný   ulici, která je stále v provozu. Výzdobu sídliště
       nou Vršovickou ulicí, na západě ho lemuje   objekt, který stojí v Magnitogorské ulici.  uměleckými díly zajišťovalo Armádní výtvar­
       Moskevská, jižní hranici představuje trasa                               né studio – figurální plastiky měl na starost
       železničního koridoru a na východním konci   Panelové sídliště Vlasta se zrodilo z nut­  Vendelín Zdrůbecký a zdejší krásně barevné
       se nachází kulturní dům Eden.        nosti a symbolickým způsobem navázalo na   mozaiky vyskládal Radomír Kolář.
                                            vojenskou historii tohoto místa. Když se totiž
       Několik zdejších ulic odkazuje svými názvy ke   po okupaci naší vlasti v srpnu 1968 ukázala   Dominantou celého urbanistického celku je
       středoasijským zemím, které dříve patřily do   potřeba někde „dočasně“ ubytovat sovětské   dnes táhlá pětipatrová budova radnice měst­
       rodiny sovětských socialistických republik –   vojáky, byla pro ně vybrána středočeská obec   ské části Praha 10. Skládá se ze tří samostat­
       Uzbecká, Turkmenská, Tádžická, Kazašská   Milovice, kde se nacházely rozlehlé kasárny.   ných bloků a svým umístěním podél páteřní
       a Kirgizská. Baškirská ulice zase připomíná   To ovšem zároveň znamenalo přestěhovat tři   komunikace – Vršovické ulice, dříve Sboru
       jednu z tehdejších ruských autonomních   a půl tisíce tamních obyvatel, často šlo o rodiny   národní bezpečnosti (SNB) – funguje jako
       oblastí. A pokud byste si chtěli procvičit názvy   příslušníků československé armády. Ti všichni   zvuková bariéra pro příčně situované obytné
       významných měst bývalého Sovětského sva­  měli nalézt nový domov právě ve Vršovicích.   domy. Budova, zkolaudovaná v roce 1976, byla
       zu, určitě nemůžete vynechat ulici Uljanov­  Sídliště se stavělo v letech 1969–1973 podle   od počátku projektována jako multifunkční.
       skou, Magnitogorskou a Taškentskou.  návrhu, který vytvořil architekt Zdeněk Edel ve   Dříve zde sídlil Okresní výbor Komunistické
                                            spolupráci s Vlastiborem Klimešem a Jiřím La­  strany Československa a Obvodní národní
       Novodobá historie této lokality se však začala   vičkou. Vzniklo zde šest obytných bloků, které   výbor pro Prahu 10, ale fungovala zde také
       psát již v letech 1880–1890, kdy zde císařsko­  dohromady zahrnovaly 688 bytových jednotek.   například velkoprodejna potravin Vlasta.
       ­královská armáda nechala postavit rozlehlé   V rámci občanské vybavenosti se nezapomně­
       vozatajské kasárny. Vozatajstvo byla část voj­  lo ani na mateřskou školu v Magnitogorské   —  Michal Ezechel, kronikář MČ Praha 10
       ska, která měla na starosti zásobování a týlové
       zabezpečení. K tomu se používaly vozy tažené
       koňmi, ale již před první světovou válkou se
       začaly uplatňovat i automobily. Vršovický
       areál zahrnoval budovu velitelství, několik
       kasárenských objektů pro mužstvo, byty pro
       důstojníky, dílny, sklady a stáje. Nová česko­
       slovenská armáda zde měla svůj 1. vozatajský
       prapor, který byl později nahrazen 1. čsl. au­
       tomobilním praporem. Před mobilizací v roce
       1938 zde jako součást vozového parku byly
       umístěny i malé tanky. Za druhé světové války
       komplex osídlily německé jednotky, a proto
       není divu, že se o něj v průběhu Pražského po­
       vstání v roce 1945 tvrdě bojovalo. Svému úče­
       lu sloužila kasárna až do roku 1955, kdy byla
       zdejší jednotka převelena mimo Prahu. Později
       byly nevyužívané objekty postupně demo­
       lovány a největší změny nastaly v polovině
       sedmdesátých let, kdy musely původní stavby
       ustoupit budování sídliště Vlasta. Pozůstatky
       vojenských budov byly likvidovány ještě na
       začátku roku 1983 a do dnešních dnů se z pro­  VRŠOVICKÁ KASÁRNA. HLAVNÍ VOZATAJSKÝ SKLAD

                                                                                                PRAHA 10 / PROSINEC 2021 21
   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26