Page 17 - Zpravodaj_cerven_2021

Foto: Vladimír Sládek

Tomás Vanča točí klikou aby spustil závory na trati své výletní železnice. Kolikrát musí otočit, než závory spadnou, se nám spočítat nepodařilo.
To zní, jako by šlo všechno samo… Jednu točnu máte, proč další? Ocenil vás někdy někdo?
Byla to hrozná dřina. Po firmě, která stavěla Točna na úzkorozchodce je unikát, a když se Roku 2007 mě Spolková rada Kolína vyhlá-
trať, jsme to dva roky předělávali, protože nedávno naskytla možnost zachránit malou sila osobností města. Takové pocty nečekám.
byla zvlněná jak tobogán. Tuny materiálu točnu z Prahy-Křenovky, neváhali jsme. Navíc Pro mě je důležité, že i rodina drážku podpo-
jsme museli dosypávat a pražce jsme podbíjeli – v době původní drážky tady dvě točny bývaly. ruje. Manželka právě teď zaskakuje při úklidu,
ručně. To si nepředstavíte. Další martyrium Lokomotivy se otáčely, aby jezdily komínem někdy pomáhá v našem bufetu. Naši tři synové
nás čekalo, když jsme museli naše vozy sjed- dopředu. Opačně postavenou lokomotivu jsou už dospělí, ale také pomáhají. Jeden jezdí
notit a přerozchodovat na 600 mm. neměl majitel Adolf Richter rád. na páře, druhý se stará o bufet a třetí kreslí
technické výkresy, stará se o stavební práce
Kde se vzali vaši nezištní pomocníci? Co budete dělat, až vše dostavíte? a dílnu.
Nepomáhali mi jen kamarádi, které jsem znal Údržba je nekonečná. Představte si, že musíte
z dřívějška. Přišlo plno nových lidí, kteří viděli, pravidelně natírat plochy o rozměrech fotba- Kdo je vaší pravou rukou?
že to má hlavu a patu. Někdo po čase zmizel, lového hřiště a udržovat veškerou techniku Zakládajících členů nás bylo pět, teď je nás
jiní lidé se vystřídali. Díky nim je dnes drážka v chodu. Páru máme z roku 1951, nejstarší pětadvacet plus další dobrovolníci. Jsme
skoro kompletně dokončená, máme 4,5 km vagón ze začátku 20. století. Mažeme výhybky z různých oborů, takže je tu kovář, patolog,
úzkorozchodné dráhy a velký areál nádraží a točnu, každý rok děláme tlakové zkoušky na elektrikář a podobně. Nedostatek lidí máme
v Sendražicích s kolejištěm, závorami, točnou, parním kotli, měníme brzdové špalky, občas hlavně na dílně. Dneska se nikdo nechce
výtopnou a depem pro vagóny. je třeba vyměnit kluzná ložiska za dvě stě tisíc ušpinit. Proto říkám, že nejvzácnějším člově-
nebo trubky kotle za podobnou cenu. Časem kem je tu pětasedmdesátiletý Josef Kovářík,
Chybí už jen drobnosti? budeme měnit koleje, které se ojíždějí. Nikdy párař, který jezdíval na dráze jako topič
Drobnosti není to správné slovo. Jsme třetí vám neřekneme, že nemáme co dělat. Pokud a dělal i na opravách. Až tu nebude, budeme
největší parní provoz v republice, ale stále chcete starosti, pořiďte si drážku... Dělám si mít problém. Něco lze okoukat, ale chce to mít
nemáme v provozu záložní parní mašinu. legraci, jsou to i radosti. i jeho fortel.
Chybí nám také dva vagóny pro cestující. Při
velkých návalech jich zapřaháme deset, ale Kde jste sbíral zkušenosti? Drážka je výhradně chlapská záležitost?
nestačí to. V plánu máme další stavební inves- Inspiroval jsem se hlavně na Slovensku na úz- Děvčata nám pomáhají v bufetu, infocentru či
tice. Na konečné v Býchorech hodláme umístit korozchodné lesní železnici v Čiernom Balogu. při štípání lístků. Na větších akcích potřebu-
historickou točnu a repliku historických zá- Byl jsem se podívat také na vláčcích ve Švýcar- jeme čtyři průvodčí. Při dieselovém provozu
chodků, na nádraží v Sendražicích opěrnou sku v různých kantonech a viděl ty dokonalé musí do směny minimálně šest a při parním
kamennou zeď u vodní nádrže a tam, jak vidíte tratě. Úzkorozchodky tam vozí poštu, mléko osm lidí. Pochopitelně to děláme rádi. Však
ty zelené podvozky, by měla vzniknout bouda z pastvin, materiál. Funguje to dokonale. jsou nám lidé vděční. Kdybychom to dělali jen
– depo pro tři malé dieselové lokomotivy, které pro sebe, už by to dávno skončilo. Děje se však
teď moknou. pravý opak a lidí přichází opravdu hodně.

17