Page 17 - Chytrý zpravodaj-Kolín-Leden-2022

Paní Karolína je stále elegantní dámou
liky, kde za války sídlilo mimo jiné i kolínské turovala. Během studií jsem v Praze bydlela Tam na mě ale bdělá školnice práskla StB,
gestapo) bratra Jaromíra. Když jsme se ptali v pronajatém bytě a na víkend jsem se vracela co jsem zač, to bylo v roce 1958, a ze školství
proč, bylo nám řečeno, že jen jeho přítomnost domů. Jezdila jsem vlakem. Když byl přípoj, mě definitivně vyhodili. Jako milost mi bylo
v obci stačí k tomu, aby se v lidech probouzelo tak lokálkou až do Červených Peček. Někdy nabídnuto místo myčky oken u firmy Úklid
antikomunistické smýšlení. Na konci léta 1948 pro mě ale nejstarší bratr Jaromír, než ho hlavního města Prahy, ale naštěstí se uvolnilo
pak zatkli i sestru Marii (* 1924), kterou uvěz- zatkli, přijel naším starým daimlerem před ko- místo ve skladu kostýmů u Městských divadel
nili na takzvané Čtyřce v ulici Na Pernštýně línské nádraží. pražských. Tam jsem nakonec zůstala až do
v Praze a později v pankrácké věznici, kde byla odchodu do důchodu v roce 1990 jako účetní
nakonec osm měsíců. Maminku drželi pod A kde jste potom pracovala? v oddělení práce a mzdy.
zámkem asi tři týdny, pak ji propustili, protože Po maturitě jsem nastoupila jako učitelka na
už byla stará a také měla rakovinu. Mě museli obecné škole v Motole, později jsem s částí V té době ale již začaly restituce. Proč jste si
propustit ještě v den zatčení, protože jsem učitelského sboru přešla na obecnou školu nevzali svůj zámek zpět?
nebyla plnoletá, ale denně jsem se musela v Dejvicích, kam byl přeložen náš pan ředitel. Víte, když jsme tam s bratrem Jaromírem
hlásit na bezpečnosti. Tohle těžké období
jsem přežila jenom díky pomoci od sestry
Alžběty (* 1929), která se později provdala
za hraběte Zdeňka Sternberga. Ona totiž jako
jediná, ještě se sestrou Annou, mohla pracovat
a vydělat nějaké peníze. Pamatuji si, že mi
třeba půjčila dvanáct korun na vlak, abych
vůbec mohla jet do školy. Mamince jsme to ale
neříkaly, abychom ji tím ještě více netrápily.

Jakou školu jste vystudovala?
Nejprve jsme měli na zámku domácí učitele,
potom jsem se sestrou Annou chodila
v Pečkách do měšťanky a po válce jsem začala
studovat v Praze na reálném gymnáziu u vorši-
lek na Národní třídě. Když nám církevní školu
estébáci zavřeli, přešla jsem na pedagogické
gymnázium, kde jsem v roce 1952 i odma-
Rodové heslo zní: „Bohu a vlasti.“ Takto je zobrazeno v rodinné hrobce v Červených Pečkách.
17