Page 21 - Chytrý zpravodaj - Ostrava-Jih 02 2022

HISTORICKÝ DVOJLIST

DRUŽSTEVNÍ RESTAURACE ELIÁŠ stav objektu přetrvával až do roku 1966, kdy došlo k výměně střešní
V roce 1921 bylo zejména díky úsilí Josefa Chalupníka založeno krytiny, přepažení sálu, výmalbě a nátěru vybavení. Ačkoliv zvenčí
Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo ve Vítkovicích, spo- vypadal objekt vzhledně, uvnitř je v roce 1966 hodnocen jako nevy-
lečnost s ručením obmezeným (dále jen OPSaBD), jehož hlavním hovující a „scházely se zde živly“ – navíc zde bylo „těžko dělat zása-
cílem bylo vybudovat v oblasti horní části Zábřehu vilovou čtvrť, hy, když hazardní hry hrají nejen příslušníci Veřejné bezpečnosti, ale
která nyní nese název Družstvo. Stavba družstevní restaurace pro- i poslanci národního výboru“. Také restaurační zahrádka byla v notně
běhla v letech 1923 a 1924. Původní záměr provozovat podnik přímo zchátralém stavu. V 70. letech byla restaurace zmodernizována. V 90.
OPSaBD selhal a budova musela být na konci 20. let prodána. Jejím letech byl podnik navrácen v restituci potomkům původním majite-
prvním soukromým majitelem se stal František Eliáš, jehož jméno lům a v současnosti je provozován stále pod původním názvem Eliáš.
podnik nese i v současnosti. Restaurace byla od počátku výstavby
osady společenským centrem místních obyvatel a sloužila také jako VÝLETNÍ RESTAURACE KORÝTKO
místo pro setkávání různých spolků, pro veřejné schůze i přednáš- Alois Šeděnka, nájemce slavné kavárny Praha na Masaryko-
ky. Od roku 1934 se zde scházeli pravidelně místní zahrádkáři, kteří vě náměstí, patrně v polovině 20. let navštívil pramen v zábřež-
v restauraci pořádali také své každoroční výstavy. Po válce se v sále ském Korýtku a místo jej učarovalo. Dobře vytušil, že okolí pramene
scházel i zdejší spolek esperantistů Komenský. by mohlo být krásným výletním místem Ostravanů, které by vytvoři-
Restauraci a její chod na počátku 40. let popsal ve svých vzpo- lo protiváhu oblíbenému Landeku či Bělskému lesu. Neváhal a zřídil
mínkách Miroslav Košnovský: „Pana Eliáše a jeho manželku jsem asi 50 metrů západně od pramene skromnou výletní restauraci, jíž
jako malý kluk znal, ač si nedokážu vybavit jejich podobu. Pama- připomínají dnes pouze betonové základy na volném prostoru mezi
tuji si, že František Eliáš nosil vestu s kapsičkou pro větší kapesní statnějšími stromy. Návštěvníci si zde mohli dát pivo z Českého akci-
hodinky s řetízkem. Kouřil občas viržinko. Paní Eliášová se starala ového pivovaru v Moravské Ostravě (aktuálně Ostravar) a také rybí
o kuchyň, měli v ní kuchařku, ve výčepu obsluhoval číšník a u pípy speciality všeho druhu. Jedním z nájemců podniku byl jakýsi Grobi-
stál pan výčepní. Ale to jen tehdy, byla-li v provozu letní zahrada, ji- án. Jaroslav Ermis (1928–2020) na místo vzpomněl v roce 2017 ná-
nak čepoval pivo sám pan Eliáš. Součástí podniku byla také venkovní sledovně: „Byla to výhradně letní restaurace, kterou provozoval pan
kuželna. Hlavní vchod do restaurace byl přes zahradu. Do výčepu se Leher bydlící v zábřežském zámku. Zásoby zde dovážel na bicyklu.
šlo z malé předsíně, vlevo byla menší místnost, extrovna, pro štam- V restauraci měl místnost, kde v létě spal, pod stromy byly dřevěné
