Page 26 - Chytrý zpravodaj - Kolín 05/2022
P. 26
OSOBNOST KOLÍNSKA
JEDEN ZE ZAKLADATELŮ KMOCHOVA KOLÍNA
Karel Chvalovský ský soubor příslušníků posádky (1945–1946).
V této době se patrně hlouběji seznámil s živou
* 15. 5. 1902 Libáň, okr. Jičín tradicí Františka Kmocha ve městě. Poté se
† 25. 1. 1977 Praha stal sbormistrem a dirigentem Armádního
uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze
Karel Chvalovský patří mezi osobnosti, (1946–1949). Následovalo jeho zařazení do
které se v roce 1962 významně zasloužily Ústředního domu armády (1949–1956), kde
o zrod hudebního festivalu Kmochův Kolín. byl náčelníkem hudební edice LAZ – Lidová
Jeho tatínek Karel Chvalovský starší byl uči- armáda zpívá a v letech 1953 až 1956 po-
telem, varhaníkem a sbormistrem zpěváckého mocníkem inspektora vojenských hudeb. Do
spolku Smetana v Libáni. Odtud pramenila zálohy odešel roku 1957.
budoucí Karlova orientace k učitelství, pe- I v nové životní etapě Karla Chvalovského
dagogickému působení, hudbě a sborovému byla hudba osou jeho života. Externě spolu-
zpěvu. Připomeňme, že jeho bratr Jaroslav pracoval s Ústředním domem lidové umělecké
absolvoval konzervatoř v Bratislavě a byl tvořivosti v Praze a Bratislavě. Byl instrukto-
dlouholetým členem Symfonického orchestru rem mládežnických souborů v Českosloven-
hlavního města Prahy FOK jako violoncellista. ském svazu mládeže a účastnil se jako člen
porot krajských a ústředních soutěží tvoři-
vosti mládeže a lidově umělecké tvořivosti.
Měl kontakty i ke Kolínu, kde se na počátku
Karel Chvalovský během generální zkoušky 60. let objevila myšlenka hudebního festivalu
s „monstrorchestrem dospělých“, 4. ročník Kmo- Kmochův Kolín. Na vlastní realizaci těchto
chova Kolína, 1966 snah se významně podíleli ředitel Osvětového
a měšťanských školách. Nejdříve v Psinicích, domu v Kolíně Stanislav Slavík a jeho zá-
Libáni, Sobotce a Dlouhé Lhotě. Pak vyučo- stupce Vladimír Hopp, kteří uvažovali o pra-
val na české obecné a měšťanské škole v obci videlné kolínské akci svým rozsahem obdobné
Gorna Orjachovica v Bulharsku (1925–1935, Jiráskovu Hronovu. Zpočátku nenacházeli
pochopení u představitelů města a okresu, ale
od r. 1931 ředitel). Počátky tamní české úřed-
Foto: Městská knihovna Kolín nické a dělnické kolonie spadají do období Důležitým počinem bylo navázání spolupráce
nakonec se jim podařilo získat jejich souhlas.
před 1. světovou válkou, kdy byl postaven
s Karlem Chvalovským, jenž tyto záměry pod-
česko-bulharský cukrovar. Po válce ho do-
pořil a aktivním přispěním pomohl vzniku
plnily lihovar, továrna na výrobu umělých
hnojiv, keramické závody a továrna na cukro-
byl zásadní. Později se vrhl do přípravy jedné
vinky. V roce 1929 žilo v tovární kolonii 224 festivalu. Jeho vliv na první ročníky festivalu
Obálka knihy Sto let Městské hudby Františka Čechů, z toho 83 mužů, 79 žen a 62 dětí. Po z prvních rozsáhlejších biografií Františka
Kmocha (1971). Při shromažďování ma-
Kmocha v Kolíně, almanach 1872–1972, Praha návratu do Čech Chvalovský dále učil ve Šluk-
1974, kterou Karel Chvalovský redigoval nově, Dětenicích, Kopidlně a nakonec v Mladé teriálů mu významně pomáhal kolínský archi-
Boleslavi. Během těchto let se věnoval řízení vář Zdeněk Bisinger. V závěru života Chvalov-
Karel Chvalovský absolvoval učitelský pěveckých sborů a dětských orchestrů. ský napsal práci Sto let Městské hudby Fran-
ústav v Jičíně (1921) a dále si prohlubo- Po osvobození v roce 1945 byl přijat za tiška Kmocha v Kolíně (1974).
val své hudební vzdělání (studium harmo- vojáka z povolání a ustanoven osvětovým dů-
nie, dirigování, hra na různé nástroje). Do stojníkem 13. divize v Mladé Boleslavi. Od PhDr. Miroslava Jouzová, Ph.D.
roku 1945 pracoval jako učitel na obecných října 1945 sloužil v Kolíně, kde mj. řídil vojen-
Archiv: Regionální muzeum v Kolíně
Karel Chvalovský hovoří na pietním aktu u hrobu Františka Kmocha na kolín- Karel Chvalovský při generální zkoušce na „monstrkoncert“, 2. ročník
ském hřbitově, 4. ročník Kmochova Kolína, 25. 6. 1966 Kmochova Kolína, 1963
26
