Page 3 - Chytrý Zpravodaj - Mohelnice únor 2021

Rozhovor s autorem nové knihy Mohelnice v zrcadle dějin Martinem Vaňourkem

Město Mohelnice už podruhé dalo důvěru autorovi Martinu Vaňourkovi a pověřilo ho volným
navázáním na knihu Mohelnice ve fotografii do roku 1948. Martin Vaňourek se úkolu zhostil
s vervou, která je mu vlastní. Zatímco původní část knihy věnované Mohelnici měla 56 stran,
její volné pokračování s názvem Mohelnice v zrcadle dějin už má více než 328 stran. Kniha
se bude zabývat historií našeho města po roce 1948 až do revoluce v roce 1989. Je rozdělena
do několika tematických částí. Zabývá se samosprávou města Mohelnice v uvedeném období,
a tedy i jeho vedením v jednotlivých letech. Představuje znaky města a mapuje ocenění, která
město uděluje. Poté pracuje s údaji z kronik, které mapovaly historicky toto období, uvádí ale
i kontext jednotlivých událostí v celé České republice. Dále ukazuje vývoj jednotlivých ulic, a to
jak z hlediska jejich pojmenování, tak i změn stavebních. To vše ukazuje na nespočet zajímavých
historických fotografií. Uvádí ale i fotky z různých společenských akcí, a to jak sportovních,
tak i kulturních. Všechny osoby na historických fotografiích, které jsme v posledních číslech
zpravodaje uveřejnili, se podařilo identifikovat. A kniha přinese spousty dalších fotek
a zajímavostí.

Kdy se mohou čtenáři na knihu těšit, popř. kdy ji chcete Když jste představoval pracovní návrh nové knihy radním,
představit veřejnosti? všechny překvapili 4 čestní občané našeho města. Jejich
Rada města stanovila termín dokončení knihy do poloviny prosince fotografie čtenáři uvidí na titulní stránce tohoto zpravodaje.
letošního roku, ale panuje shoda se starostou města, že by kniha Mohl byste je krátce představit?
byla představena v říjnu po slavnostním předání Stříbrných jehlanů, Mohelnice má skutečně do dnešních dnů čtyři čestné občany,
pochopitelně stejně slavnostním způsobem a prezentací. Popisem, kterým bylo toto ocenění uděleno v letech 1946 až 1949, potom už
jak vznikla, kdo se na ní podílel, a rád bych se zmínil o osudech žádné další čestné občanství uděleno nebylo. Vůbec první čestným
některých našich dávno zapomenutých spoluobčanů. občanem je komunistická poslankyně Národního shromáždění
a předsedkyně Výboru československých žen, rodačka z nedalekých
Kniha je oproti její předchůdkyni značně rozsáhlejší. Podařilo Doubravic Anežka Hodinová-Spurná. Druhým čestným občanem je
se vám objevit více materiálů nebo prostě z doby, kterou kniha český vlastenec, čelní představitel Národní jednoty pro východní
odráží, obecně existuje více fotografií? Moravu Adolf Kubis. Třetím je prezident republiky Dr. Edvard Beneš,
Máte pravdu, druhý díl bude několikanásobně větší než první, což bylo který však s ohledem na to, že městská kronika byla dopisována
dáno tím, že jsem změnil koncepci zpracování a řídil se myšlenkou, zpětně až v polovině padesátých let, tam není pochopitelně uveden,
která říká, že fotografie vydá za tisíc slov. Fotografie jsou na větší ale mám k dispozici jeho děkovný dopis adresovaný vedení města
formát, aby čtenář měl možnost vychutnat si detaily zapomenutých roku 1948, který to dokazuje. A posledním, čtvrtým čestným občanem
a v řadě případů již neexistujících míst v našem městě. Nelze je Klement Gottwald.
jednoznačně říct, že by bylo více fotografií oproti prvnímu dílu, je
potřeba mít na paměti, že po roce 1948 prošlo město obrovskou Jaký máte názor obecně na udělení čestného občanství popř.
změnou, která je zachycena právě na fotografiích, které se nám na jeho odebrání konkrétně u těch mohelnických?
dochovaly. Ačkoliv již fotografický přístroj byl běžnou záležitostí O udělení nebo odnětí čestného občanství rozhoduje zastupitelstvo
oproti minulým letům, nemáme fotografie ze všech míst, která by města v samostatné působnosti. O udělených čestných občanstvích
stála za popis a ohlédnutí. jsem informoval pochopitelně radu města, aby se s tím seznámila
dříve, než by to vyšlo v knize, a mohla se vyhnout případnému
Co byste vzkázal lidem, kteří vlastní historické artefakty, střetu názorů, protože určitě ty názorové pohledy se budou různit.
fotografie či materiály, ale nechtějí je nikomu poskytnout? Vzhledem k tomu, že otázka odejmutí nebo ponechání čestného
Tady nelze nic vzkazovat, snad jen to, že pokud sami nenajdou cestu občanství se bude zřejmě řešit na půdě zastupitelstva v nejbližší
k jejich optimálnímu publikování, aby to oslovilo co nejvíce zájemců, době, nerad bych svým pohledem na jednotlivé osobnosti ovlivňoval
pak tyto věci zůstanou na věky v „šuplíku“ a po jejich smrti to potomci případné rozhodování členů zastupitelstva. Pokud bude některé
vyhodí. Vcelku běžná situace, se kterou už jsem se několikrát setkal čestné občanství odebráno, bude to doplněno do knihy. Názor na to
při zpracovávání vojenských osobností. pochopitelně mám, ale v této situaci chci být nestranný.

