Page 27 - Zpravodaj_kveten_2021

KAM NA VÝLET

KDE SE KROTÍ ČERTI

První český světec, který byl svatořečen v Římě, se jmenuje Prokop. Stalo se tak v roce 1204, tedy 150 let
po smrti tohoto neobyčejného muže a prvního opata Sázavského kláštera, který vstoupil do širokého pově-
domí především jako krotitel smrdutých pekelníků. Jeho rodištěm je vesnička Chotouň na našem okrese,
která je doslova napěchovaná místy spojenými se svatoprokopskou legendou. Pojďme si je společně projít.
I proto, že místní dodnes ani na chvíli nepochybují o tom, že Prokop s čertem skutečně vyoral onu proslulou
brázdu, která končí zrovinka kousek za jejich vsí…

Svatý Prokop se podle legendy narodil zarazit do země proutek, načež na tom místě z něho vznikla právě tato mohyla. Na jejím
v Chotouni zemanským rodičům Vítovi vytryskl pramen, jehož voda je už přes tisíc let vrcholu dnes stojí křížek spojovaný jak s uve-
a Boženě v roce 970 v tak zvaném Prokop- považována za zázračnou a léčivou (má prý denou svatoprokopskou legendou, tak také
ském dvoře, který dodnes stojí v centru obce. pozitivní vliv na mužskou potenci a u žen prý s pokřesťanštěním kdysi pohanského místa.
V jeho severní stěně (směrem od kostela) příznivě ovlivňuje otěhotnění a početí dívky). Pokud bude zrovna dobrá viditelnost, otevře
je dokonce kus kamenné neomítnuté zdi V polovině 18. století u pramene dokonce se vám od něj nezapomenutelný výhled na
s okénkem vedoucím do jeho údajné rodné vznikly malé lázně, jejichž budova dodnes větší část Polabí, rámovaný na obzoru Řípem,
komůrky. Sousední kostel sv. Prokopa je vý- stojí opodál. Kolem Boháčova statku s vy- Bezdězem, Ještědem a Troskami. Čertova
znamnou barokní stavbou, jejíž nepřehléd- hlášeným chovem koní (mimochodem odsud brázda, končící právě u Homole, je ve skuteč-
nutelná architektura neomylně prozrazuje pochází kůň Cipísek, který v roce 1996 vyhrál nosti zřejmě pravěká obchodní stezka, která
rukopis slavného českého architekta Jana Velkou pardubickou) vystoupáme na mírné v délce 21 kilometrů spojovala Polabí s údolím
Blažeje Santiniho-Aichla. Mistr se vyměření návrší, na kterém se zdvíhá tajuplná mohyla, Sázavy. Zřetelně je pozorovatelná jako úval
stavby v roce 1708 dokonce osobně zúčastnil, místně zvaná Homole. Pochází zřejmě ze (příkop nebo úvoz) od Chotouně až k Sázav-
dokončena pak byla o pouhé dva roky později. starší doby železné, kdy byla navršena nad skému klášteru. Původně zřejmě částečně
Kostel je v našem regionu jedinečnou ukázkou hrobem velmože z období bylanské kultury i přírodní útvar byl mnohokrát upravován
dynamického směru vrcholného baroka, který (7. stol. př. n. l.). Ve středověku to ale lidé a dodnes je v terénu po celé délce více či méně
je typický právě pro Santiniho. Z okruhu pro nevěděli, a tak ji spojili s další legendou o sv. zřetelný, vlivem staleté zemědělské činnosti
něj pracujících umělců pak pochází na návsi Prokopovi. Jednou, když se totiž poustevník jsou nejlépe zachované úseky především
stojící barokní pískovcová socha sv. Prokopa, Prokop vydal ze Sázavy do rodné Chotouně, v lesních porostech. Starší badatelé se domní-
datovaná rovněž rokem 1708. Ta zobrazuje narazil prý v lese na čerta. Neváhal, popadl vali, že se jedná o raně středověkou hranici
světce, který s křížem v levé ruce šlape pravou ho za rohy, zapřáhl do pluhu a přinutil ho mezi přemyslovským (Praha) a zlickým
nohou na hlavu čerta, což symbolizuje poko- vyorat hlubokou brázdu mezi oběma místy. (Kouřim) územím, dnes je tento názor pova-
ření zla dobrem. Socha stojí nad studánkou Ještě předtím, než sedřeného pekelníka u vsi žován za romantickou smyšlenku.
Prokopkou, spojenou s prvním Prokopovým propustil na svobodu, musel rarach seškrabat text a foto: Roman Šulc
zázrakem. Ten zde měl ještě jako malé dítě z pluhu všechno bláto. A bylo ho tolik, že www.cestyapamatky.cz

„V barokní době, kdy vrcholil prokopský kult, představovala Čertova brázda poutní cestu, po které se vydávali poutníci ze Sázavského kláštera do rodiště sv. Prokopa
v Chotouni. Procházeli po ní i kajícníci, aby touto poutí odčinili své hříchy,“ dodává historik Vladimír Jakub Mrvík z Podlipanského muzea v Českém Brodě (pobočka
Regionálního muzea Kolín).
27