Page 21 - Chytrý zpravodaj - Zloun 2 2021
P. 21

21                                    LOUNSKÉ STOPY                    ZLOUN • ZPRAVODAJ MĚSTA LOUNY


            Čím se tato cesta lišila od Vašich předcho-
            zích návštěv Japonska?             Reprezentační tým rychlostní kanoistiky pro Tokio 2020
            Velice. Dříve jsem buď chodila do školy
            nebo cestovala, poznávala nová místa
            a jídlo, navštěvovala kamarády. To teď
            bohužel nepřipadalo v úvahu. Nikam
            jsme kvůli COVIDu nesměli. Tato cesta
            byla má devátá. V Japonsku jsem byla již
            v roli turistky, studentky, průvodkyně
            a v roce 2019 s kanoisty na přípravném
            kempu. Když ale vaříte a jste součástí
            týmu před olympiádou, má to úplně jiný
            náboj. Byla to velká zodpovědnost, od-
            jížděla jsem tam s respektem. Celý život
            jsem sportovala, v mládí jsem závodně
            veslovala za lounský klub. Olympijské
            hry jsou opravdu něčím výjimečným.   jsem si to dobře zorganizovala, zbyl mi   ZLoun vyjde před Vánoci, mohla byste
            Byl to nezapomenutelný zážitek.  čas na sport. Jezdila jsem i na kajaku,   popsat některý z japonských vánočních
                                             ale dost jsem padala do vody. Loď je   / zimních / novoročních zvyků, pokrmů?
            Na co myslíte, že nikdy nezapomenete?  hrozně vratká. Občas jsme s klukama   Japonské Vánoce by se asi daly přirov-
            Na euforii, která se dostavila při výsled-  vyjeli na ryby nebo jsem se dívala, jak   nat k tomu, když Češi slaví Halloween
            cích českých reprezentantů. Na spo-  trénují.                      nebo Sv. Valentýna. Japonsko není pů-
            lečné povzbuzování a vzájemnou pod-  Po přesunu do olympijské vesnice jsem   vodně křesťanská země. Vánoce nejsou
            poru! Do olympijské vesnice jsme přijeli   byla součástí týmu šéfa mise Martina   moc důležité. Rodiny si zajdou na ve-
            v den, kdy triumfovali Lukáš Krpálek   Doktora. Večer nás vždy svolal a roz-  čeři nebo si dají společně dort.
            a Jiří Prskavec. Se sportovci a s lidmi   dělili jsme si práci. Já jsem většinou vy-  Největší svátek je Nový rok. Japonci do-
            z realizačních týmů jsme na ně čekali   provázela skupiny sportovců, co od-  držují tradice a mají mnoho zvyků. Po-
            venku před domem a vítali je velkým   jížděli domů nebo připravovala pokoje   slední den v roce jedí soba nudle sym-
            potleskem a jásáním.             pro nové závodníky. Dále jsem chodila   bolizující dlouhý život. Na Nový rok
            Samozřejmě nejvíc jsem prožívala   na centrálu, kde jsem vyzvedávala di-  se obléknou do svátečního oblečení
            rychlostní kanoistiku. Mohla jsem   plomy pro sportovce a poštu pro tým.   a zamíří do buddhistických chrámů
            přímo na závodiště a byla jsem tam   Zařizovala jsem úkoly, na které byla po-  nebo šintoistických svatyní na první
            na každý závod. Odhodlání a nasa-  třeba japonština.               návštěvu zvanou „Hatsumode“. Tradiční
            zení kanoistů Martina a Petra Fuksů je                             novoroční jídlo „Osechi“ se podobá spíše
            obdivuhodné. Když se Josefu Dostá-  Jste lektorkou japonštiny, což není v na-  uměleckému dílu.
            lovi a Radku Šloufovi povedlo vybojo-  šich končinách úplně standardní, řeknete
            vat bronzovou medaili na deblkajaku,   nám, jak a kde se zrodila vaše láska k to-
            byla to neskutečná radost a zadosti-  muto jazyku?                   S panem starostou města Susaki,
            učinění pro celý tým. Na to určitě ni-  Poprvé jsem byla v Japonsku v 17 letech   Kosaku Kusunosem.
            kdy nezapomenu. Jsem velice vděčná   na návštěvě u kamarádky v Jokohamě.
            Pavlovi Hottmarovi, že vymyslel naši   V pátém ročníku na vysoké škole jsem
            spolupráci.                      si uvědomila, že se mi nechce jít rov-
                                             nou učit. Japonsko jsem měla zakódo-
            Jak vypadal váš běžný olympijský den?  vané jako krásnou, čistou zemi s vý-
            Na přípravném kempu jsem vařila pro   borným jídlem a slušnými lidmi. Chtěla
            13 lidí snídaně, obědy a večeře. Doká-  jsem se naučit jazyk. Rodiče mě ve stu-
            žete si představit, kolik toho sportovci   diu vždy podporovali, a tak můj nápad
            snědí? Celý den se točil kolem přípravy   začít s japonštinou uvítali. Po VŠ jsem
            jídla, zajišťování zásobování a organi-  začala s intenzivním kurzem v Praze
            zace chodu našeho domu. Nesměli jsme   a další léto jsem odjela poprvé studo-
            opustit areál loděnice. Jídlo jsem objed-  vat do Japonska. Tři měsíce v tamní
            návala přes japonský e-shop nebo psala   škole vydají za roky studia u nás. Tři
            seznamy místním, co se o nás starali.   léta po sobě jsem během prázdnin stu-
            Znalost japonštiny byla nezbytně nutná,   dovala v japonských jazykových ško-
            Japonci anglicky neumí a internetový   lách. V mezidobí jsem měla v Praze ja-
            obchod byl pouze v japonštině. Když   ponského učitele.
   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26