Page 22 - Chytrý zpravodaj - Palovice č. 2 2022

2/2022

čáře. Měl jsem třicet dva let a chtěl jsem pro tuto přijde lepší nečekat, ale rovnou vyrazit pomá-
obec něco udělat. Získal jsem podporu ostatních hat. Člověk až na místě vlastně nejlépe vidí, co je
zastupitelů a stal se místostarostou. S obrovskou nejvíce potřeba a pomoct těm lidem osobně je
chutí a elánem jsem se pustil do práce. Musím podle mě stokrát lepší, než tam poslat jen nějaké
říci, že jsem měl štěstí na lidi kolem sebe, kteří staré svetry a prošlou rýži, tak jak to někteří dě-
byli naladěni na podobnou notu jako já. Nechci lají. Když byly v Severních Čechách povodně, tak
tady nikoho z nich jmenovat, abych na někoho jsme vyslali dvě hasičská auta s vysoušeči a čer-
náhodou nezapomněl, ale bylo jich hodně, a to padly. Dobrovolníci tam tenkrát vymetali vodu,
i později, kdy už jsem byl starostou. Jak jsem již uklízeli, vyčerpávali laguny a lidé nám z těch míst
říkal v předchozí otázce, problémů bylo oprav- dodnes volají a píšou SMS na Vánoce, máme
du hodně. Rozhodli jsme se zvětšit školku, začít s nimi přátelský vztah.
projektovat chodníky, odstraňovat přestárlé stro- Pomoct jsme se rozhodli i po tornádu na již-
my a sadit nové. Začali jsme pořádat různé akce. ní Moravě, kde jsme vyrazili asi čtvrtý nebo pátý
Některé se uchytily, jiné neměly potenciál živo- den, po tom, co se to stalo. Lopat a pilek tam
taschopnosti. Po stavbě nové školy se začal ko- budou mít nadosmrti, o to už vážně nestáli, až na
pat kanál, protože se mě velmi dotýkalo, když se místě jsme zjistili, že to, co opravdu potřebují je
říkalo, že Olešná je žumpa Palkovic. Přitom obcí hlavně benzín do elektrocentrál a jejich opravy.
s podobným problémem bylo více. Doufám, že Pomáhali jsme uklízet, četa zedníků spravovala
nyní už můžeme říci, že se nestydíme za to, že střechy.
jsme z Palkovic, ale že jsme rádi, že jsme z Pal- No, v případě Ukrajiny jsme s pomocí taky
kovic a Myslíku. vůbec neváhali. Máme velmi blízký vztah s Fren-
štátem, a tak jsme přes organizátory zajistili
ubytování v hotelu Bartoš. Vyrazili jsme na hra-
nici, kde čekalo asi 30 dětí z dětského domova,
včetně jejich opatrovníků, naložili jsme je, noc
strávili na hotelu a následující den pokračovali
dále. V dalším případě se jednalo o matku s pěti
dětmi, kterou jsme nabrali na maďarsko-rumun-
ské hranici, nyní už bydlí v Praze, v Klecanech.
Myslím si, že těch vln bude ještě mnohem víc,
nejprve přicházeli ti, co tady měli už nějaké zá-
zemí, někoho známého či blízkého, ale postup-
ně budou přicházet i ti, co půjdou naprosto do
neznáma.

A nějaká myšlenka na závěr?
Víte, nějak na mě teď celá ta situace ve světě
doléhá… Po letech relativního blahobytu a dobré
nálady, přišel covid, kdy jsme neustále řešili nová
a nová opatření a když už se začalo pomalu blýs-
kat na lepší zítřky, tak začala válka. Osobně se
teď setkávám s lidmi, kteří prchají ze své země,
aby se zachránili. Když se dívám na všechny ty
záběry z Ukrajiny, jak lidé přicházejí o své pří-
buzné, kamarády a známé, o své domovy, tak je
Obec se nyní rozhodla pomáhat i na Ukraji- mi z toho neskutečně smutno. Měli bychom si
ně. V jakých dalších krizových situacích jste více vážit toho, co máme a v jakých podmínkách
také nabídli svou pomoc? žijeme, protože tomu tak nemusí být napořád.
Nebráníme se sbírkám, ale když je to jen tro- Pevně však věřím, že vše zlé se v dobré obrátí!
chu možné, tak se snažíme vyrazit a pomoct pří- Přeji vám jen to dobré…
mo na místě. Protože než se vůbec nějaká sbírka
zorganizuje, tak to nějakou dobu trvá, a tak mi Rozhovor připravila PhDr. Nikol Kulová
22