Page 11 - Zpravodaj_prosinec_2021_web

PÁN Z KOLÍNA

Když mi bylo deset let, na letním táboře
v Pilníkově jsem se spřátelil s jedním hochem
z bráchova oddílu. Neprojevoval se výbojně,
nemluvil zprudka, a přesto u nás získával po-
zornost a určitou úctu. Byl hubený, vytáhlý,
měl světlé vlasy a už i fousky a pohled trochu
zasněný. Kápli jsme si do noty; tou byla his-
torie a staré peníze. Bratr také vzpomíná, že
uměl výborně kreslit.
Zjara 1987 jsme si začali vyměňovat
dopisy (i když jsme nebydleli moc daleko od
sebe) a v nich i ty mince. Na tábory už nejezdil,
začal se učit na tatrováckém učilišti pro kolín-
skou Frigeru. Naše korespondence se pak stala
jednostrannou a já to nesl ukřivděně. Netušil
jsem, že sbírku dílem rozprodal, aby měl na
jiné zájmy. Těm vévodila historie obecná, ale
v ryzí praxi, těžké, chladné, palné, ano, ohnivé, Zmínil tehdy své angažmá v kolínském muzeu, v našich zemích jsou prý jen asi dvě takové,
podle zbroje, kterou se oháněl. kam bezesporu svou duší a existencí – žel ne vydal by ne na stránku, ale celé číslo Zpravo-
O prázdninách 1991 jsem dostal papíry na požadovaným vzděláním – patřil. Pro ten ne- daje. Což nechám na povolanějších, nejlépe
malý motocykl a podnikli jsme s bratrancem dostatek angažmá i skončilo, myslím, že ke tvůrci samém.
za mým kamarádem cestu. Tehdy jsem prvně škodě obou stran. Zatím naposled jsme se pozdravili na té
viděl, co ho tenkrát, ba kdysi dávno, uchvá- Obyvatelé a návštěvníci druhdy králov- jízdárně. Že letošní jubilejní bitva měla menší
tilo: meče, sekery, kyrysy, helmice. A co s nimi ského města Kolína jeho letos „třicetiletou ruchy, byloť působením nikdy nevyhláše-
souvisí, především obrazivo – malované erby, válku“ sledují a znají. A prostřednictvím tele- ného, ale vždy platného zákona schválnosti
vyšívané prapory, gotické písmo... Vše bylo ne- vize, filmu a samozřejmě internetu i všichni (po té nákaze zvlášť). Jemu to na zásluhách
obyčejně zručně zrobené (a zdobené), přitom další. Já stál, možná paradoxně, neboť i mne o svéráznou, rozumí se svou a ráznou kulturu,
jen po domácku či dílensky; ostatně, v oprav- historie pracovně a soukromě provází, opět nic neubralo.
dových dějinách tomu nebylo jinak! jinde. Potkali jsme se letos po „uvolnění“ Pán z Kolína, Miroslav Horáček rodem
Pak jsme se vídali na rockových zábavách. u hlavní pošty nad zastávkou. Ano, nenápadný z Veltrub a na Jezeřanech, oslaví brzy abra-
Vlasy jsme měli delší, místo brnění „džísky“ chodec s placatou čepicí a brýlemi byl podle hámoviny. Tu svou pouť plnou půtek – kdo je
a pili jsme pivo. On ovšem tím válečnictvím těch očí stále on. Vracel se z práce v ZPA, spočítá, kdo změří, kolik bylo starostí, ran,
a rytířstvím žil dál. S partou stejných nadšenců u řemesla zůstal. Vzal nás do svého království, radosti a vítězství – shrnul v knize Obrazy
pořádali bitvy na kolínské jízdárně a účastnili založeného v boční síni Formánkova dvora. jedné historie, právě vycházející. Míro, vše
se těchto podniků, snad nepřeháním, po celé Nazval bych je Ráj pro bojovníky každého nejlepší do dalších let Tobě
zemi. Odtud vešel do novodobých dějin Kolína věku (stáří). Či lépe, pro milovníky jakéhokoli i družině!
a oboru vůbec. Tam ani tam jsem se já přímo věku (století), od Keltů po vzor 1947. Popis Libor Jehlička
nepohyboval, sešli jsme se zase po letech. obsahu, ba objemu té obdivuhodné sbírky,

POHÁDKOVÉ VÁNOCE

Navzdory vládním opatřením se město Kolín) a Lenka Dvorníková a Alena Kratochví-
Kolín a Městská hudba Františka Kmocha lová (sbor ZŠ Lipanská) na ně mohly být hrdé.
rozhodly koncert v divadle 10. prosince Slovem doprovodil koncert moderátor TV
uspořádat! Hlediště divadla nebylo plné Kolín Jan Navrátil. Květiny darovala jako vždy
jako obvykle ani účinkující nebyli v pláno- květinová síň Orchidea. V hledišti nechyběli
vaném počtu, ale i tak byl koncert krásný. představitelé města Kolína a tentokrát i vedení
Jak jinak? Program složený z klasiky i vá- města Čáslavi, kteří i tímto způsobem poděko-
nočních a pohádkových písní převážně vali MhFK za podzimní koncert v čáslavském
v nezaměnitelných aranžích Miloslava Bulína, kostele. Koncertu se zúčastnili i tři senátoři,
skvělí sólisté, orchestr, který pod taktovkou bývalí MUDr. Pavel Lebeda a Emilie Třísková
svého uměleckého vedoucího dokáže zahrát a současný Pavel Kárník. Čas na Pohádkové
skoro všechno, dobře zvládnutá organizace žačka známé kolínské pěvkyně a učitelky ZUŠ Vánoce si udělal i bývalý starosta a budoucí
– nic nebránilo tomu, aby se koncert vydařil. Blanky Beranové, sólem na flétnu nadchla ministr Vít Rakušan. Prostě – vánoční atmo-
Publiku se představila nová sólistka, profesi- Jana Havlíková. Pěvecké sbory, byť oslabené sféra bez koncertu Kmochovy hudby by nebyla
onální sopranistka Jana Veberová, pěveckého o některé členy, které zasáhla covidová karan- to pravé.
partnera jí dělal mladý, nadaný Ondřej Benek, téna, zpívaly s chutí a krásně. Jejich sbormis- Hana Zrůstová
zazářila nejmladší sólistka Ester Hůlová, tryně Věra Chmelařová (Boni Bambini ZUŠ foto Lukáš Richter
11