Page 8 - Chytrý zpravodaj - Praha-Újezd 04/2025

Historie městské části 8

Kronika Újezdu u Průhonic do roku 1945

Vážení příznivci historie,
v tomto čísle Zpravodaje pokračujeme v cita-
ci z kroniky Újezdu u Průhonic, která mapuje
dějiny Újezdu, Kateřinek a Milíčova od nej-
starších dochovaných zmínek až do roku 1945.
Tentokrát se budeme věnovat zjištění stáří obce
Újezd a otázkami nad počátkem Milíčova. Auto-
rem kroniky je PhDr. Jiří Bartoň, který ji v roce
2015 sestavil na základě místních pramenů, ar-
chivních materiálů, odborné literatury a vlast-
ních dřívějších studií a statí. Na vzniku kroni-
ky se podílela také jeho manželka, Mgr. Marta
Bartoňová.

„Ještě počátkem 20. století bylo Újezdů –
Oujezdů – Aujezdů v Čechách a na Moravě
102, seznam z roku 1957 stále ještě hovoří
o 85 samostatných obcích. Na Slovensku se
objevuje pouze jednou, na Moravě Újezdům
„konkuruje“ významově obdobný Ochoz,
podle jazykovědců snad dokonce starší. Újez-
dy se zase v Čechách i na Moravě vyskytují Újezd, Milíčov, prostor Kateřinek a okolí na mapě 1. vojenského mapování po polovině 18. stol. Zná již mysliv-
v časovém předstihu před Lhotami, vesnice- nu Milíčov, uvádí značný počet rybníků, i dnes již neexistujících, tradiční cesty. Cesta do Průhonic vedla kolem
mi, zakládanými až ve vrcholném středově- mlýna přes Botič a po vrstevnici dál. Originál mapy je uložen ve Vídni.
ku. A tak se vůbec Újezdy nevyskytují v ob-
lastech osídlovaných pozdně, v Podkrkonoší, Průhonice vyrostly kolem takového průho- měnil na zemědělskou krajinu, rod vlastníků
Pošumaví, na Českomoravské vrchovině. nu. Jméno ale mohlo vzniknout teprve, když si vyhlédl vhodný ostroh u jednoho z průho-
Ošidnost prokázaných nejstarších zápisů stáda domácího skotu nebo bravu tudy z ně- nů. Dal tam vystavět svoji tvrz i kostel pro
o osídleních ukazuje první zpráva o soused- jakého lidského osídlení procházela. Nebrání obyvatele. Lidé z Průhonic, Újezdu, Hole
ních Hrnčířích. Vznikla kolem roku 1360, to domněnce, že v blízkém sousedství teprve a z dalších míst se dostali do závislosti na
avšak hostivařský kostel podle analýz odbor- budoucích Průhonic existovalo starší osídlení. novém středisku. Pokud je úvaha opodstat-
níků zřejmě postavili již ve 13. století. K pro- Odtamtud původně vodili dobytek přes onen něná, spadal by vznik Újezdu a Hole před rok
jasnění ztemnělých počátků Újezdu mož- průhon, ještě když byl neobydlený. Takovým 1270 a snad i před rok 1187, zaznamenaný
ná přispějí alespoň poznatky jazykovědců místem mohla dobře být sousedící Hole, na zdi průhonického kostela.
o jménech osad. Obce se jménem Újezd byly kdysi samostatná, staré osídlení s vydatným Původní osídlení v popisovaném mís-
podle dosavadního bádání osady, které byly zdrojem dobré pitné vody. Písemně se Hole tě podle zmíněné úvahy snad neslo jméno
zřizovány přibližně v období 11. – 13. stole- připomíná roku 1346, byla tam kdysi i tvrz. Újezd. Mohlo by jít o prostor jižní části dneš-
tí, takže vznikaly vlivem domácí kolonizace. Podle jména lze uvažovat, že osada vyrostla ní zástavby, případně o dnes zaniklé osídlení
Důvod jevu, že původně prostorové označení na místě od přírody holém, bezlesém. Jméno blíž k bývalému Koníčkovskému mlýnu. Bý-
