Page 14 - Chytrý Zpravodaj - Liteň srpen-září 2021

LITEŇSKÉ ZRCADLO 8–9/2021 Strana 14

Z NAŠÍ HISTORIE: Třicetiletá válka na Berounsku (4. díl)

V závěrečném díle našeho povídaní
o třicetileté válce si povíme o mírových
vyjednáváních, která probíhala od roku
1644 do roku 1648 ve dvou vestfál-
ských městech. V Münsteru vyjednáva-
la císařská delegace s Francouzi
a v Osnabrücku se zástupci Švédska.
Vyjednané dohody vešly ve známost
jako Vestfálský mír a definitivně ukon-
čily doposud nejkrvavější a nejbrutál-
nější válku, jakou lidstvo poznalo.
Zanechala po sobě miliony mrtvých
a na dlouhá desetiletí zpustošenou Ev-
ropu. Některá města a vesnice se z této
války již nikdy nevzpamatovala. Část
jich zanikla úplně a část už nikdy nedo-
sáhla hospodářského a strategického
významu jako před válkou.
Cesta k míru
Nekonečně dlouhá válka vysilovala a
neúměrně ekonomicky zatěžovala
všechny zúčastněné strany. Od roku
1641 se proto na nejrůznějších diploma-
tických úrovních konaly pokusy najít
cestu k smíru znesvářených stran. Kon- Podepsání mírové smlouvy v Münsteru zachytil na obraze nizozemský malíř
krétní podoby začala vyjednávání nabý- Gerard ter Borch. Malbu vystavuje Rijksmuseum v Amsterdamu.
vat v roce 1644, kdy habsburská delega-
ce začala oficiálně vyjednávat s Fran- nosti. Švédské úsilí však bylo marné. a v závěru jednání se zajímalo už jenom
couzi v Münsteru a také se Švédy v Os- Mír, který se blížil, znamenal konec vál- o uspokojení vlastních velmocenských
nabrücku. V obou městech se sice slovo ky, ale také to byl konec nadějím čes- ambicí.
mír skloňovalo ve všech pádech, dlouho kých exulantů. Válka Evropu nespojila, Přijaté mírové smlouvy se navenek
však bez viditelného pokroku. ba naopak. Příkop mezi protestanty a tvářily jako kompromis, ale fakticky byly
Habsburská delegace urputně trvala katolíky ještě prohloubila. Napříč konti- zradou celého českého odboje. Podle
na požadavku, aby římskoněmecká říše, nentem byla stažena opona mezi vyspě- paragrafu 2, článku 5 mírové smlouvy
válkou fakticky rozpolcená, vystupovala lejší západní Evropou a zaostalejší zvolily mocnosti střední cestu a stanovi-
jako celek. Teprve až po nezdarech na (k feudalismu stále směřující) Evropou ly za časový mezník, k němuž měly být
bojišti se císař Ferdinand III. rozhodl střední a jihovýchodní. Tato opona ještě poměry ve střední Evropě navráceny,
ustoupit a od roku 1645 se jednání zú- nevykazovala tak vysoký stupeň nepro- 1. leden 1624. V tomto období však
častnili i zástupci jednotlivých říšských dyšnosti, k jakému lidstvo dospělo o tři Habsburkové v českém státě vládli zcela
zemí. Švédové přišli s programem všeo- sta let později ve 20. století během stu- neotřesitelně. Návrat do roku 1630 by
becné amnestie a zejména s návratem dené války. pro nás to vyšel úplně nastejno. Pro
k politickým poměrům, jaké existovaly Odklon od české otázky Čechy to znamenalo jedno: habsburská
před vypuknutím války. K tomuto plánu Jak se jednání vlekla a dohoda byla v nadvláda v českých zemích a myšlenka
se upínala veškeré naděje česká emigra- nedohlednu, někdejší spojenci se ve povinného státního katolictví získala
ce. Návrat k předbělohorským pomě- jménu svých vlastních zájmů od české mezinárodní uznání. A požadavky naše-
rům by znamenal i návrat exulantů do otázky postupně odkláněli. Nejdéle vy- ho exilu byly naprosto pominuty a co
vlasti a samozřejmě k vyvlastněným trvali Švédové. Jejich diplomaté vtělili víc: řešení mířilo vysloveně proti nim.
majetkům. Jenomže takové řešení bylo do prvního návrhu mírové smlouvy Emigrace byla odsouzena k trvalému
nepřijatelné pro Habsburky a katolickou z roku 1645 požadavek obnovit předvá- životu v cizině, k postupnému vymírání
církev, a také pro ty, kteří se před léty lečné politické a náboženské poměry ve a asimilaci. Protestantská Evropa v pod-
zmocnili konfiskátů a teď najednou by střední Evropě. Jednalo se o to, zda se statě dala oficiální souhlas k úplné reka-
je měli vracet. Ostatně v českém státě „vrátíme ke stavu v roce 1618,“ jak zněl tolizaci českých zemí, a tedy i k jejich
už panovaly dočista jiné vlastnické, poli- švédský návrh, nebo k tomu z roku zahrnutí do mocenské sféry dynastie
tické i náboženské poměry. O návrat 1630, což prosazovala habsburská dele- Habsburků.
exulantů vlastně nikdo nestál, jejich gace. Ve městě Osnabrück se o tom Večer 24. října 1648 zazněly výstřely
svazky s vlastí byly zpřetrhány a majet- vedl urputný spor. Švédsko se pokouše- z opevnění v Münsteru a zvony vyzvá-
ky přerozděleny. lo opakovanými útoky do srdce Evropy, něly po celé hodiny. Kurýři se rozjeli na
Právě otázka střední Evropy, a pře- směrem na Prahu, případně na Vídeň, všechny strany, aby zvěstovali, že mír
devším Čech byla důvodem, proč zajistit svým diplomatům výhodnější byl uzavřen. Obě mírové smlouvy pode-
zejména Švédové vedli válku dál na- vyjednávací pozici. Dohadování však psali i diplomatičtí zástupci říšských
vzdory únavě. Jenom úplná porážka vždy znovu uvízlo na mrtvém bodě. Na- stavů. Tím oficiálně skončila třicetiletá
mohla totiž přivést Habsburky k povol- konec českou věc opustilo i Švédsko válka.