Page 24 - Chytrý zpravodaj - Lysá nad Labem prosinec 2021
P. 24

Napsali nám

       Kdo jsou baráčníci?

       V roce 1873 byla nejsilnějším výrazem pro-
       bouzejícího se národa sbírka na Národní di-
       vadlo. Toho roku vznikl v Kolíně v již neexis-
       tující hospodě U Šliterů spolek, který si dal za
       cíl nejen zvednou národní sebevědomí, ale
       vzájemně si pomáhat v nesnadném životě.
       Myšlenka se uchytila a roku 1894 vznikl stej-
       ný spolek i v Lysé nad Labem. Začali si říkat
       BARÁČNÍCI, i když členství nebylo podmíně-
       no vlastnictvím domu, jak by se mohlo zdát
       z názvu. Hostinci, kde vznikli, se totiž říkalo
       "Baráček" – od toho odvozený název vypa-
       dal v době zvyšování  identity národa lépe,
       než německy znějící název onoho hostince.

         Spolek  dodnes  patří  pod  1.  župu  polab-
       ských baráčníků mistra Pavla Stránského ze
       Zápské  Stránky.  To  byl  spisovatel,  který  žil
       od roku 1627 v exilu. Pocházel z obce Zápy u
       Brandýsa nad Labem a proto nese brandýská
       župa jeho jméno.                                        Baráčníci v Lysé nad Labem, rok cca 1960
         Vlastenecko  –  dobročinná  obec  baráčníků
       v Lysé měla v minulosti bohatou činnost. Za  nedávná  facebooková  výzva  „vyvěsme
       účelem  vzájemné  finanční  podpory  pořádali  28.  října  vlajku“.  Jev,  který  můžeme  jen
       akce, jejichž výtěžek byl používán právě na účel  závidět  třeba    USA  –  tam  jsou  na  svou
       pomoci "sociálně slabým". O členství byl velký  vlajku náležitě hrdí. Být hrdý na přísluš-
       zájem – existuje zápis, kdy se jistý člen nepěk-  nost k národu, to je jev, který by neměl
       ně vyjádřil o baráčnickém konšelstvu a měl být  podléhat  vlivům  politické  situace.  Proto
       za to vyloučen. Musel se hodně omlouvat, aby  asi také baráčníci přežili i dobu totality –
       mu bylo za pokutu 2 zlaté odpuštěno. Přišel by  dokonce  nebyli  ani  součástí  politického
       o možnost dostat podporu, ale i další formy fi-  uskupení Národní fronty. Vlastenčení se
       nanční pomoci – mimo jiné to i pohřebné, na  tam jaksi nehodilo.
       které si členové "spořili" po celou dobu člen-  Konec činnosti pěveckého kroužku se dal
       ství. Konec života totiž potká každého.  čekat – jak postupně stárli a odcházeli jeho
         Zmíněné konšelstvo je název vedení obce.  členové, zmenšoval se i repertoár. Nejdříve
       V čele je rychtář (v současnosti již 18. rokem  ubyly divadelní výstupy, z nástrojů zůstaly jen
       rychtářka),  syndik  (jednatel),  berní  (hospo-  harmoniky a po odchodu hudebníků zanikl i
       dář), švandymistr (kulturní činnost) atd. Více  kroužek jako takový.
       najde zájemce na Wikipedii.           Lysá byla po dlouhá léta vyhlášená tanče-
         V Lysé se činnost zaměřovala na akce, ko-  ním  České  besedy  –  směsí  lidových  tanců,
       nané vždy zhruba po čtvrt roce. V lednu to  vzniklou na popud Jana Nerudy, opět za úče-
       byl velmi oblíbený Baráčnický ples, v březnu  lem nalezení národní identity. Na zatančení
       Josefská  zábava,  v  květnu  staročeské  Máje,   této čtverylky  je zapotřebí  4 párů tanečníků
       v červenci Anenská zábava a na podzim se-  a v Lysé nebýval problém sestavit i 12 „kolon“,
       zení - tedy schůze. Mezitím se cvičila a při  které naplnily celé náměstí. Dnes je potíž se-
       různých příležitostech i tančila Česká beseda,   stavit i kolonu jednu.    Májka z Lysé v průvodu ke 100. výročí
       v  Lysé  byl  velmi  známý  i  pěvecký  kroužek.    Nezbývá než doufat, že i  Lysá se bude   baráčníků v Kolíně, rok 1974
       V létě se jezdilo na výlety po hradech a zám-  moci opět pochlubit něčím takovým, za čím
       cích, do divadel, delegace obcí jezdívaly na  jezdí davy třeba do Vlčnova na Jízdu králů.  variantou kroje je tzv. svéráz, tedy tmavá
       akce okolních obcí. A baráčníci se velmi často  Do  téhle  úrovně  se  zřejmě  nedostaneme  sukně s bílou blůzičkou, zdobenou květino-
       navštěvovali i mezi sebou.           – Polabí byl sice kraj úrodný, ale původní  vými výšivkami.
         V současnosti lyské baráčnictvo skomírá –  polabské  lidové  písně  a  tance  v  podstatě   Muži  to  měli  jednodušší:  tmavé  kalhoty,
       a není to jen tím, že kvůli covidu není možné  neexistují. Není tak možnost předvést pros-  stejně vyšívaná košile a u krku červená mašle.
       pořádat oblíbený ples. Z uvedených akcí totiž  tou krásu polabského národního kroje, tzv.   Jak dlouho tohle ještě uvidíme v Lysé, měs-
       zůstal již jen ten – patřil totiž k těm velmi oblí-  České Mařenky. To je  červená sukně, někdy  tě Polabí? Byly doby, kdy baráčníci byli skoro
       beným. A nebylo to jen tím, že každou hodinu  zdobená  u  dolního  okraje  stuhami,  na  ní  u každé akce ve městě, dnes je vídáme zřídka.
       hlásil ponocný, na dodržování zábavy dohlíželi  bílá zástěrka a černá sametová šněrovačka,  Důvod je až klasicky prozaický – nejsou lidi.
       drábové a pokuty za nebavení se vybíral rych-  vpředu a na ramenou zavázaná červenými  Povede se to napravit?
       tář do spolkové kasičky – jak jinak, ve tvaru  mašlemi. Pod tím bílá košile s krajkami, na   Přitom se kdysi Česká beseda učila i v ta-
       domečku.                             nohou červené punčochy a černé střevíce.  nečních.
         Současná  doba  nabízí  spoustu  jiných  Ve vlasech nosily dívky věnce z květů, vda-
       lákadel – a ruku v ruce s tím jde i smutný  né ženy tzv. holubičku, bílý čepec s velkou          Milan Hlavsa
       fakt, že „vlastenčení“ je opět v pozadí. Viz  škrobenou  mašlí  na  zátylku.  Jednodušší      dokumentarista

       24
   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28