připadlo konkrétnímu osídlení, se nepoda- může nepřímo naznačovat starobylost osíd- valo totiž časté, že se původní sídla u vod-
řilo jednoznačně určit. Jeden z výkladů zní, lení. Průhon jako pomístní jméno se opakuje ních břehů po odlesnění kraje stěhovala výš.
že tak bylo označeno zamýšlené středisko i na jejím území. Zdrobnělé jméno Aujezdec – Újezdec, dolo-
vymezeného újezdu, tedy centrum pro více Z výkladu pojmu újezd, ze stáří jeho žené k roku 1349, se zdá svědčit o mladší
osídlení v jeho obvodu. uplatňování a z uvedených reálií vyplývá části osídlení. Mohla se týkat dvora a stave-
Podle zápisu újezdského kronikáře Fran- následující úvaha. První ostrůvky skrom- ní kolem a mohla vzniknout podle mezitím
tiška Kocourka měl Újezd vyrůst právě ných lidských sídel v pralese vznikaly jistě přijatých kolonizačních pravidel. V majetku
v 11. století. Nutno však předpokládat, že na místech od přírody příhodných. Takovou feudálních držitelů regionu byl skutečně
tento názor, jistě pravděpodobný, nepředsta- lokalitou mohla být Hole. Někdy v rozmezí dlouho uváděn Oujezd i Oujezdec, v dobové
vuje místní starobylou tradici, ale že je novo- 11. – 13. století některý z velmožů získal písemné podobě Aujezd a Aujezdec.
dobou konstrukcí. Vznikla nejspíš v okruhu od panovníka zdejší újezd – územní obvod Počet Újezdů a někdy i jejich nepříliš vel-
školské výuky a četby ze stejného výkladu v pralese. Možná zprvu jeho střediskem uči- ká vzdálenost od sebe, brzy vedly k nutnosti
jména obce, jakým se zabýváme. nil osadu, kterou dal zřídit a ponechal jí jmé- navzájem je odlišovat. Jižně od Průhonic se
Jména nejbližších sousedních obcí a ně- no Újezd nebo snad Újezdec. Když se region nachází Křížkový Újezdec, odlišený přívlast-
kdy i dochované letopočty skutečně nazna- kem shodným, vzniklým podle blízké polohy
čují starobylost osídlení zdejšího regionu. Na křížkách. Náš Újezd byl v pozdější his-
Čestlice jsou doloženy již k roku 1228, Pitko- torii nejčastěji označován přívlastkem ne-
vice k roku 1234. První zápis o Průhonicích shodným jako Újezd u Průhonic. Zejména,
pochází z roku 1270, zdivo průhonického když se v bývalém říčanském okrese vyskyt-
kostelíku ale pochází již z konce 12. století ly Újezdy dva. Dnes se ten druhý jmenuje
a nápis na zdi lodi o vysvěcení obsahuje do- Újezd nad Lesy, ale občas pořád ještě dochází
konce letopočet 1187. k záměně. Pro jeho bližší poznání: Újezd nad
Následující pokus o zjištění stáří obce Újez- Lesy měl roku 1900 celkem 258 obyvatel, ži-
du na základě výkladu jmen zdejších osídlení li v 44 domech. Poštu měl v Běchovicích, ale
vychází z výkladu jmen. Blízkým Průhonicím k obci příslušela železniční zastávka.
je dal staročeský próhon, tedy průhon. V té-
měř každé české osadě se takhle označovala Původní areál Koníčkova mlýnu s bránou z 19. sto- V dalším vydání Zpravodaje budeme pokračovat
nejméně jedna cesta nebo spíše pás půdy mezi letí, dnes nahrazený novostavbou. Foto Jiří Bartoň, v citaci z kroniky, tentokrát se budeme věnovat
poli, kudy se dobytek honil na pastvu a zpět. asi r. 2000. otazníky nad počátky Milíčova a Kateřinek.