Page 27 - Zpravodaj_cervenec_2021

KAM NA VÝLET

KDE SE UKRÝVAL LOUPEŽNÍK KOVAŘÍK

V dominantní poloze nad říčkou Bečvárkou je z dálky viditelný kostel svatého Václava v Žabonosech. Patří
k jedněm z nejstarších a nejpozoruhodnějších památek Kolínska, protože jeho historie se začíná psát před
více než tisíci lety.

Na domnělém slavníkovském hradi- 14. století za pražského arcibiskupa Jana zejí dva velmi vzácné renesanční náhrobníky
šti (jeho existence ovšem nebyla prokázána z Jenštejna a nakonec barokní přestavba místní vrchnosti, která měla v kostele své
žádným archeologickým průzkumem) vznikl v roce 1721, která mu dala finální podobu, pohřebiště. Ten menší je z bílého mramoru
nejstarší kostel ještě před vyvrácením Libice, v jaké ho známe dnes. Kostel měl štěstí. a náleží Janu Horňateckému z Dobročovic
tedy ve druhé polovině 10. století. Byla to V letech 2008–10 proběhla jeho generální († 27. 4. 1573), který zemřel v dětském věku.
tehdy jen malá obdélná stavba otonského rekonstrukce a v září téhož roku ho navštívil Na náhrobníku je zobrazen v dlouhých šatech
typu, ukončená apsidou, která ještě nemá se Mons. Dominik Duka OP, arcibiskup pražský, s hlavou spočívající na polštáři se čtyřmi
současnou svatyní pranic společného. Jelikož metropolita a primas český, který požehnal střapci. Na protější stěně je pozoruhodný ma-
v raném středověku hrály Žabonosy nějakou, jeho novému zvonu. nýristický náhrobník z červeného mramoru,
zatím nám neznámou roli, byl kostelík po- Když se rozhlédnete po interiéru, do oka patřící rytíři Mikuláši Přebozskému z Přeboz
čátkem 11. století rozšířen na románskou vám hned padne románská panská tribuna († 25. 12. 1612), majiteli tvrze v nedalekých
trojlodní baziliku, jaké v té době vznikaly jen v západní části (dnes hudební kruchta), po- Přebozech. Ten je také na náhrobníku zobra-
v blízkosti panovnického dvora. Za nezná- depřená šroubovitým (tordovaným) sloup- zen v plné zbroji.
mých okolností ale tato stavba po 150 letech kem s krychlovou hlavicí a patkou pod úrovní Na jaře roku 1798 se v kostelní věži ukrýval
své existence, někdy kolem roku 1150, zanikla. podlahy. Sloupek je opatřen čtyřmi náběžnými známý loupežník Jan Vojta z Jindic, kterému
Opuštěné místo ovšem naše předky štítky, z nichž východní je ozdoben sovou se v kraji přezdívalo Kovařík. Ten byl totiž
z nějakých příčin stále přitahovalo. Na konci s otevřenýma očima, symbolem císaře římsko- za zlodějnu odsouzen k žaláři na Špilberku,
12. století totiž vznikl na zbořeništi zcela nový -německé říše Oty III. (980–1002). Proč? To je odkud se mu ale podařilo prchnout, takže se
románský kostel, který je již základem toho záhada, která nemá vysvětlení. Každopádně musel skrývat. Svobody si ale dlouho neužil,
současného. Na konci 13. století byl pozdně tento sloupek z žabonoského kostela spoleh- na Tři krále roku 1799 byl lapen a trest mu byl
románsky přestavěn a rozšířen o věž, která livě najdete ve všech učebnicích dějin archi- zvýšen na 20 let tvrdého žaláře.
měla být podle původního projektu ozdo- tektury. Na tribunu vede v tloušťce zdiva věže
bena parádní otevřenou arkádou v přízemí. schodiště, opatřené štěrbinovým okénkem. text a foto: Roman Šulc
Následovaly ještě gotické úpravy v 80. letech Pod tribunou se v kostelní lodi nachá- www.cestyapamatky.cz

Do Žabonos se můžete vydat po značené Středočeské ovocné stezce, která spojuje Křečhoř s Českým Brodem. „Kromě památek vás zavede i k významným ovocnářům
našeho kraje,“ dodává Kateřina Hejduková, projektová manažerka MAS Podlipansko.
27