Page 9 - Chytrý zpravodaj - Trmice listopad 2021

listopad 2021 Trmické noviny 9

barvou – jako louku a nebe. Na magnetické
tabuli měly přichystaný papír, na kterém byly
nakresleny listy, které podle čísel vymalovaly.
Ve třídě Pastelek si děti připravily jablíčkovou
rozcvičku, ke které použily židle a pomůcku,
která měla ztvárňovat jablko. Dále vybarvily
červenou barvou tácek, vystřihly a nalepily list
a zeleného červa.
Jablka, která děti přinesly, mezi sebou porovná-
valy a následně ochutnávaly.
Dopolední činnosti se dětem moc líbily, hotové
výrobky si děti mohly odnést domů a nakonec
se všichni ve své třídě vyfotografovali.

Aneta Růžičková
učitelka MŠ

Stoletý Karel Frank vzpomínal na Trmice

Zcela jistě je to momentálně nejstarší žijící občan Trmic.
V květnu mu bylo sto let. Karel Frank bydlí sice na Bukově,
ale narodil se v Trmicích v roce 1921.

Kamarád Jaroslav Puchta ho přišel likrát se vrátil k místu, kterému se
navštívit, přinesl dárek a vzpo- říkávalo Mexiko. Dokonce i fotku
mínky na fotografi cký kroužek, našel. Vyprávění podložil písem-
kde oba dlouhá léta obdivovali nou dokumentací, všechno měl
hru světel a stínů. Dveře do bytu popsané, uložené v průhledných
mu otevřela manželka Miloslava, foliích. Bývalý ekonom si ještě dnes
pan Karel zrovna koukal na te- potrpí na pořádek. „To víte, za sto
levizi. „Jsem po operaci očí, tak let se toho nashromáždí dost, tak
to musím vyzkoušet,” smál se to mám rozdělené do šanonů,
pamětník. Potom to začalo. „Tak z poznámek by byla solidní kniha,
především vám ukážu fotky ze ale nevím, kdo by ji četl,” zavtipko-
školy, potom z vojny, dovolenou val. „Všichni vyměňují klouby, mě
v Jugoslávii, krásnou štiku, co jsem nic nebolí. Oči mi vyčistili, příští tý-
chytil na Stří žáku, stará vysvědčení den jdu s uchem. Jinak mi chutná Rozvedli jsme se a potom zase jich před dvacet. Tak hodně spo-
a elektrokoloběžku. Opravdu na ní hlavně chleba se sádlem a rajčata. vzali. Asi k sobě patříme,” vstoupila lečných krásných slunečných dnů,
jezdím, mám dokonce dvě,” tvrdil Manželka o mě pečuje, je to zlatá do vyprávění paní Franková, která třeba někde u vody. Tu koloběžku
šibalsky Karel. Chvilku vzpomínal ženská,” zadívá se na ni a člověk ve volných chvílích dělá květinové nechte vnoučatům, nikdo by Vám
na kamarády z Trmic, popisoval má hned slzy v očích. „Nemyslete obrazy. Vnoučat a pravnoučat mají nevěřil, že je Vám sto let!
domy, které už nenajdete. Něko- si, že to byl vždycky ráj na zemi. dost, když se to všechno sejde, je Miroslav Vlach