Page 30 - Chytrý zpravodaj - Louny 01/2022
P. 30

30                                    HISTORIE                         ZLOUN • ZPRAVODAJ MĚSTA LOUNY


            Kus lounské historie v rohu náměstí


             aneb Daliborka na rozcestí




            Snad každý Louňák ví, že v centru města stojí Daliborka, ten starý dům čp. 57 s ozdobnými
            renesančními štíty a chrličem vody ve tvaru draka. Žádný Louňák ovšem netuší, proč se tomuto
            renesančnímu domu říká Daliborka – a nevědí to ani lounští archiváři, kteří v něm od roku 1959
            až do konce ledna 2022 opečovávali nejcennější písemnosti Lounska, Žatecka a Podbořanska.
            Žádný Dalibor zde nikdy nežil, snad jen mohutný arkýř se stříškou mohl našim národně nadšeným
            předkům koncem 19. století připomínat vězení proslulého Dalibora z Kozojed, který si podle pověsti
            ve věži Pražského hradu hrou na housle vydělával na skromnou vězeňskou stravu…


            Nejasné počátky                  Neznáme sice jménem ani prvního   k reprezentativní parcele na náměstí
            Dům v rohu náměstí je od svého po-  stavebníka, ale je jisté, že když v roce   je dost pravděpodobné, že jejím maji-
            čátku úzce spojený s osudy celého   1314 městský písař sepsal nejstarší do-  telem mohl být jeden z tehdy listinou
            města. Když před sedmi a půl stole-  dnes dochovanou listinu, Daliborka   zachycených konšelů: třeba Dobroslav,
            tími dnes neznámý zakladatel Loun   už stála. Nejspíše dřevěná, se zahlou-  Konrád, Petir…Na jistější půdu se ov-
            provazcem vyměřoval parcely pro bu-  beným sklepem-skladištěm, jedno-  šem dostáváme teprve v roce 1389, kdy
            doucí královské město, nejprve rozmě-  duchá stavba s hospodářským záze-  tehdejší majitel Jeroným Vanda zvaný
            řil prostor pro brány, hradby a náměstí.   mím vzadu při hradbách. Vzhledem   Halama nechal opravit zadní komnatu
                                                                              „cementem a cihlami“ a nechal si ji po-
                                                                              krýt taškami. Dům byl tedy již alespoň
                                                                               zčásti zděný, takže patřil k honosněj-
                                                                              ším stavbám. Pan Jeroným mířil vysoko,
                                                                               jeho druhou manželkou se stala dcera
                                                                              lounského rychtáře Anna a on sám se
                                                                              vyšvihl mezi místní elitu, proto také
                                                                               dům přestavěl do podoby pozdně go-
                                                                               tického věžového paláce. V roce 1400
                                                                               ovšem skončil na popravišti kvůli pod-
                                                                              vodu a zpronevěře. Další osudy domu
                                                                               nejsou jasné, spolu s městem si pro-
                                                                              žíval slavné i méně slavné chvíle hu-
                                                                               sitských i pohusitských válek, shlížel
                                                                               na vítání panovníků na sousední rad-
                                                                               nici (dnešní knihovna) i na běžný život
                                                                               náměstí čili tržiště, zpestřovaný občas
                                                                              kvílením nešťastníků uvázaných k pra-
                                                                               nýři před radnicí.

                                                                              Kamenný palác
                                                                              Od roku 1509 dům patřil obchodníkovi
                                                                              Bártovi Mezeříčskému, který po kata-
                                                                               strofální požáru v roce 1517 začal s vel-
                                                                              kolepou obnovou. Oheň založený naja-
                                                                               tým žhářem zničil kostel sv. Mikuláše,
                                                                               radnici a téměř celé město, ze starších
                                                                               staveb zbyly jen obvodové zdi v pří-
                                                                               zemí a sklepy. Pan Mezeříčský nešetřil
                                                                               penězi, svědectvím jeho štědrosti a zá-
                                                                               roveň fortelnosti dobových stavitelů je
                                                                               dodnes velká srubová místnost v patře
   25   26   27   28   29   30   31   32   33   34   35