Page 6 - Chytrý zpravodaj - Ondřejov číslo 3 2021

6 ZE ŽIVOTA ONDŘEJOVA, TŘEMBLAT A TURKOVIC

Jak nám kádrovali

Jakuba Šimona Jana

Rybu (1765–1815)

Dovolte mi, prosím, abych začal citátem z velice známé
knížky: „Dávno, dávno již tomu…“. Ano, je to opravdu již
dávno, bylo to v září 1984, za „panování“ pana Zdeňka
Vaníčka, šéfa a dirigenta Říčanského komorního orchestru,
když přišla mezi muzikanty na přetřes otázka, zda by se po
10 letech celkem úspěšného zpívání v kostelech v Ondřejově
a v Mnichovicích nedala zahrát Rybova „Česká vánoční mše
– Hej mistře“ koncertně v Říčanech.
ýsledkem debaty byl spontánní závěr: „Zkusme to“. S or-
400 lidí a pro uspokojení zájmu si v posledních cca 10 letech ještě Vchestrem nebyla potíž, protože ten léta fungoval a bylo třeba
půjčujeme další židle, takže je tam nakonec více než 700 lidí. Před pouze rozdat noty a během několika zkoušek dát dohromady dyna-
několika lety, když na zkoušky začátkem prosince přišlo jen pár mu- miku, výraz a procvičit pár obtížnějších míst. Díky dobrým perso-
zikantů, jsem rozhodl, že budeme mít jen jedinou velkou zkoušku nálním kontaktům se v orchestru objevili i další muzikanti z blízkého
těsně před koncertem. Riziko to bylo ohromné, ale byl jsem si vě- i vzdálenějšího okolí, takže nakonec byl k dispozici dobrý orchestr.
dom toho, že všichni tu skladbu znají a že bude potřeba doladit jen Horší byla otázka, podaří-li se postavit dostatečně výkonný sbor.
některé detaily.Takovou drzost nemá žádný dirigent, ale mně to už K dispozici byly chrámové sbory z Ondřejova a z Mnichovic
několikrát vyšlo. Natěšení muzikanti a zpěváci přišli dvě hodiny před a spontánně se připojili i přátelé z Poříčí nad Sázavou, kde zmí-
koncertem, a protože to všichni uměli, na generálku to vždy stačilo. něná mše byla pod vedením pana Jirky Piláta na vánočním reper-
Před rekonstrukcí stropu v Betlémské kapli jsme si ještě museli toáru „od nepaměti“. Podařilo se dokonce přemluvit i pár známých
zajišťovat osvětlení, které tam bylo špatné. Měli jsme refl ektory na zpěváků z Benešova a z Prahy a pak již jen zbývala maličkost – jak
rampách a ty jsme spouštěli ze stropu, běhali jsme po půdě, nebo to dát dohromady, když znalosti partesů byly roztříštěné. Tady ne-
montovali k refl ektorům kabeláž a mnohé jiné. To jsou historky, zbylo, než učinit krok do neznáma a zorganizovat společné zkouš-
které jsou už teď k neuvěření. Jednu zkoušku jsem oddirigoval ky. Se značným rizikem byly vypsány čtyři víkendové termíny od
v montérkách a v tričku, bez bot, protože jsem si ve spěchu nesta- počátku října ve čtrnáctidenních intervalech s tím, že každý bude
čil boty obout. Samozřejmě mě různí lidé hledali a ptali se, kde je doma pilně cvičit, abychom se na zkouškách scházeli co možná
pan docent. A pan docent stál u pultíku v montérkách a rozdával nejlépe připravení. První společná zkouška s orchestrem byla na-
noty. Nezapomenutelná situace nastává na konci koncertu, po po- plánována na začátek prosince, termín koncertu měl být 19. 12.
sledním AMEN, je zhasnuto, všichni mají zapálené svíčky a čekají, 1984 a generální zkouška den před tím.
až řeknu: „Tak přátelé, přeji vám do nadcházejícího roku vše dobré Nebudu zastírat, že velice rychle celá akce dostala politický pod-
a za rok nashledanou. Rozloučíme se tím, že si zazpíváme všich- text, i když o tom nikdo nemluvil, zejména v souvislosti s aférou
ni“. A najednou začne zpívat těch sto lidí na pódiu, plus těch sedm- pana profesora Oty Marka z Mnichovic, kterého po excelentním
set lidí v auditoriu koledu „Narodil se Kristus Pán“, až se nafukují zazpívání basového sóla o půlnoční v r. 1983 v mnichovickém
okna. Víš, jaký je to pocit? Ta droga je draze vykoupená a prožívá kostele s okamžitou platností vyhodili z Říčanského gymnázia.
ji ohromné množství lidí, kteří do ní dali svůj veškerý um a spoustu Nakonec mu milostivě povolili doučit na gymnáziu první pololetí
času, ale stojí to za to. a ve druhém pololetí nastoupil do internátní školy ve Všešimech.
Začátek koncertů v Betlémské kapli byl v roce 1997. S varhanicí Samozřejmě to vše se mezi lidmi vědělo a tím více se zájem lidí
Dr. Marikou Pečenou jsme si říkali, co kdybychom si zkusili za- na chystaný koncert soustřeďoval. Ironií bylo, že pan profesor si
zpívat Rybovku v Betlémské kapli. Vždyť název našich koncertů polepšil fi nančně a žákyně ho velice milovaly.
„Pojďte s námi do Betléma“ se sám přímo nabízel a nikdo toho
nevyužil. To byl pro nás hodně vysoký kopec, vysoký cíl. Pak jsme
koncert začali organizovat s tím, že to zkusíme. Prožil jsem nezná-
mý sváteční pocit, když jsem šel dirigovat do takového obrovského
prostoru, po těch našich malých kostelíčcích. Ten pocit stál za to.
Tenkrát byla Betlémská kaple prostě pro nás meta. Bohužel, v dů-
sledku pandemie jsme byli už druhým rokem nuceni Betlémskou
kapli i menší vánoční koncerty zrušit.
Vrátím se trochu zpátky. Pro ty malé děti je možnost jít si zahrát
do našeho kostela také taková meta. Takhle se jim to má podat:
V kostele si může zahrát každý, ale musí pro to něco udělat, aby
výsledek byl ten nejlepší, kterého je člověk schopen.
Pepíku, přeji ti mnoho elánu do dalších let a pěkné dny.
Rozhovor vedla Romana Brilová

3.12.2021 10:25:34
Ondrejov_3-sloucene.indd 6 3.12.2021 10:25:34
Ondrejov_3-sloucene.indd 6