Page 21 - Chytrý zpravodaj - Zloun 2 2021
P. 21
21 LOUNSKÉ STOPY ZLOUN • ZPRAVODAJ MĚSTA LOUNY
Čím se tato cesta lišila od Vašich předcho-
zích návštěv Japonska? Reprezentační tým rychlostní kanoistiky pro Tokio 2020
Velice. Dříve jsem buď chodila do školy
nebo cestovala, poznávala nová místa
a jídlo, navštěvovala kamarády. To teď
bohužel nepřipadalo v úvahu. Nikam
jsme kvůli COVIDu nesměli. Tato cesta
byla má devátá. V Japonsku jsem byla již
v roli turistky, studentky, průvodkyně
a v roce 2019 s kanoisty na přípravném
kempu. Když ale vaříte a jste součástí
týmu před olympiádou, má to úplně jiný
náboj. Byla to velká zodpovědnost, od-
jížděla jsem tam s respektem. Celý život
jsem sportovala, v mládí jsem závodně
veslovala za lounský klub. Olympijské
hry jsou opravdu něčím výjimečným. jsem si to dobře zorganizovala, zbyl mi ZLoun vyjde před Vánoci, mohla byste
Byl to nezapomenutelný zážitek. čas na sport. Jezdila jsem i na kajaku, popsat některý z japonských vánočních
ale dost jsem padala do vody. Loď je / zimních / novoročních zvyků, pokrmů?
Na co myslíte, že nikdy nezapomenete? hrozně vratká. Občas jsme s klukama Japonské Vánoce by se asi daly přirov-
Na euforii, která se dostavila při výsled- vyjeli na ryby nebo jsem se dívala, jak nat k tomu, když Češi slaví Halloween
cích českých reprezentantů. Na spo- trénují. nebo Sv. Valentýna. Japonsko není pů-
lečné povzbuzování a vzájemnou pod- Po přesunu do olympijské vesnice jsem vodně křesťanská země. Vánoce nejsou
poru! Do olympijské vesnice jsme přijeli byla součástí týmu šéfa mise Martina moc důležité. Rodiny si zajdou na ve-
v den, kdy triumfovali Lukáš Krpálek Doktora. Večer nás vždy svolal a roz- čeři nebo si dají společně dort.
a Jiří Prskavec. Se sportovci a s lidmi dělili jsme si práci. Já jsem většinou vy- Největší svátek je Nový rok. Japonci do-
z realizačních týmů jsme na ně čekali provázela skupiny sportovců, co od- držují tradice a mají mnoho zvyků. Po-
venku před domem a vítali je velkým jížděli domů nebo připravovala pokoje slední den v roce jedí soba nudle sym-
potleskem a jásáním. pro nové závodníky. Dále jsem chodila bolizující dlouhý život. Na Nový rok
Samozřejmě nejvíc jsem prožívala na centrálu, kde jsem vyzvedávala di- se obléknou do svátečního oblečení
rychlostní kanoistiku. Mohla jsem plomy pro sportovce a poštu pro tým. a zamíří do buddhistických chrámů
přímo na závodiště a byla jsem tam Zařizovala jsem úkoly, na které byla po- nebo šintoistických svatyní na první
na každý závod. Odhodlání a nasa- třeba japonština. návštěvu zvanou „Hatsumode“. Tradiční
zení kanoistů Martina a Petra Fuksů je novoroční jídlo „Osechi“ se podobá spíše
obdivuhodné. Když se Josefu Dostá- Jste lektorkou japonštiny, což není v na- uměleckému dílu.
lovi a Radku Šloufovi povedlo vybojo- šich končinách úplně standardní, řeknete
vat bronzovou medaili na deblkajaku, nám, jak a kde se zrodila vaše láska k to-
byla to neskutečná radost a zadosti- muto jazyku? S panem starostou města Susaki,
učinění pro celý tým. Na to určitě ni- Poprvé jsem byla v Japonsku v 17 letech Kosaku Kusunosem.
kdy nezapomenu. Jsem velice vděčná na návštěvě u kamarádky v Jokohamě.
Pavlovi Hottmarovi, že vymyslel naši V pátém ročníku na vysoké škole jsem
spolupráci. si uvědomila, že se mi nechce jít rov-
nou učit. Japonsko jsem měla zakódo-
Jak vypadal váš běžný olympijský den? vané jako krásnou, čistou zemi s vý-
Na přípravném kempu jsem vařila pro borným jídlem a slušnými lidmi. Chtěla
13 lidí snídaně, obědy a večeře. Doká- jsem se naučit jazyk. Rodiče mě ve stu-
žete si představit, kolik toho sportovci diu vždy podporovali, a tak můj nápad
snědí? Celý den se točil kolem přípravy začít s japonštinou uvítali. Po VŠ jsem
jídla, zajišťování zásobování a organi- začala s intenzivním kurzem v Praze
zace chodu našeho domu. Nesměli jsme a další léto jsem odjela poprvé studo-
opustit areál loděnice. Jídlo jsem objed- vat do Japonska. Tři měsíce v tamní
návala přes japonský e-shop nebo psala škole vydají za roky studia u nás. Tři
seznamy místním, co se o nás starali. léta po sobě jsem během prázdnin stu-
Znalost japonštiny byla nezbytně nutná, dovala v japonských jazykových ško-
Japonci anglicky neumí a internetový lách. V mezidobí jsem měla v Praze ja-
obchod byl pouze v japonštině. Když ponského učitele.