Page 14 - Chytrý Zpravodaj - Liteň srpen-září 2021
P. 14

LITEŇSKÉ ZRCADLO 8–9/2021                                                                     Strana 14

         Z NAŠÍ HISTORIE: Třicetiletá válka na Berounsku (4. díl)

         V  závěrečném  díle  našeho  povídaní
         o třicetileté válce si povíme o mírových
         vyjednáváních, která probíhala od roku
         1644  do  roku  1648  ve  dvou  vestfál-
         ských městech. V Münsteru vyjednáva-
         la  císařská  delegace  s  Francouzi
         a  v  Osnabrücku  se  zástupci  Švédska.
         Vyjednané  dohody  vešly  ve  známost
         jako Vestfálský mír a definitivně ukon-
         čily  doposud  nejkrvavější  a  nejbrutál-
         nější válku, jakou lidstvo poznalo.
          Zanechala  po  sobě  miliony  mrtvých
         a na dlouhá desetiletí zpustošenou Ev-
         ropu. Některá města a vesnice se z této
         války  již  nikdy  nevzpamatovala.  Část
         jich zanikla úplně a část už nikdy nedo-
         sáhla  hospodářského  a  strategického
         významu jako před válkou.
         Cesta k míru
            Nekonečně dlouhá válka vysilovala a
         neúměrně   ekonomicky   zatěžovala
         všechny  zúčastněné  strany.  Od  roku
         1641 se proto na nejrůznějších diploma-
         tických  úrovních  konaly  pokusy  najít
         cestu k smíru znesvářených stran. Kon-  Podepsání mírové smlouvy v Münsteru zachytil na obraze nizozemský malíř
         krétní podoby začala vyjednávání nabý-  Gerard ter Borch. Malbu vystavuje Rijksmuseum v Amsterdamu.
         vat v roce 1644, kdy habsburská delega-
         ce  začala  oficiálně  vyjednávat  s  Fran-  nosti.  Švédské  úsilí  však  bylo  marné.  a v závěru jednání se zajímalo už jenom
         couzi v Münsteru a také se Švédy v Os-  Mír, který se blížil, znamenal konec vál- o  uspokojení  vlastních  velmocenských
         nabrücku. V obou městech se sice slovo   ky,  ale  také  to  byl  konec  nadějím  čes- ambicí.
         mír skloňovalo ve všech pádech, dlouho   kých  exulantů.  Válka  Evropu  nespojila,     Přijaté  mírové  smlouvy  se  navenek
         však bez viditelného pokroku.      ba  naopak.  Příkop  mezi  protestanty  a  tvářily jako kompromis, ale fakticky byly
            Habsburská delegace urputně trvala   katolíky ještě prohloubila. Napříč konti- zradou  celého  českého  odboje.  Podle
         na požadavku, aby římskoněmecká říše,   nentem byla stažena opona mezi vyspě- paragrafu  2,  článku  5  mírové  smlouvy
         válkou fakticky rozpolcená, vystupovala   lejší  západní  Evropou  a  zaostalejší   zvolily mocnosti střední cestu a stanovi-
         jako  celek. Teprve až po  nezdarech na   (k  feudalismu  stále  směřující)  Evropou  ly za časový mezník, k němuž měly být
         bojišti  se  císař  Ferdinand  III.  rozhodl   střední a jihovýchodní. Tato opona ještě  poměry  ve  střední  Evropě  navráceny,
         ustoupit a od roku 1645 se jednání zú-  nevykazovala tak vysoký stupeň nepro- 1.  leden  1624.  V  tomto  období  však
         častnili  i  zástupci  jednotlivých  říšských   dyšnosti, k jakému lidstvo dospělo o tři  Habsburkové v českém státě vládli zcela
         zemí. Švédové přišli s programem všeo-  sta let později ve 20. století během stu- neotřesitelně.  Návrat  do  roku  1630  by
         becné amnestie a  zejména  s návratem    dené války.                  pro  nás  to  vyšel  úplně  nastejno.  Pro
         k  politickým  poměrům,  jaké  existovaly   Odklon od české otázky    Čechy to znamenalo jedno: habsburská
         před vypuknutím války. K tomuto plánu   Jak  se  jednání  vlekla  a  dohoda  byla  v  nadvláda v českých zemích a myšlenka
         se upínala veškeré naděje česká emigra- nedohlednu,  někdejší  spojenci  se  ve  povinného  státního  katolictví  získala
         ce.  Návrat  k  předbělohorským  pomě-  jménu  svých  vlastních  zájmů  od  české  mezinárodní uznání. A požadavky naše-
         rům  by znamenal i návrat exulantů do  otázky postupně odkláněli. Nejdéle vy- ho  exilu  byly  naprosto  pominuty  a  co
         vlasti  a  samozřejmě  k  vyvlastněným   trvali  Švédové.  Jejich  diplomaté  vtělili  víc:  řešení  mířilo  vysloveně  proti  nim.
         majetkům. Jenomže takové řešení bylo  do  prvního  návrhu  mírové  smlouvy   Emigrace  byla  odsouzena  k  trvalému
         nepřijatelné pro Habsburky a katolickou   z roku 1645 požadavek obnovit předvá- životu v cizině, k postupnému vymírání
         církev, a také pro ty, kteří se před léty   lečné politické a náboženské poměry ve  a asimilaci. Protestantská Evropa v pod-
         zmocnili  konfiskátů  a  teď  najednou  by   střední Evropě. Jednalo se o to, zda se  statě dala oficiální souhlas k úplné reka-
         je měli vracet. Ostatně v českém státě   „vrátíme ke stavu v roce 1618,“ jak zněl  tolizaci  českých  zemí,  a  tedy  i  k  jejich
         už panovaly dočista jiné vlastnické, poli- švédský  návrh,  nebo  k  tomu  z  roku  zahrnutí  do  mocenské  sféry  dynastie
         tické  i  náboženské  poměry.  O  návrat   1630, což prosazovala habsburská dele- Habsburků.
         exulantů  vlastně  nikdo  nestál,  jejich  gace.  Ve  městě  Osnabrück  se  o  tom     Večer 24. října 1648 zazněly výstřely
         svazky s vlastí byly zpřetrhány a majet-  vedl urputný spor. Švédsko se pokouše- z  opevnění  v  Münsteru  a  zvony  vyzvá-
         ky přerozděleny.                   lo opakovanými útoky do srdce Evropy,  něly po celé hodiny. Kurýři se rozjeli na
            Právě otázka střední Evropy, a pře-  směrem  na  Prahu,  případně  na  Vídeň,  všechny  strany,  aby  zvěstovali,  že  mír
         devším  Čech  byla  důvodem,  proč  zajistit  svým  diplomatům  výhodnější  byl uzavřen. Obě mírové smlouvy pode-
         zejména  Švédové  vedli  válku  dál  na-  vyjednávací  pozici.  Dohadování  však  psali  i  diplomatičtí  zástupci  říšských
         vzdory  únavě.  Jenom  úplná  porážka   vždy znovu uvízlo na mrtvém bodě. Na- stavů.  Tím  oficiálně  skončila  třicetiletá
         mohla totiž přivést Habsburky k povol-  konec  českou  věc  opustilo  i  Švédsko   válka.
   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19