Podařilo se vám najít v našem městě pamětníky, nebo jste si Je něco, co vás osobně na historii města nejvíce překvapilo?
někdy říkal, že jste měl s knihou začít mnohem dřív? Nedostatek historických materiálů. Když si uvědomíme, kolik spolků
Kniha je především fotografická, ale obsahuje čtyři historické a sportovních oddílů ve městě působilo od roku 1945 a v archivech
milníky, tedy rok 1945, 1948, 1968 a 1989, ve kterých se věnuji není téměř nic, pak je to přímo historická devastace. Ukázkou je třeba
textovým popisem událostí, jak z pohledu celorepublikového, tak zjištění, že za 70 let nebyl nikdo schopen či ochoten vyfotografovat
místního. Rozhodně by se zde hodily vzpomínky pamětníků, ale kvalitně členy rady města nebo zastupitelstva. Radnice nemá ani
ty k většině událostí, historických milníků, nejsou k dispozici, proto fotografie bývalých předsedů městského národního výboru, dokonce
jsou zde pohledy kronikářů, které zachytily život a názory v dané ani poslední starosty. Pokud jde o spolky a sportovní oddíly po roce
době, a tudíž nejsou ovlivněny pozdějším vývojem. Na druhé straně, 1989, tak jestli se nějaké kroniky vedly, cestu do archivu si nenašly a
pamětníci mají někdy tendenci při rozhovorech soudit dobu dnešním dnes vedení kronik není příliš v oblibě. Bohužel, značně jsme se tím
pohledem a znalostí pozdějšího historického vývoje, ale tady se ochudili o velmi zajímavou historii a je prakticky nemožné to zpětně
musíme řídit pravidlem „Historie nezná pojem, co kdyby…“. Ale je zpracovat a uložit. A bude to horší, dříve byly papírové fotografie
nesporným faktem, že s knihou se mělo začít minimálně před dvaceti a dnes digitální, jejichž životnost je velmi sporná a velmi těžko
lety, aby se podchytilo co nejvíce pamětníků, kteří by měli zajímavé archivovatelná.
fotografie, a sdělit to, co se nemohlo do kronik zapsat před rokem -mn-
1989. Domnívám se, že hodně by uměl sdělit Mgr. Václav Křupka,
který byl jedním z nejlepších kronikářů, stejně jako Josef Kopřiva, pro Koncem roku 2020 bratislavské městské zastupitelstvo
rozvoj města velmi zásadní předseda městského národního výboru. odebralo čestné občanství slovenského hlavního města
S oběma jsem se setkal a některé jejich vzpomínky zaznamenal, ale Josifu Stalinovi a Klementu Gottwaldovi. Naopak čestné
jak říkám, takové zpracování knihy mělo být dříve. občanství in memoriam udělilo papeži Janu Pavlu II. Životy
a činy Stalina a Gottwalda nebyly podle vedení slovenské-
ZAJÍMAVOST ho hlavního města slučitelné s udělením čestného občan-
ství. Stalinovi bylo čestné občanství uděleno v roce 1946
a Gottwaldovi v roce 1948.
- 3 -