Page 19 - Chytrý zpravodaj - Palovice č. 2 2022
P. 19
2/2022
rOZHOvOr
Pro další rozhovor jsem si zvolila starostu naší
obce, a to Radima Baču. V Palkovických listech
má sice pravidelně úvodní slovo, v následujícím
rozhovoru však odpovídá na otázky, o kterých by
asi sám jen tak hovořit nezačal…
Radim Bača se narodil ve Frýdku-Místku, celý
život však prožil v Palkovicích. Vystudoval střední
zemědělskou školu v Českém Těšíně. Poté začal
studovat na Vysoké škole zemědělské v Brně,
kterou však nakonec nedokončil, a tak musel na-
stoupit na vojnu, k Vojskům ministerstva vnitra.
Na roky strávené v kasárnách na Letné vzpomíná
rád, stejně jako na skvělou partu vojáků. Později
nastoupil jako zootechnik v zemědělském druž-
stvu a postupně se začal věnovat podnikání v ze-
mědělství a lesnické výrobě. Od roku 2006 je sta- musely tak brzo, protože v šest hodin už jezdili
rostou v obci Palkovice, letos to je přesně 24 let, mlékaři pro mléko. Byly ještě takové rozespalé,
co se rozhodl vstoupit do politiky. Ve volném když si najednou všimly, že jedna kráva leží na
čase se rád věnuje koním, rybaření a cestování. zemi a nehýbe se. Tak do ní šťouchly a s hrůzou
S přítelkyní vlastní malý statek, který je pro něho zjistily, že tu krávu někdo usmrtil a následně jí
místem, kde si chodí vyčistit hlavu od každoden- i uřezal zadní nohy. Tenkrát byly kravíny otevřené
ních starostí. a nebyly tam nainstalované kamery a fotopasti
jako je tomu dnes. Taková situace se nám stala
asi třikrát, někdy se stalo, že se ztratila i kráva na
pastvině nebo ji zabili a uřezali hlavní části, to
stejné se dělo i s prasaty. Ty devadesátky, to byla
zvláštní doba, tehdejší vládní představitelé chtěli
malé firmy. Stát ta družstva a velké firmy rozklá-
dal a ze Západu nám to naopak záviděli, že to
máme takové sjednocené. I někteří lidé se k těm
družstevníkům chovali divně, natloukli třeba do
země hřeby, aby chytli na traktoru či vlečce de-
fekt. V každém případě mi tato práce hodně dala,
pochopil jsem, že každý člověk je jiný, že je těžké
někdy najít konsenzus. Byla to pro mě velká škola
života, která mě skvěle připravila na starostování.
Uvedl jste, že jste po ukončení vojny nastou-
pil jako zootechnik. Jak na tuto práci vzpo- A co vaše nabídka práce v Kamerunu, proč to
mínáte? tenkrát nevyšlo?
Byla to krásná práce se zvířaty a lidmi. Když Po převratu jsem dostal nabídku pracovat dva
jsem tenkrát nastoupil, byl jsem mladý synek roky v Kamerunu, kde jsem měl chovat drůbež.
a hned jsem dostal na starost 400 krav. Má prá- Zaštiťovala to Evropská unie a mohlo mi to hod-
ce spočívala v tom, že jsem musel objet kravíny, ně dát, mohl jsem načerpat mnoho nových zku-
podívat se na zdravotní stav zvířat a taky napsat šeností, a navíc se naučit jazyk, ale já se tenkrát
šichty dojičkám. Na starost jsem měl i družstev- rozhodl zůstat doma, nechtělo se mi opouštět mé
ní drůbežárnu. Zažil jsem tam mnoho pěkného, zázemí. Dnes toho docela lituji, ale takový je život,
ale pamatuji si i věci nehezké… Jednou se tře- zas bych asi nedělal starostu, a to je bezesporu
ba stalo, že přišly dojičky ve čtyři ráno na šichtu, lepší než chovat kuřata v Kamerunu. (smích)
19