Page 15 - Chytrý Zpravodaj - Nový Knín březen 2021

NOVOKNÍNSKÝ ZPRAVODAJ 3 / 2021

svědčen, že bezpečnostní situace v městě Nový Knín není na tak špatné
úrovni, abychom si, zejména z finančních důvodů, dovolili tento luxus. Zají-
mal by mne rozpočet na tuto službu. Jsem přesvědčen, že částka je nejméně
1 500. 000,- Kč, což považuji za nehoráznost. Údajně na bezpečnost a veřej-
ný pořádek je to 2 560. 729,- Kč. Pokud je to pravda, je to nehoráznost. Nemá-
me na cesty, chodníky, sport, vedou se debaty o knihovně, nemáme na opra-
vu kanálu v Sudovicích, cestu ke staroknínskému hřbitovu a ke školce, ale
dovolujeme si tento luxus. Nemám nic proti městské polici, to v době, až se
zlepší podmínky pro život v našem městě, ale v současné době jsem přesvěd-
čen a všichni, se kterými jsem na toto téma mluvil, že jsou to vyhozené pení-
ze. Věc jsem i konzultoval s vedoucím oddělení Policie ČR Dobříš při setkání
s občany v sokolovně a ten mi i potvrdil, že pokud je město Nový Knín požá-
dá, oni se dostaví. Proč do dnešního dne nedošlo k úpravě dopravy na ná-
městí? Stačily by tzv. parkovací hodiny, kdy by bylo povoleno zde parkovat
po dobu 1 nebo 2 hodin, a ne aby si tam někdo ráno postavil svoje vozidlo
a odpoledne, nebo večer, když přijede autobusem, s autem odjede. Ti, co si
chtějí nakoupit nebo jdou k lékaři, nemají kde zaparkovat. Nebo proč se ne-
smí parkovat za zdravotním střediskem, kde jsou parkovací místa? Pro ze-
jména starší lidi je zde lepší vystupování a nastupování do aut. Všechny tyto
věci může kontrolovat městská policie, když už ji tedy máme.
Jsem přesvědčen, že tento můj článek vyvolá řadu reakcí, proto prosím ty,
kteří se mnou nesouhlasí, aby ho vzali jako můj názor, na který mám nárok.
Nechtěl jsem se nikoho dotknout, ani jeho názor vyvracet.
Jirka Stracený

Škoda, že v sobotu už tu nebudem…

Tak jsem se rozhodl zavzpomínat si na mládí. Na to útlejší mládí. A protože
na světě mezi lidmi neexistuje úplná objektivita, tyto vzpomínky se uká-
žou být tak trochu účelovými.
Lidé, kteří mě znají, si asi pamatují, kde jsem prožil značnou část svého
dosavadního života. Do roku 1967 jsem bydlel poblíž Hrádku, od roku 1967
do roku 1997 pak poblíž nynějšího letního kina – s výjimkou pobytů na kole-
ji během studií a vojenské služby.
Ale než budu pokračovat, připomenu jeden starší vtip. Rodinka při-
jela do velkoměsta a ubytovala se v hotelu. Prohlížejí si pokoj, až zavítají
i do koupelny. Prohlížejí si tu nádheru, a když se dost vynadívají, otec rodi-
ny si jen povzdechne: „To je paráda, Máňo, co? Tady by se to koupalo. Škoda,
že v sobotu už tu nebudem...“
Proč jsem ten vtip připomněl?

15