Page 12 - Chytrý zpravodaj - Neratovice 04/2026

ZPRÁVY
Z MĚSTA

60 let bok po boku a bez hádek? Manželé Mitrengovi vědí, jak na to

Kdo by nechtěl znát recept na lásku, která potrvá celý život? V době, kdy již není rozvod takové stigma a lidé se rozcházejí při prvních
neshodách, je vzácné najít manžele, kteří nejen že spolu žijí bok po boku úctyhodných šedesát let, ale ještě z nich na první pohled
čiší dobrá nálada, láska a vzájemně to mezi nimi jiskří. Takovou sehranou dvojici jsem našla v manželích Mitrengových, kteří nedávno
v obřadní síni oslavili svou diamantovou svatbu. Během rozhovoru, kdy se za těmi prožitými roky ohlédli, se často drželi za ruce, neu-
stále se něčemu od srdce smáli a občas se laškovně dohadovali jako čerstvě zamilovaná dvojice.

Vlasto, Karle, co se vám honilo hla- vyžádaly jako strojvedoucího a vrátil
vou, když jste po 60 letech opět jsem se tam. Také jsem si v tu dobu
stáli v obřadní síni a říkali si znovu ještě dodělával školu.
své ano? Vlasta: To jsem si myslela, že už
Karel: On to celé byl dost překvapi- znamená konec vztahu, že už se ne-
vý podraz. Všichni se nás ptali, bude- uvidíme. Ale pořád mi psal. Tak jsem
te něco dělat, oslavíte to nějak? A my přijela i s Vladěnkou za ním.
ne, nic nechceme. Dcera Martina nám Karel: Jo, rodiče byli překvape-
volala, že nám to v obřadní síni zařídí, ní. Když jsem jim řekl, že si domů
nechtěli jsme. Říkali jsme, že na nás přivedu vdovu s dcerou, čekali ně-
přece není nikdo zvědavý a stačilo nám jakou padesátnici, ne 16letou hol-
to před deseti lety, kdy jsme zde slavili ku. Vlasta tak bydlela na střídačku
zlatou svatbu. čtvrt roku u nás a čtvrt roku tady
Vlasta: A pak zavolala znovu a říká: v Zárybech.
„Mami, už je to rozjetý, Vlaďka (druhá Vlasta: Musela jsem, kvůli mým
dcera) už šla vyzvednout papíry.“ Tak- rodičům. Už byli v tu dobu starší, ne-
že jsme neměli na výběr, seběhlo se to mohla jsem se odstěhovat tak daleko.
narychlo. Navíc se mi Neratovice vždy líbily, na-
Karel: Ano, udělaly na nás podraz, vštěvovala jsem zde svou švagrovou.
ale jsem za něj vděčný. Klidně to tam Karel si pak našel práci ve Spolaně,
napište, že jsme rádi, že jsme se tam tam ho jako strojvedoucího vzali všemi
všichni sešli. deseti. Za nějakou dobu jsme od Spo-
Vlasta: Bylo to krásné, proslov mís- lany dostali i byt.
tostarosty dojal nejen nás, ale i naše Pohádali jste se někdy, zažili „ti-
děti. Šedesát let je dlouhá čára. chou domácnost“?
Podělíte se se čtenáři o svůj příběh? Kar- Neměla jste obavy, jak Karel Vlaďku Vlasta: To mi nikdo nevěří, že za těch šede-
le, Vlastu jste poprvé potkal, když jste na přijme? sát let jsme se nikdy nehádali.
vojně sloužil v nedalekých kosteleckých Karel: No, ona si mě taky vyzkoušela. Karel: Já bych to ani nevydržel, nemluvit.
kasárnách, je to pravda? Vlasta: Řekla jsem mu, že na rande půjdu, Vždycky jsme si vyšli vstříc. Jediné naše hád-
Karel: Je, my s klukama chodili v Zárybech ale že přijdeme dvě. ky byly kvůli tapetám.
do místní hospody a Vlasta tam chodila pro Karel: Pochopil jsem to jako rande ve čty- Vlasta: To je pravda (smích). Jinak jsem
pivo svému tátovi. Líbila se mi na první pohled. řech a vzal s sebou na tu schůzku nezadaného nezažila, že bychom spolu třeba i jediný den
S klukama jsem se vsadil, že si ji vezmu. Vysmí- kamaráda. nemluvili. Když už se jó někdy schylovalo
vali se mi tehdy, že si dělám legraci, ale myslel Vlasta: Však my přišly dvě – jedna v kočáru, k tomu, že mi Karel mohl říct něco, co bych
jsem to vážně. druhá pěšmo (smích). nechtěla slyšet, tak jsem se jednoduše se-
Vlasto, co jste si pomyslela vy, když vás A jak jste na tu situaci reagoval? brala a odešla. Ale to on už po chvíli vykoukl
Karel pozval na rande? Cítila jste hned onu Karel: Byl jsem trochu šokovaný, nejdříve a sháněl mě.
osudovou přitažlivost? jsem si myslel, že si ze mě dělá legraci a v ko- A jak to tedy funguje? Jaké je vaše „zlaté
Vlasta: Já si ho původně ani nevšimla. čárku vozí svou mladší sestru. Pak už mi to pravidlo“ pro spokojený manželský život?
V té době jsem k sobě nikoho aktivně ne- došlo. Doprovodil jsem Vlastu domů a tam se Vlasta: Řeknu vám to takhle. Můj muž je
hledala. Měla jsem za sebou tragédii. V 16 vše vysvětlilo. A neodradilo mě to. Začali jsme poddajný člověk.
letech jsem se provdala za svého prvního spolu chodit. A Vlaďku jsem celý život bral jako Karel: Pozor, to ale neznamená, že jsem
muže, narodila se nám holčička – Vlaďka – vlastní. podpantoflák. Spíš máme vztah založený na
a krátce nato při dopravní nehodě manžel Vlasta: Je to pravda, Karel nikdy mezi hol- vstřícnosti a toleranci. Bouřky ani krupobití
zahynul. Měla jsem pocit, že už mám v živo- kami nedělal rozdíly. jsme nezažili.
tě své vybráno, že mě nic velkého nečeká. A co vás přimělo zakotvit zde a nejít žít do Vlasta: Nejen kamarádky nám tohle vždy
Pozvání na schůzku jsem přijala, ale moc Třince – Karlova rodného města? záviděly. Ale nedokážu jinak než Karla jen
jsem od toho nečekala. Karel: Nejdříve si mě Třinecké železárny chválit.

12