Page 31 - Chytrý zpravodaj - Louny 01/2022

31 HISTORIE ZLOUN • ZPRAVODAJ MĚSTA LOUNY

Daliborky. Dobově luxusní sál z jedlo- majitelé zchudli a další staletí stěží dům skříně a poličky, nejcennější materiály
vých kmenů kácených v roce 1515 byl udržovali, natož aby jej nějak zásadně pohltil starý spořitelní trezor a v krátké
vyhříván velkými kachlovými kamny, přestavěli. Bohaté obchodníky vystří- době dům zaplnilo přes 450 metrů
později jej ještě ozdobila rozměrná rene- dali svíčkaři, lojovníci a podobná ne- úředních knih, listin, spisů a dalších
sanční okna, a v této podobě se unikátně příliš vábná řemesla, v 19. století pří- písemností. V téhle podobě pak Dali-
zachoval dodnes. Je to největší obytný zemí zabral hostinec a dům dále chátral. borka bez velkých úprav cestovala ča-
prostor tohoto typu v českých králov- Největším zásahem bylo vyzdění ten- sem až do žhavé současnosti, ačkoli
ských městech a po budoucí rekon- kých příček, které rozdělily staré repre- bylo stále více zřejmé, že se pro takový
strukci může být skutečným klenotem zentativní prostory na malé místnosti, účel nehodí. Kolísání teploty, vlhkosti,
nejen domu, ale i celého města. Vdova naštěstí bez porušení historických prach…to vše nesvědčilo archivním do-
po panu Mezeříčském Regina v roce konstrukcí. Když pak za první repub- kumentům ani budově samotné.
1549 dům prodala za obrovskou sumu liky Daliborku zakoupil podnikavý
645 kop grošů, což v té době byla cena řezník, který hodlal ze starého domu Odchází archiv
těch nejvýstavnějších měšťanských pa- vytvořit moderní provozovnu s poráž- Moderní archivnictví si se starými bu-
láců. Počátkem 17. století pak dům pro- kou, udírnou, ledničkou a dalšími vy- dovami nerozumí. Vyžaduje určitou tep-
šel poslední velkou přestavbou, která moženostmi včetně velkého výkladu lotu, vlhkost, vyhýbá se plísním a po-
mu vtiskla jednotnou renesanční po- do náměstí, nastal boj s památkovým dobným lahůdkám. Proto v lednu 2022
dobu včetně typické fasády obrácené do úřadem. Nakonec se povedlo uhájit ale- nastal čas loučení a archiv se po více
náměstí dvěma trojúhelníkovými štíty spoň fasádu, zato obě dvorní křídla byla než šedesáti letech odstěhoval do nové
a zdobným arkýřem. V přízemí vznikla silně přestavěna až zničena brutálními účelové budovy. Daliborka si oddechla,
obrovská vstupní síň s trámovým stro- stavebními zásahy. Další plány překa- přece jen skoro půl kilometru archivá-
pem neseným kulatými sloupy, fasádu zila světová válka a poté konfiskace lií, rozsáhlá knihovna, regály a nábytek
ozdobila kamenicky zpracovaná ostění majetku, neboť agilní řezník se zapletl něco váží, a zatím s nadějí čeká na lepší
portálů a oken a starší srubová místnost s okupační německou správou. budoucnost. Je majetkem města, takže
v patře dostala velká renesanční okna. záleží jen a pouze na ctihodných občan-
Dům se tak dostal na vrchol svého dosa- Přichází archiv kách a občanech, jaký osud jí připraví.
vadního života a stal se ozdobou města. Tak se stalo, že v roce 1959 Daliborka Když jsem se jí krátce před stěhováním
Vzápětí ovšem přišel pád… přivítala zcela nové obyvatele – loun- zeptal, co by si přála po archivní epi-
ské archiváře. Po drobných úpravách se zodě, dlouho mlčela a nakonec se ozvě-
Doba temna do ní nastěhoval nejprve městský ar- nou mezi prázdnými stěnami ozvalo:
Daliborka v průběhu 16. století rostla do chiv, po reformě státní správy a vzniku „Lidi!“ A měla pravdu, takovýto histo-
krásy úměrně s tím, jak vzkvétalo celé velkých okresů v roce 1960 pak přibyly rický klenot by se měl po důkladné re-
město. Obilí a víno, to jsou dva pilíře materiály z Podbořanska a Žatecka. konstrukci otevřít veřejnosti a sloužit
tehdejší lounské prosperity, které po- Brzy se ukázalo, že renesanční palác jako připomínka velikosti dávno minu-
depřely přestavby celého města. Při po- pro takové účely nestačí, takže od roku lých dob a generací Louňáků, jejichž dílo
hledu na Oblík, Černodoly a další kopce 1967 archiv přibral jako depozitář ještě dodnes tvoří srdce celého města.
Středohoří dnes asi jen málokoho na- budovu synagogy v Hilbertově ulici.
padne, že se dívá na kdysi výnosné vi- Hospodu a řeznictví zaplnily regály, Jan Mareš, archivář z Daliborky
niční hory. Rozsáhlé vícepatrové sklepy
pod zástavbou okolo náměstí nejsou nic
jiného než bezpečné skladovací pro-
story, jejichž bezpečnost skončila na
podzim 1620. Tehdy oddíl budoucího
slavného válečníka Albrechta z Vald-
štejna donutil Louny k otevření bran
a zaplacení velkého výpalného, a to
z valné části vínem. Lounští sáhli do
svých sklepů a okamžitě vyvalili 750
sudů vína! To byl doslova začátek konce
nejen blahobytu zdejších měšťanů, ale
jak se válka protahovala a vojska v dě-
sivé třicetileté válce hledala spíše ko-
řist a obživu než boj, kvetoucí město se
měnilo v ruiny. Platí to i pro Daliborku,
která sice přežila opakované požáry
a řádění armád bez přímé újmy, ale její