Page 29 - Zpravodaj_cervenec_2021

PŘEDSTAVUJEME

KRUŠTÍKOVSKÁ KOMUNITNÍ ZAHRADA

Miloslav Vrbský (34) je předse-
dou spolku Kruštík, který jen pár
kroků od věže Vodárny provozuje
první kolínskou komunitní zahra-
du. S úsměvem o sobě říká, že je
introvertem bez vůdčích schop-
ností: „… ale nějak spytlíkovat
jsem to musel.“

Vrbskému se povedlo vyjednat pro
zahradu pozemek o rozloze dva a půl tisíce
metrů. Majitelka ho poskytla spolku za sym-
bolický nájem. Místo má krásnou polohu,
nedaleko vodárenské věže, jen pár kroků přes
ulici Míru. Díky dotaci z radnice se podařilo Foto:Vladimír Sládek
polovinu plochy oplotit, pořídit buňku na
nářadí a sekačku. V další fázi se objevily nově
vysazené keře, kadibudka, ohniště a deset ma-
linkých členských záhonků. „Náš patří k těm Kolínská komunitní zahrada při pohledu z terasy Vodárny
zarostlým, na ten se ani nedívejte,“ stydí se
předseda. Kruštík spojuje lidi z různých ge- naučit s přírodou spolupracovat. Každý, kdo si „Tuším, co je za tím práce, a vím, jak je důležité
nerací, kteří by se jinak nepotkali. Komunita zkusí sám vypěstovat rajče a trochu se povrtá najít si svoji parketu.“
není uzavřená, smyslem je, aby další zájemci v záhonku, může něco z toho pochopit.“ Kruštík nazvaný podle nejvzácnější po-
mohli přicházet a přidávat se. Mezi zhruba labské orchideje začínal jako parta lidí, která
třiceti návštěvníky zahrady převažují rodiny čistila od odpadků sráz nad rybníkem Peklo
s dětmi. Okolo ohniště a záhonků se vytvořila i další černé skládky podél Pekelského potoka.
přátelství zřejmě důležitější než okurky. Nebyly to jen drobnosti, na největších úkli-
Jak se člověk stane zakladatelem komu- dech se sešlo až třicet lidí. „Odpad odvážel
nitní zahrady? „Vyrůstal jsem na samotě, ve švagrův náklaďák a někdy musel jet i se dvěma
starém mlýně v Paběnicích. Naši měli koně fůrama.“
a táta si plnil své rančerské sny. Já běhal po lese Zahrada pod vodárnou slouží členům ko-
a od těch dob mě příroda baví. Zemědělcem jsem munity už víc než dva roky, nicméně Kruštík
ale nikdy nebyl,“ svěřuje se Miloslav Vrbský. jede kvůli covidové době na čtvrt plynu.
Nepatří k radikálním ochráncům přírody, spíš „Všechny akce jsme zrušili, na zahradní slav-
k těm, kteří by chtěli začít u sebe a trochu se nost pozveme Kolíňáky až příští rok.“ Zahrada
uskromnit „Zdravý rozum, pohled do budoucna teprve získává svou formu, na první pohled
a rovnováha,“ to jsou slova z jeho slovníku. je zřejmé, že se nesnaží být vyumělkovanou
Vnímá, že lidé ztrácejí kontakt s přírodou. plochou s nízkým pokosem. Časem se objeví
„Žijeme na Zemi na šlupičce hlíny, musíme se zákoutí a možná i tajemná místa. Keříky
černého rybízu, z kterých si děti mohou už-
dibovat, jsou zatím největšími dřevinami na
pozemku.
Miloslav Vrbský je svým založením rodinný
typ. V listopadu by se mu měl narodit druhý
kluk, letos rozjíždí živnost jako elektrikář
a čas se pro něj stal vzácnou komoditou. Práce,
rodina, občas turistický víkendový výlet… Ko-
Miloslav Vrbský. Muž, který stojí za vznikem první munitní zahradu však neopustí, vždyť i ona je
kolínské komunitní zahrady.
svým způsobem jeho dítětem. Jak se bude dál
rozvíjet, je těžké odhadnout, ale spíš to bude
Pracovat pro komunitu připadá Vrbskému nenápadně a bez velkého křiku. Možná se vize
normální. Tak by to mělo být, každý alespoň komunitních zahrad rozšíří i do jiných částí
trochu. „Když to dokážu já, který jsem sotva Kolína. „Byla za mnou dvojice, která by chtěla
prolezl školu, tak to dokáže každý.“ I proto se podobnou zahradu zřídit někde na Zálabí,“
mu líbí všechny iniciativy, které jsou v Kolíně říká. „Držím jim palce.“
vidět – od Blešáku na vzduchu, přes Kolín-
ský okrašlovací spolek až po Otevřenou ulici. Vladimír Sládek
Z komunitní zahrady je to na vyhlídku k Vodárně
jen pár kroků
29