Page 15 - Chytrý Zpravodaj - Liteň srpen-září 2021

LITEŇSKÉ ZRCADLO 8–9/2021 Strana 15

Opuštěné Čechy a Morava, které byly na kles počtu obyvatel v Čechách po konci hlad a žízeň, smilnění a vyhrožování,
začátku v převážné většině protestant- války zachycují dva důležité prameny řinčení a hraní, hýření a potlačování,
ské, se staly výkupným za mír. V jiných z poloviny 17. století. Soupis obyvatel zabíjet a být zabit, sužovat a být prohá-
podmínkách a v jiné době jsme tento z roku 1651, který evidoval všechny něn, hnát a být hnán, nahánět hrůzu
pocit měli zažít ještě nejméně jednou…. obyvatele žijící na jednotlivých pan- a trpět hrůzou, loupit a být olupován,
Válečné ztráty stvích, jejich věk a víru. Dalším prame- ničit a být ničen, vyhrožovat a trpět vy-
nem je tzv. Berní rula, která pro účely hrožováním, působit bolest a trpět bo-
Válka zasáhla prakticky celou střední
Evropu, většina měst a vesnic se nachá- zdanění evidovala veškerý nemovitý lestí, bít a být bit.“
zela v troskách. Válka se vyhnula pouze majetek na území Čech. Poválečné zá- Z dalších písemných pramenů a kro-
těžce dostupným horským oblastem. znamy o pustých a spálených domech nik té doby se dočteme: „o lidech, zvěři
Velká část obyvatel zasažených oblastí a dvorech, zničených polích, loukách, podobných, po vše těle a obličeji zarost-
podlehla hladu, epidemiím moru a dal- vinohradech a chmelnicích podávají lých, kteří těkají po lesích živíce se byli-
ších nemocí, které roznášely pochodující obraz o následcích války. nami a kořínky, nemajíce ponětí
armády. Mor byl jedním z průvodních České země měly před válkou asi o lidské mluvě a lidském způsobu živo-
jevů této války. Kromě toho bylo mnoho 2 700 000 obyvatel, po válce zde zbylo ta.“ Mnozí zchudlí venkované utíkali ze
lidí ve městech i na vesnicích zavraždě- už jenom něco přes 900 000 lidí. Dá se svých zničených nebo předlužených
no žoldnéřskými tlupami, nebo byli od- tedy hovořit o ztrátách přes 60 %. majetků do hor a lesů, aby se společně
vlečeni neznámo kam. Týká se to přede- V českých zemích bylo na 6000 obcí zce- živili loupežemi.
vším zemí Koruny české, ale k podobně la zničeno. Jeden ze švédských velitelů, Máme o tom další svědectví od Pet-
postiženým oblastem patřilo i Německo plukovník Adam Pfühl se chlubil, že dal ra Lehnsteina: „Jak uboze vypadají vel-
— tam byla na tom nejhůř Falc, Alsasko, vypálit na 800 vesnic. ká města! Tam, kde byly dříve stovky
Meklenbursko, Braniborsko na tom ne- Vypálená Liteň ulic, není jich dnes ani desítka. Jak ubo-
bylo o nic líp, stejně jako Würtembersko Jak bylo již zmíněno v předchozích dí- há jsou malá města a otevřená místa –
a Pomořany, své si vytrpěly lech, stejně dopadla i Liteň a celé širé jsou vypálená, pobořená, rozbitá, vy-
i Franky, Bavorsko, Duryňsko, Hesensko okolí. Ze soupisu poddaných podle víry drancovaná. Není tam vidět střechy,
a Trevír. vyplývá, že v roce 1651, tedy 12 let po dveře ani okna. A jak se zacházelo s kos-
Poměr mrtvých k celkovému počtu vypálení Litně Švédy, se na panství na- tely – byly vypáleny, zvony odvezeny,
obyvatel za třicetileté války byl podle cházelo 162 osob starších 12 let. Dalším kostely byly proměněny v záchody,
německých historiků nejméně 15krát zdrojem je nám kupní smlouva z roku maštale pro koně, příbytky pro marky-
vyšší než za druhé světové války. Počet 1648, kdy hrabě z Bubna kupuje od své- tánky, kouty pro kurvy, a na oltáře byly
obyvatel Rýnské Falce se zmenšil ze 100 ho švagra liteňské panství se 78 čísly dávány výkaly. Ó bože, jak uboze vypa-
tisíc na pouhé dva tisíce (přežily tedy popisnými, tvrzí Valdeckou (dnešní zá- dají naše vesnice! Člověk jde až deset
pouhé dvě procenta obyvatel). mek), pustou tvrzí Mladotovskou, dále mil a nepotká člověka, kus dobytka,
neuvidí ani špačka. V některých místech
najde starého muže, dítě nebo dvě staré
ženy. Ve všech vesnicích je v domech
plno mrtvol. Muži, ženy, děti i čeleď,
vepři, krávy a voli leží vedle sebe. Byli
zardoušeni hladem a morem. Jsou plni
larv a červů. Požírají je vlci, lišky, psi,
krkavci, vrány a jiní ptáci, poněvadž ne-
bylo nikoho, kdo by je pochoval, polito-
val a oplakal.“
Třicetiletá válka byla nejhorší pohro-
mou, jaká kdy Evropu postihla. O životy
připravila 8 milionů lidí a zanechala sto-
py jak na lidech, tak na evropských ději-
nách. Svatá říše římská se výrazně
Výjev z doby třicetileté války – šibeniční strom s popravenými zloději a bandity. zmenšila jak územně, tak i sférou vlivu.
Státy jako Holandsko a Švýcarsko získaly
nezávislost a stejnou podobu jako mají
Město Mannheim bylo tak postiženo, že tvrz Vlence a Lemč s 9 čísly popisnými.
dlouhá léta nebylo vůbec obýváno. Kai- Hatě s 27 čísly popisnými, ves Skuhrov dodnes. Francie si svými malými, ale
serslautern, kde žilo před válkou 3200 s dvorcem s 9 čísly. významnými územními zisky vytvořila
obyvatel, měl pouhé dvě stovky. Na- Válka není řekou, ale mořem zločinů základ pro pozdější dobytí Alsaska
a Lotrinska.
hlédneme-li do Alsaska, zjistíme, že sko- Svědectví o následcích války nám ve
ro všechna zdejší města byla po válce svých knihách zanechal i nejvýznamnější Třicetiletá válka přinesla ještě jednu
liduprázdná. V Braniborsku a na pobřeží německý barokní spisovatel Jan Jakub zásadní změnu – velmoci spolu poprvé
Baltu činily ztráty na lidských životech von Grimmelhausen, kterému nebylo jednaly jako rovný s rovným. Toto se
50 procent. Německo potřebovalo dvě v době, kdy jeho rodné město bylo do- stalo hlavním principem Evropy po třice-
stě let, aby dosáhlo hospodářské úrov- byto císařskou armádou, ani čtrnáct let. tileté válce.
ně, jakou mělo na počátku třicetileté Jako dospělý muž napsal o svých vlast-
války. ních zážitcích knihu Siplicissimus, v níž
Devastaci země a katastrofální po- popsal situaci za války: „Žraní a chlast, Jakub Kubič