Page 5 - Chytrý zpravodaj - Ondřejov číslo 3 2021

ZE ŽIVOTA ONDŘEJOVA, TŘEMBLAT A TURKOVIC 5

Jednou jsem měl to potěšení, že jsem mohl sedět s panem bis- a přešly do historie. I když se občas něco nepovedlo, bylo to
kupem Malým v rozhlase, kde běželo nějaké povídání na téma vždycky moc pěkné. Katastrofa přišla o pár let později, když mi
„Existuje zlo?“ Byla to půlhodinka velmi zajímavého vyprávění. deset minut před půlnocí volala varhanice na faru, že nepřijede,
Shodli jsme se na tom, že zlo existuje. Generace před námi měla protože uvízli s autem u Úval v závěji. To si neumíš představit, co
se zlem praktické zkušenosti a ty ještě dřívější generace poznaly se mi v tu chvíli honilo hlavou. Nakonec jsem řekl lidem v koste-
zblízka, co je to peklo. A to jsme ještě žili nebo žijeme v prostoru, le: „Prosím vás, nejjednodušší by pro mě bylo zahrát koledy, které
kde se žije celkem dobře, i co se například klimatu týče. Války bychom si zazpívali a šli bychom domů. Jestli si ale chcete po-
a revoluce jsou barbarské vždycky, tak to bylo nebo leckde na slechnout Rybovku s tím nejmizernějším varhaníkem pod sluncem,
světě ještě je, ale přece jen se tady v Evropě, když pominu obě tak se, prosím vás, k tomu vyjádřete a dáme to nějak dohromady,
světové války, žije relativně lépe, než třeba v Africe, kde prů- protože ono se to dá dost dobře hrát, i když já neumím hrát, abych
vodním jevem teroru jsou hladomory, kde není voda a jsou straš- četl současně dva nebo tři řádky, já hraji podle uší.“ Lidé chtěli Ry-
livé nemoci. My si ještě v podstatě lebedíme, což si málokdo bovku. Bylo to pro mne hodně těžké, nečekaně jsem do toho spadl
uvědomuje. Ale to ještě neznamená, že by tady neexistovalo zlo. a musel jsem plavat. Nakonec jsme to zvládli.
Terorismus je toho dokladem. Jaké to je hrát v Betlémské kapli?
Jaké byly začátky tvého pojetí České mše vánoční? P: Dirigovat v Betlémské kapli je vrcholem pro amatéra a snadno se
Když jsme začali před pětačtyřiceti lety zkoušet v domeč- to pro člověka stane drogou. Betlémská kaple má obvyklou kapacitu
ku u Řezbů, někdo z nás přinesldesku s nahrávkou Rybovky,
abychom slyšeli cíl. Pustili jsme si to a málem to byla poslední
zkouška. Říkali jsme si, že tohle nemůžeme dát nikdy dohromady.
Pak jsme na to šli různými fígly. Míla Řezba s pracovitostí a entu-
ziasmem jemu vlastním přepsal pasáže varhanního doprovodu, ve
kterých se zpívalo v sopránech nad „f2“,aby byly o sekundu nebo
o tercii níž. Bohužel, tuto transkripci už nemám, ta zmizela někde
ve vesmíru. Tím jsme se dostali na úroveň, kterou jsme hlasově
zvládli. Začátky byly krušné, ale ta radost, že jsme to dokázali,
byla ohromná. Když si vzpomenu na Rybovku o půlnoční v On-
dřejově v r. 1974, bylo v provedení nefalšované nadšení. Navázali
jsme na tradici, která skončila počátkem šedesátých let, kdy již
nemohl dirigovat pan řídící Antonín Mach. Liduška z fary uvařila
velký hrnec horkého čaje s rumem, abychom nenastydli, protože
jsme byli pořádně vymrzlí. Většinou znám všechno až z převy-
právění, protože když už jsem byl u not a dirigoval jsem, měl jsem
jiné starosti než se starat o historky, které na muziku navazovaly

3.12.2021 10:25:32
Ondrejov_3-sloucene.indd 5 3.12.2021 10:25:32
Ondrejov_3-sloucene.indd 5