Page 3 - Chytrý zpravodaj - Mnichovice 03/2024

Z mnichovické historie / 3

Historie Mnichovic – vinice a právo hrdelní

Již potřetí se budeme toulat naší nejstarší historií. Tentokrát se budeme věnovat pěstování vína a dalším
městským právům, které naše městečko mělo, a to právu útrpnému a hrdelnímu.

Vinice v Mnichovicích
Možná vás to překvapí, ale i v Mnichovicích
se pěstovala vinná réva. Velké vinice byly
na úpatí dnešních Podhorek, Na Závěrce,
Na Šibeničkách, Na Vráži a u kostela. Velký
úpadek nastal během husitských válek, kdy
mnoho vinařů opustilo Mnichovice. Jedním
z nich byl i Karel z Mnichovic, který odešel
do Prahy, kde se stal měšťanem Nového města
pražského. Své vinice mělo i samotné městečko. Vinný sklep byl
pod radnicí. Ve starých zápisech se například můžeme dočíst, že
v roce 1693 Anna Klobásová dlužila obci za odebrané víno 5 kop
a 49 grošů českých. Také ve většině stavení byly vinné sklepy. Zbyt-
ky sklepů se našly i v okolí Mnichovic. Vinná réva se zde pěstovala
až do 18. století. 9. července 1735 byly vinice zničeny přírodní ka-
tastrofou a již nebyly obnoveny.

Václav se sluhou na vinici, Svátovaclavská legenda Crescente fide in
Velislavova bible Pranýř

zločinec odsouzen k trestu smrti, tak se trest konal na místě k tomu
Pro zajímavost kolik asi paní Anna Klobásová dlužila: určeném – tedy většinou mimo město, buď na nejbližším vršku,
Kopa je 60 grošů. Takže dlužila 349 grošů. Český groš v pře- případně u cest vedoucích k městu. Na tomto místě většinou bývala
počtu na krejcary byl 1 groš = 2 a ⅓ krejcaru. Takže to je zhru- šibenice. Právě její přítomnost měla mít i preventivní účinky – tedy
ba 814 krejcarů. odrazovat zločince, aby konali další trestnou činnost. U nás se exe-
A jaké byly ceny v 2. polovině 17. století? 3 a ½ krejcaru = kuce konaly na místě, které se dnes nazývá Šibeniční vrch.
loket plátna, 5 krejcarů = slepice, 14 krejcarů = sáh dříví, 15
krejcarů = kopa vajec Mlynář Šourek z Božkova
Kolik si tehdy lidé vydělali? Havíř a tesař 1 zlatník (60 krejca- Mezi další činnosti kata patřilo i odklízení sebevrahů. V roce 1693
rů) týdně, nádeník 8 krejcarů denně. se oběsil mlynář božkovského mlýna Jiří Šourek. Božkov v té době
(zdroj: IDNES) patřil pod rychtářský úřad v Mnichovicích, a tak rychtář musel na-
psat žádost do Kouřimi, aby nám propůjčili kata. Ten do Mnichovic
přijel, oběšence sňal a zahrabal za hřbitovní zdí. Za všechny tyto
Právo meče a právo útrpné služby muselo městečko katovi zaplatit.
Minule jsme si psali o právu tržním. Mezi další městská práva, která
městečko mělo, patřilo právo hrdelní a útrpné. Nad provinilci zase- Text této žádosti se nám dochoval, a tak ho zde uvádíme v plném
dal soud, kterému předsedal rychtář. K výslechu bylo možné využít znění:
i právo útrpné, tedy mučení, k tomu byla na radnici vyčleněna spe- „Urozený Pane císařský rychtáři, též pane Purkmistře a Páni, celý Vzác-
ciální místnost, kde byly umístěny mučící nástroje. Mučení a exe- ný Magistrát Města Kouřimi, Páni k nám laskavě a přívětivě náchylní.
kuce mohl vykonávat pouze kat. Pro Mnichovice ovšem bylo velmi Od Auřadu Městys Mnichovic o Propůjčení Mistra Ostrého Meče.
drahé vydržovat si vlastního kata, a tak ho po většinu času neměly. Vašim milostem velice obtížně oznamujeme, že u nás nad Měs-
V případě potřeby si ho půjčovaly, nejčastěji z Kouřimi. Pokud byl tečkem Mnichovice, slovem vsi Božkově, jeden člověk jménem Jiří