Page 20 - Chytrý zpravodaj - Ostrava-Jih 01 2022

HISTORICKÝ DVOJLIST

K DĚJINÁM NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH HOSPOD JIHU

V novém seriálu Jižních listů se budeme zaměřovat po celý rok 2022 na specifická témata z minulosti našeho obvodu.
Prvním okruhem budou hospody, hostince, restaurace a výletní občerstvovací místa. Historie pohostinství se v našem
obvodě začala psát zejména v polovině 19. století a od té doby bychom počet vzniklých zařízení spočetli jen těžko. Na
následující dvojstraně si přiblížíme nejprve nejstarší hostince v Zábřehu.
Už v raném novověku patřilo k výsadám fojtů (zástupců vrch- sloužila jako škola, byla obcí Zábřeh nabídnuta k prodeji. Tehdejší
nosti) právo prodávat pivo a lihoviny poddaným. Zábřežští fojtové duchovní správce Zábřehu si k tomu poznamenal: „Starou školu
odebírali pivo ze zdejšího zámku, hrabůvečtí z Paskova a výškovičtí koupila společnost občanů v počtu 29, aby prý nepřišla do ruk ži-
ze Staré Bělé. V roce 1616 patřilo k povinnostem zábřežského fojta, dům, a chce zvětšivši a vystavivši ji výše zařídit v ní obecní hostinec.“
aby při obnovení obecního práva a o posvíceních naléval alkoholické Vlastenečtí zábřežští obyvatelé se báli, aby v obci nevznikla druhá
nápoje: „Ittem tenž fojt zábřežskej jest povinen předně s ouřadem židovská hospoda. Starou školu zvýšili o patro se sálem a začali hle-
svejm i s obcou zábřežskou za všeckno pospolu. Při obnovování no- dat provozovatele. Jaký to paradox dějin, že hostinec nakonec svě-
vého ouřadu a neboližto práva, i také když se karmašové držívají, řili do péče žida Moritze Heitlingera. Hostince zvaný na počátku 20.
předně vína, po třech vedřích nebo po čtyrech, když se jim od pána století Společný hostinec U Zlaté koruny zanikl rokem 1908, neboť
ze sklepu panského vyšenkuje, takž také i piva panského a pálení obec zakoupila budovu zpět, dala jí neobarokní kabát a adaptovala
bráti. To vše povinen vyšenkovati a za takovej statek panskej dobré ji na radnici. Ta zde setrvala do roku 1924, kdy se Zábřeh stal součástí
peníze tržiti, posudné také hodně a dobře platiti Jeho Milosti pánu Velké Ostravy. Nyní budovu využívá sbor baptistů.
svému povinen jest a bejti má.“ V polovině 19. století došlo k zániku
vrchnostenského systému, fojty nahradili volení starostové a z celé TŘETÍ HOSTINEC
řady někdejších fojtství se staly hostince. Také v roce 1871 otevřel v pořadí třetí hostinec v obci Petr Jureček
ve svém stavení č. p. 53, které bychom hledali na dnešní Staroběl-
OD FOJTSTVÍ K HAVRÁNKOVI ské ulici nedaleko atletické haly. O hostinskou koncesi požádal již
Nejinak tomu bylo v Zábřehu. Zdejší fojtství č. p. 1 odkoupil po roku 1870 a získal ji následujícího roku za podpory obecního výboru,
zániku vrchnostenského systému movitý žid Jakob Weiss, jenž v ně- který ocenil skutečnost, že Jureček přispěl k vybudování spojovací
kdejším fojtství provozoval řadu let hospodu. V 90. letech 19. století cesty mezi okresní silnicí a cestou do Vítkovic. V přízemním stave-
podnik odkoupil další ze zábřežských židů – Ignác Vincenc Gol- ní se nacházela nálevna, spolková místnost a velký taneční sál. Po
deberger, zakladatel zdejších pískových dolů. Ten hostinec rozšířil smrti zakladatele podnik převzala v roce 1914 jeho manželka Marie
o prostorný sál, neboť do podniku nechodili již jen místní, ale také a v roce 1925 syn Pavel. Hostinec získal na oblibě zvláště v mezivá-
přespolní při cestě z Vítkovických železáren. V roce 1900 hostinec lečném období, kdy v jeho těsném sousedství začala vyrůstat vilová
odkoupila obec, která zde otevřela vlastní Občanskou besedu a také čtvrť Zábřeh-Družstvo a také sem chodívali obyvatelé celé Velké
zde měla své kanceláře. V roce 1909 obec objekt prodala opět do Ostravy. Z těchto důvodů Pavel Jureček rozšířil koncesi o podávání
soukromých rukou a podnik často střídal majitele. V roce 1923 jej kávy, čokolády, čaje a jiných nápojů a občerstvení. Jurečkův hostinec
zakoupil Rudolf Havránek, jehož jméno nese podnik dodnes, ač- zanikl v novém režimu v roce 1950.
koliv v období minulého režimu byl rodině Havránkovým hostinec
zabaven a zařazen do provozu komunálního podniku Restaurace OPĚT ŽIDÉ
a jídelny Ostrava pod neutrálním názvem U Zbrojnice. V roce 1955 Na počátku 80. let 19. století zakoupil Leon Fertig pozemek
začal sál hostince sloužit potřebám studia Československé televize u nově budované silnice mezi Vítkovicemi a Zábřehem. Význam-
Ostrava. Po revoluci byl podnik navrácen potomkům původního ma- ný představitel zábřežské židovské komunity plánoval na parcele
jitele a aktuálně jej provozuje Dana Chodníčková, vnučka Rudolfa u tehdejší hranice Vítkovic a Zábřehu vybudovat hostinec. Fertig
Havránka. získal hostinskou koncesi a 15. října 1885 v nárožní novostavbě ote-
vřel podnik, kde se nalévaly zejména lihoviny. Hostinec stojící tehdy
uprostřed polí se stal místem pitek, zábav i plesů. Od roku 1886 po-
skytoval také ubytování. V roce 1888 Leon Fertig zemřel a konce-
si přejala jeho žena Henriette, která však roku 1894 zemřela také.
V roce 1904 skoupil všechny dědické podíly manžel jedné z Ferti-
gových dcer – Jindřich Schönthal. Ten podnik zásadně přestavěl
a přistavěl k němu reprezentativní společenský sál obrácený do ny-
nější ulice Štramberská. Jindřich Schönthal provozoval podnik až do
své smrti v roce 1937, kdy podnik převzal syn Bernard. Během války
byl hostinec arizován, po roce 1948 byl převeden do komunálního
sektoru. Schönthalovo jméno zůstalo části podniku dodnes, ačkoliv
i tento podnik nesl po jistá léta různé názvy – Na Krásné vyhlídce,
U Ocelárny…

Objekt bývalého fojtství sloužil na počátku 20. století jako obecní NEŘESTNÝ PODNIK
hostinec. Dnes je zde restaurace Havránek.
Kolem nově založené silnice mezi Zábřehem a Vítkovicemi (dneš-
ní ulice Ruská) probíhal od 80. let předminulého století čilý stavební
NECHCEME ŽIDA! ruch. V roce 1885 postavil blíže Zábřehu Richard Kříž další hostinec
V roce 1871 byla otevřena v Zábřehu v ulici Závoří za kostelem s č. p. 146. Jednalo se o jednopatrový vkusně řešený objekt, který by-
nová obecná škola. Dosavadní budova č. p. 101, která do té doby chom hledali v místech dnešní benzinové stanice v blízkosti nového

20