gasty a hráče karet. Na zvláštních držácích tam byly hostům k dis- stoly, u nichž seděli hosté, kteří pili nejčastěji pivo.“ Restaurace patr-
pozici také noviny. Za války se čepoval jen jeden druh piva, limonády ně zanikla v průběhu 40. let.
se prodávaly ve skleněných lahvích se speciálním keramickým od-
klopným uzávěrem. Byly malinové nebo citronové, k dispozici byl
také čistý sifon. Ten se čepoval z kyvet, kovových talkových nádob
o objemu 5 nebo 10 litrů. Zřejmě se zde prodávalo také víno naléva-
né z láhve a tvrdý alkohol.
U Eliášů měli v šenku jednu zvláštnost. Týkala se způsobu objed-
návání piva číšníkem u výčepního. Používali k tomu malé porcelá-
nové knoflíky. Byly čtvercové se zkosenými rohy, asi o velikosti 1×1
centimetr a tloušťkou půl centimetru. Byly barevné, bílé, červené,
červené, modré, žluté a zelené. Označovaly druh pití. Zda bylo pivo
velké či malé, jakou příchuť měla limonáda, případně jaký objem měl
sifon. Číšník převzal od hostů objednávku, z kapsy vysypal hrst kno-
flíků, určil barvy a počet a vše vysypal na nálevním pultu na tác, na
kterém pak odnášel nápoje hostům. Výčepní dle barevných ‚čoček‘
připravil nápoje a pak čočky vysypal do šuplíku. Eliášovi nepodávali
obědy, ale mohli jste si u nich objednat kyselé rybičky, tlačenku s ci- Na přelomu 20. a 30. let 20. století provozoval restauraci v Korýtku
bulí, preclíky k pivu nebo něco, co nebylo za války na lístky. Přísně jistý pán Grobián.
v restauraci dodržovali provozní dobu a netrpěli opilce. Ale mohlo se
uvnitř i venku kouřit. U LAZARŮ
K restauraci náležel také velký sál přístupný vchodem od Cha- Putování po zábřežských hostincích ukončíme ve výletní restau-
lupníkovy ulice, ale ten byl po většinu roku uzavřen. Používal se jen raci U Lazarů, kterou bychom hledali na pravém břehu Odry v mís-
u příležitosti výstav a v plesové sezoně. Jinak se do sálu vstupovalo tech zahrádkářské kolonie U Korýtka. Ačkoliv zařízení trpělo častými
dvoukřídlými dveřmi umístěnými vedle výčepního pultu. Do kuchy- povodněmi, přesto se stále obnovovalo. Obliba místa ve 30. letech
ně a k WC vedly dveře z pravé strany výčepu.“ prudce stoupala, návštěvníci se koupali v mělkém meandru řeky,
V posledním roce 2. světové války restaurace utrpěla nálety slunili se na přilehlých loukách, mohli využívat toalet, převlékáren,
a osvobozovacími boji, takže po skončení války musela být prove- bufetu a také si večery zpříjemnit tancem za doprovodu živé kapely.
dena její oprava. Od počátku roku 1958 byla v restauraci Eliáš vyčle- Letní podnik zanikl pravděpodobně po 2. světové válce.
něna jedna místnost pro kulturní potřeby tehdejší Osvětové besedy. Petr Lexa Přendík
Dne 4. května 1960 schválila rada Obvodního národního výboru Os-
trava-Zábřeh převod nemovitosti Františka Eliáše do socialistického
vlastnictví. Restaurace byla začleněna do komunálního podniku Re- Máte nějakou vzpomínku na zmiňované podniky? Vlast-
staurace a jídelny a získala nový název V zahrádkách. níte fotografii z těchto hostinců? Podělte se o své materiály
Restaurace byla již na počátku roku 1961 popsána jako notně za- a zašlete je na e-mail: petr.prendik@ovajih.cz.
staralá a v nevyhovujícím stavu, jelikož do ní zatékala voda. Chatrný

21 www.ovajih.cz