Page 10 - Chytrý zpravodaj - Liteň 02 2022
P. 10

LITEŇSKÉ ZRCADLO 2/2022                                                                       Strana 10
         Z NAŠÍ HISTORIE: Liteň a přifařené k ní obce (1. díl)

         V tomto a následujících dílech Z naší historie vás seznámíme
         s popisem Litně a okolních obcích z knihy Liteň a přifařené
         k ní obce, kterou v roce 1896 vydal vlastním nákladem liteň-
         ský farář Josef Kreisinger.
         V jejím úvodu píše, že „povzbuzen myšlenkou bývalého fará-
         ře liteňského Františka Řezáče, vzal jsem na sebe úkol sesta-
         viti  krátký  popis  osady  Liteňské.  Snesl  jsem  v  spisek  tento
         vše,  co  o    osadě  snésti  se  dalo,  použiv  různých  pramenů
         k sdělání místních dějin sloužících.“ Josef Kreisiger se narodil
         roku  1857  v  Číčově  na  Plzeňsku  a  na  faře  v  Litni  působil
         nejdříve jako kaplan, farářem se stal v únoru 1892 po smrti
         nástupce Františka Řezáče faráře Františka Havlíčka. Zemřel
         21. října 1934 a jeho hrob najdete na liteňském hřbitově.
            Jeho  kniha  obsahuje  podrobné  citace  farních  kronik  a
         listin  liteňské  vrchnosti  k  dějinám  městyse,  liteňského  pan-
         ství, farnosti a školy. Popisuje stavební vývoj kostela sv. Petra
         a Pavla, fary, zámku, školy, hřbitova, židovského hřbitova a
         přilehlých vesnic. Uvádí přehled majitelů panství, jeho správ-
         ců, farářů, starostů a dalších činitelů
         městyse.  Práce  obsahuje  i  přepis
         nápisů v kostele a na kostelních zvo-
         nech. Knihu věnoval z obzvláštní úcty
         vysokorodému pánu, pan Josef Šeb.
         rytíři  Daubkovi,  výtěžek  z  prodeje
         knihy  daroval    spolku  pro  vystavění
         věže při chrámu páně v Litni. V úvo-
         du  také  čtenáře  prosí,  aby  „spisek
         tento  v  dobrém  úmyslu  byl  přijat  a
         také tak posuzován.“ V dnešním díle
         přinášíme jeho popis městyse Liteň,                                                  Farář Josef Kreisinger.
         který necháváme v původním znění.
         Popis městyse z roku 1896                                            připomíná se již r. 1195 pod svým původ-
                                                                              ním názvem „Luteň“, který se až do 14.
         Městys  Liteň,  s  přidělenými  obcemi
         Lečí a Vlenci, tvoří katastrální obec v                              věku udržel.  V první polovici 15. století
         rozloze 931. 68 ha půdy, 151 domů,                                   Liteň  též  „Litem“  zvána  (Archiv  český
         1165  obyvatelů.  Bez  Leče  a  Vlenců                               Palackého Registra zápisův z r. 1454 str.
         má Liteň dle posledního sčítání roku                                 514).    Pavel  Stránský  ve  své  „republica
         1890 celkem 100 domů, obydlených                                     Bojema“, kraje Podbrdského, zmiňuje se
         96, neobydlené 4 s 877 obyvateli, z                                  o městečkách: Vosov, Skřipel, Liteň, Mní-
         kterých  se  přihlásilo  k  národnosti                               šek  a  Mýto.  Musila  tedy  za  doby  jeho
         české 875, dva k národnosti němec-                                   Liteň býti městysem. Později přichází co
         ké. Dle náboženství, bylo 814 katolí-                                ves a byla teprve od císaře Ferdinanda I.,
         ků, 11 nekatolíků a 52 židů. Ohledně                                 dekretem  ze  dne  14.  května  1838  za
         čtení a psaní umí číst a psát 342 mužů, 372 žen, neumí číst    městys  povýšena,  s  čímž  spojeno  i  odbývání  čtyř  výročních
         a psát 71 mužů a 91 žen. Roku 1715 čítala Liteň 94 obyvatelů;   trhů.
         roku  1770  čítala  356  obyvatelů;  roku  1788  bylo       Znak  městečku  dostal  se  dne  28.  února  1885.  Ve  štítě
         v Litni 66 domů a 1848 bylo 78 domů s 694 obyvateli.    modrém hradby stříbrné s cimbuřím, za nimiž vpravo i vlevo
            Obyvatelstvo  městečka  živí  se  hlavně  polním  hospodář-  věž špičatou, červenou střechou a obloukovitými okny. Ote-
         stvím, městskými řemesly a obchodem. Živnostenstva v měs-  vřená  brána,  se  stříbrnou,  vyzdviženou  mříží,  má  po  obou
         tečku  jsou  takto  zastoupena:  1  stavitel,  6  kupců,  6  hostin-  stranách  nakloněné  štíty;  štít  po  pravé  straně  jest  černý
         ských,  2  truhláři,  2  kováři,  2  koláři,  9  krejčí,  5  obuvníků,    a nese zlaté písmeny F. I., po levé straně červený s letopisem
         2 řezníci, 1 koňský obchod, 1 klempíř, 1 cukrář, 1 pokrývač,    stříbrným 1838, mezi věžemi korunovaný český lev.
         1  hodinář,  1  kominík,  3  pekaři,  2  obilní  obchody.  Mimo  to      V Litni jest c. k. poštovní úřad od r. 1868 a telegrafní od
         velký pivovar na 75 hektolitrů a lihovar.           13.  června  1887,  sídlo  obvodního  lékaře,  četnická  stanice
            Že Liteň původem svým sahá do dob pohanských, doka-  o 3 mužích.
         zují nálezy popelnic a pohanských hrobů v blízkém okolí. Při       Společenský život, pěstování osvěty, rozvíjí se ve spolcích:
         opravě hradby farní zahrady byla nalezena popelnice tuhová,   Živnostenský  spolek,  založený  r.  1767  hraběnkou  Zuzanou
         jež chová se ve sbírce pana J. Šeb. rytíře Daubka v Brněnci.   Vratislavovou z Mitrovic, sbor dobrovolných hasičů pro Liteň
         Taktéž v blízké obci Korně nalezeny podobné tuhové popelni-  a okolí, hospodářství spolek, spolek vojenských vysloužilců a
         ce a roku 1886 odkryty tamtéž pohanské hroby se skrčenými   čtenářská beseda „Třebízský“.
         kostrami,  z  nichž  v  jednom  nalezena  jehlice,  zvaná
         „Únětická“.  Liteň  patří  skutečně  ke  starým  osadám,  neboť                  Pokračování na další straně
   5   6   7   8   9   10   11   12