Page 3 - Chytrý Zpravodaj - Mohelnice leden 2021

Jak vypadala mohelnická věž?

Mohelnická věž kostela sv. Tomáše Becketa je jednou z dominant
a signifi kantních prvků našeho města. Nevypadala ale vždy stejně
jako dnes. Svou aktuální podobu získala až v roce 1952 v rámci
své rekonstrukce. Došlo k přemístění a zvětšení věžních hodin.
Což znamenalo vybourání otvoru pro nový ciferník, a to o 4 metry
níže, než byl ten původní. Celkově byl průměr zvětšen z původních
2 na 2,6 metru. Římské číslice nahradily číslice arabské. A cifer-
ník byl podsvícen zevnitř. Kostelní věž byla nejspíše vybudována
po požáru v roce 1424 (vypálení kostela tábority). Věž historicky
ve vlastnictví města Mohelnice měla kromě obvyklého využití pro
umístění zvonů a hodin ještě strážní funkci. V roce 1805 byla opět
opravena, jenže už v roce 1841 městská věž při velkém požáru
města vyhořela a dostala pak v rámci rychlé obnovy podle všeho
provizorní střechu v podobě nízkého jehlanu. Základ dnešní podoby
věže je pak dílem novogotické přestavby, která započala v roce
1871. Arcibiskupský architekt Gustav Meretta navrhl průčelí a věž
kostela s výraznými prvky novogotiky. V roce 1876 dostala věž
zastřešení vysokým jehlanem. Věž v roce 1848

Zeptali jsme se dalších mohelnických osobností, zda se jim
více líbí podoba dnešní, či minulá.
Pavel Nenkovský, rodák z domu přímo pod mohelnickou věží
a správce mohelnického betlému:
„Narodil jsem se v Mohelnici v dubnu roku 1951, a to prakticky
„přímo pod věží“ (Kostelní náměstí č. 8). Proto si pamatuji již jen
současnou podobu věže kostela sv. Tomáše Becketa. Nedovedu si
vůbec představit, že by se podoba věže vrátila do dávné minulosti.
Preferoval bych ponechání stávající podoby věže s tím, že by se
věž opravila tak, aby tato dominanta města Mohelnice byla vidět
z daleka. A aby byla prohlídková trasa pro návštěvníky věže ještě
zajímavější, tak bych rozšířil zde umístěné panely o historické
fotografi e vypovídající o staré podobě věže, hodin, ciferníků, zvonů
a cimbálů apod. Stačí se podívat na webovou prezentaci olomouc-
kého orloje. Jeho současná podoba pochází od Karla Svolinského
v duchu socialistického realismu. Jedná se o jeden z mála heliocen-
trických orlojů na světě. Proto bych si ze srdce přál, aby i stávající
umístění hodin zůstalo na svém současném místě.“
Václav Křupka, syn významného mohelnického občana
a dlouholetý provozovatel mohelnické tiskárny, která sídlí
přímo pod věží:
„Pravda, pod svícnem je nejvíc tma, takže na naši dominantu je
nejvíce vidět zdálky. Mohelnická věž je nejlépe viditelná z okolí.
Tuším, že v historii věže jde už o třetí umístění hodin. Přestože
bývám nejčastěji pod věží a hodiny nevidím vůbec, tak si nedove-
du představit změnu k minulému či předminulému umístění hodin.
Podle fotografi í byla střecha kopulovitá, zatímco dnes jsme si už Podoba věže před rekonstrukcí v roce 1935
všichni zvykli na jehlan. A představa, že se zároveň s hodinami bu-
deme vracet zpět i ke kopuli, by sice byla historicky správná, ale pro
mě i většinu obyvatel děsivá. Každopádně stávající hodiny se mi
líbí, zatímco minulé provedení bez elektřiny bylo přeci jen poplatné
době, kdy elektřina nebyla. Takže za mne nechejme hodiny svítit
v současné výšce!“
Martin Vaňourek, autor knihy Mohelnice v zrcadle dějin (ze

které byly použity fotografie k tomuto článku):
„Pro drtivou většinu obyvatel města je současná podoba městské
věže, která byla rekonstruována v roce 1953, symbolem a jen stěží
si umíme představit její změněnou podobu. Ale stejně tak by se
na změnu dívali naši předkové, kteří ji znali v její původní podobě,
kdyby jim byla předložena vize úprav z roku 1953.
Široká veřejnost neřeší stavební architekturu, její pravidla a zákoni-
tosti, to je doména památkářů, kteří jsou od toho, aby se zachová-
valy některé skvosty pro další generace, které přijdou po nás. Takže
je přirozené, že názory památkářů a široké veřejnosti na návrat
k původní podobě věže se budou zákonitě rozcházet.“
-mn-
Záběr z vybourání otvoru pro nový ciferník

- 3 -