Page 45 - Chytrý zpravodaj - Ořechov u Brna 2 2021
P. 45

Vážení moji rodáci,

        vědom si oprávněné výtky pana starosty, že jsem ve svých příležitostných básních dosud
        nevzpomněl svůj rodný Ořechov, se velice omlouvám a přiloženou báseň v tomto smyslu
        jako příspěvek do zpravodaje přijměte prosím jako moji upřímnou snahu o napravení
        nechtěného pochybení včetně omluvy za faux pas, kterého jsem se tím dopustil. Děkuji.

                                                                           V. Š.

                                   M ů j  O ř e c h o v

                                 Historie v několika verších
                           Už je to šedesát neskutečně dlouhých let,
                         kdy přestal mi být domovem můj rodný dům,
                         snad mi to tehdy bylo souzeno mým osudem,
                          vydat se vstříc dosud neumožněným snům.

                           Často se však rád ve své mysli zatoulám,
                           do nezapomenutelných míst mého mládí,
                          na spoustu věcí i dnes si jasně vzpomínám,
                           o něco však už rozum boj s pamětí svádí.

                          A tak nezodpovězených otázek je stále víc,
                         jen jedno bych nikdy neměl zapomenou snad,
                         místo, kde jsem se narodil a vyšel životu vstříc
                          a kam se nejen ve vzpomínkách vracím rád.

                         Tím místem je pro mne velice hezká vesnička,
                          že je až k nevíře, kolik půvabů ji bylo dáno.
                       Už od roku 1443 jako Ořechov je z kroniky známá,
                        i když tehdy jen o jeho dnešní části bylo psáno.

                          Z doby, kdy rozum ve škole brát začal jsem,
                           vím, že když začala se historie obce psát,
                         Ořechov zdaleka nebyl dnešním Ořechovem,
                          i když už tehdy, nebylo hezčí vesničky snad.

                           V té době se také na krásné jižní Moravě,
                            vedle něho jak jeho milované sestřičky,
                           dvě sobě podobné vesničky tulily k sobě,
                          známé pod jmény Tikovice a Ořechovičky.

                           Od nepaměti tak všechny vedle sebe žily,
                            a zajímavé v tom jejich žití bylo velice,
                              že mezi nimi nikdy neexistovaly
                               geografické, ba ani jiné hranice.


                                           45
   40   41   42   43   44   45   46   47   48   49   50