Page 25 - Chytrý zpravodaj - Palkovice 01/2025
P. 25

1/2025
        rOZHOVOr






                      rozhovor s dětskou lékařkou ivanou Prónyai
                         a dětskou sestrou Petrou černochovou



        ať si hned nepovídáme o práci, co vás baví dě-  něčemu kreativnímu. V sedmé třídě, když jsme se
        lat ve volném čase?                      učili o člověku, tak jsem přišla na to, že se by se
          Rády se věnujeme zahradničení, to máme spo-  mi přírodní vědy líbily. A taky jsem chtěla být paní
        lečné.                                   učitelka českého jazyka.
                                                    Sestřička: Tak to jsem taky chtěla. (smích)
        a co pěstujete, bylinky?                    Lékařka:  To  učitelství  si  můžu  tak  trochu  spl-
                          Lékařka: Běžně vypěstuje-  nit, když přijdou do ambulance studenti na praxi.
                        me třeba i ty bylinky, napří-  Když máme čas, tak probíráme některé z otázek,
                        klad mátu, máme ji rádi. Bez   na které se připravují před pediatrickým kolokvi-
                        heřmánku se někdy v ambu-  em či státnicí.
                        lanci ani nepohneme, pročis-
                        tí tělo, je dobrý na kůži. By-  Měly  jste  v  rodině  někoho,  kdo  pracoval  ve
                        linky  jsou  pomocníci.  Ale  je   zdravotnictví a ovlivnil vás?
                        to určitě jen dodatek klasické   Sestřička:  Ano,  moje  maminka  byla  zdravotní
                        léčby.                   sestra. Celé dětství jsem s ní strávila v ambulanci,
                                                 což mě velmi ovlivnilo. Byla diabetologická sestra,
        a  když  onemocníte,  saháte  raději  po  přírod-  pak si udělala specializaci a pracovala na interní
        ních prostředcích, nebo zkoušíte nějaké běžné   diabetologické ambulanci.
        léky?                                       Lékařka: Teď je nás v rodině více zdravotníků.
          Sestřička: Při zažívacích potížích sahám po do-  Máme kardioložku, zubní laborantku, ale předtím
        mácím  pelyňkovém  likéru,  v  případě  nachlazení   asi jen jednu zdravotní sestru na kožním. Podle
        po zázvorovici. Ale bylinkové čaje moc nepiji.  mě se tohle nedědí, každý by si měl podle mě prá-
          Lékařka:  Já  bylinky  používám  více  jako  pre-  ci vybrat sám podle sebe. Doma mě podporovali,
        venci, ale nespoléhám jen na ně. Můžu si dovolit   ale taky mi říkali, vybrala sis to, tak bojuj!
        nebýt v ordinaci? Prostě si musím dát ibalgin na
        teplotu a jít co nejdříve do práce, nemůžu čekat   takže práce zdravotní sestry byla jasná volba?
        až mi zabere přírodní léčba. I paní doktorka může   Sestřička: Původně jsem chtěla být psycholož-
        být někdy nemocná, což je pro děti překvapivé.   ka, ale na ten obor jsem se nedostala. Tak jsem se
        (smích) Tady není nějaký zástupný člověk, který by   rozhodla pro zdravotnictví, protože to bylo „něco
        za mě mohl pracovat. Jasně, domluvím se s paní   mezi“.  Chtěla  jsem  pomáhat  lidem,  to  mě  vždy
        doktorkou z Kozlovic, ale každý má dost své prá-  bavilo.
        ce, takže je to spíše o těch akutních případech.
                                                 Liší  se  práce  ve zdravotnictví  na vesnici a  ve
        Když jste byly malé, o jakém povolání jste snily?  městě?
          Sestřička:  Když  jsem  byla  malá,  chtěla  jsem   Sestřička: Ve městě je to hodně anonymní, vět-
        být  popelářka.  Pak  také  policistka.  Později  jsem   šinou nevíte, kdo je kdo. Na vesnici je to jiné, lidé
        uvažovala  nad  studiem  střední  umělecké  školy,   se znají, víte, kdo k vám přichází, a to je výhoda.
        docela mě lákalo stát se ilustrátorkou knih. Kaž-  S lidmi se pak lépe pracuje, je to příjemnější.
        dý máme nějaké dětské sny, ale nakonec jsem se   Lékařka: Ve větších nemocnicích je více specia-
        rozhodla pro zdravotní sestru.           lizovaných oddělení a setkáváte se tam s různými
          Lékařka: Ve čtvrté třídě jsem chtěla být aran-  pacienty. Mnohdy však není tolik možností setkat
        žérka, chtěla jsem vytvářet výlohy obchodů. V naší   se s pacienty znovu a navázat s nimi nějaký vztah,
        rodině  máme  blízko  k  umění,  malujeme,  a  tak   zeptat se jich, jestli se jejich zdravotní obtíže zmír-
        jsem si představovala, že bych se mohla věnovat   nily.
                                               25
   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30