Page 11 - Chytrý zpravodaj - Liteň 02 2022

LITEŇSKÉ ZRCADLO 2/2022 Strana 11
Poměry hospodářské Pokračování z předcházející strany
Co se týče hospodářství, jest toto v celém svém rozsahu vě-
nováno vzdělávání půdy. Výměra jednotlivých statků je ší, než na holých stráních, z kterých stéká voda zrychlenou
v poměru k jiným částem Čech dosti značná a musí s pochva- prudkostí do polí a rozdírá ornici štěrkem a tvoří široké
lou připomenuto býti, že parcelo- brázdy.
vání pozemků, které při větší lid- Z hospodářských rostlin
nosti tak rádo zapouští kořeny, daří se v Litni a okolí pšenice,
v okolí žádné pokroky neučinilo. žito, ječmen, oves, hrách,
Chalupníků čili domkářů s ma- brambory, jetel, zelí, řípa, li-
lou výměrou pozemků je tak grus, vojtěška, vikev, řepka
skrovný počet, že nezasluhují ani hořčice. V obci Krupné byly
zmínky. Menší hospodářství, učiněny pokusy v pěstování
o 3 ha výše, jsou v Hatích, v Hody- chmele a vína. V zahradách
ni, v Krupné atd., zato v Litni, pěstují se višně, třešně, hruš-
v Měňanech, Svinařích, Korně, ky, jablka. Vůbec ovocných
Bělči atd. je většina hospodářství stromů jest všude hojnost, a
ve výměře 15–35 ha (25 až 60 to nejen v sadech a zahra-
jiter). Způsob vzdělávání děje se dách, ale i po stranách silnic,
ponejvíce silou koňskou a vol- na mezích a v polích nalézají
skou, u velkostatků v posledních letech položen důraz na se krásné ovocné stromy, dodávajíce celé krajině ušlechtilé-
meliorace. Zavedeno orání parním pluhem Fowlerovým ho rázu. Jablka ušlechtilých druhů daří se zvláštně v zahra-
a množstvím v posledních letech se vyskytnuvších jiných plu- dách obce Bělče, na Halounech, Svinařích. Švestky dávají
hů a rádel všech soustav a modifikací. značný výtěžek. U velkostatku suší se švestky z velkých za-
Spůsob hospodaření je tříhonný, do půdy pohnojené seje hrad: Jelenice, za Hatěma a ze stromořadí kolem cest; výtě-
se stebelnatina a polní kopanina. Hnojení děje se ponejvíce žek hrubý asi 1000 zl.
hnojem z kravína a stájí. Z umělých hnojiv užívá se u velko- Ze zvěře nalézají se tu všechny druhy patřící k honbě na
statku a u rolnictva šáma, popel z vápenných pecí, superfos- zvěř nízkou: 1000 koroptví, 900 zajíců, 200 bažantů, 1–2
fát, chilský ledek, síran amonatý. tetřívci. Z honby na vysokou: jeleni, tetřevi. Z ryb chovají se v
Co stěžuje provozování hospodářství, je nakloněná plo- rybnících: kapr, lín, okoun, štiky i radi. Z dravců přicházejí:
cha mnohých polí, z kterých při déle trvajících deštích orni- liška, jezevec, kolčava, tchoř, kuna skalní, jestřáb, sokol stě-
ce bývá odplavena. V mnohých polohách lze pozorovati hovaný, ostříž, poštolka.
nejlépe blahodárný účinek lesa na hospodářství! Vrcholky
kopců lesem porostlé zadržují spoustu spadlé vody, ano,
pod stráněmi zalesněnými bývá vždy škoda mnohem men- Z knihy vybrala Markéta Reszczyńská

TIP NA VÝLET: Rozhledna Děd u Berouna

Dnes vás zavedeme na vůbec první a litina na secesní točité schodiště
rozhlednu, kterou postavil u Berouna pocházela z jedné z místních sléváren.
Klub českých turistů a která je celo- V roce 1954 přešla rozhledna do ma-
ročně volně přístupná. Určitě stojí za jetku národního podniku Turista, od
návštěvu, ačkoli výhled z ní znemož- roku 1957 pak na ČSTV. Po sametové
ňují vzrostlé stromy – vysekaný pás revoluci ji chtěl získat zpět Klub čes-
lesa odkrývá pohled alespoň sever- kých turistů, ale ukázalo se, že roz-
ním směrem na Křivoklátsko. hledna úředně neexistuje. Po dosta-
Klub českých turistů se rozhodl spo- vění totiž nebyla zanesena do pozem-
lečně s Okrašlovacím spolkem v Be- kové knihy, a stala se tak majetkem
rouně vybudovat rozhlednu na vrchu státu.
Děd (492 m) u Berouna, který byl Díky dobré dostupnosti na ní mo-
v 19. století častým cílem sokolských hou vyrazit i rodiny s dětmi nebo cyk-
výletů a vlasteneckých poutí. Její stav- listé. Z berounského náměstí jsou to
ba vyšla na 3000 zlatých a trvala pou- k rozhledně asi čtyři kilometry, z části
hé čtyři měsíce – 1. května 1893 byl po Naučné stezce Václava Talicha,
slavnostně položen základní kámen která byla otevřena v říjnu 2012 u
a už 17. září téhož roku mohli první příležitosti XXX. ročníku Mezinárodní-
návštěvníci obdivovat cihlovou novo- ho hudebního festivalu Talichův Be-
gotickou rozhlednu ve tvaru hradní roun a která vede oblíbenými místy
věže s cimbuřím. Na vyhlídkový ochoz světoznámého dirigenta. Naučná stez-
ve výšce 12 metrů vede 23 kamen- ka vede k rozhledně také z druhé stra-
ných (ke vchodu) a 33 železných scho- ny od obce Zdejcina, vzdálené od
dů (uvnitř věže). Na stavbu byl použit vrchu Děd asi dva kilometry. Součástí
výhradně místní materiál – bílé cihly výletu může být i opékaní špekáčků
vyrobené v nedalekém Králově Dvoře na ohništi u rozhledny.