Page 24 - Chytrý zpravodaj - Lysá nad Labem prosinec 2021
P. 24
Napsali nám
Kdo jsou baráčníci?
V roce 1873 byla nejsilnějším výrazem pro-
bouzejícího se národa sbírka na Národní di-
vadlo. Toho roku vznikl v Kolíně v již neexis-
tující hospodě U Šliterů spolek, který si dal za
cíl nejen zvednou národní sebevědomí, ale
vzájemně si pomáhat v nesnadném životě.
Myšlenka se uchytila a roku 1894 vznikl stej-
ný spolek i v Lysé nad Labem. Začali si říkat
BARÁČNÍCI, i když členství nebylo podmíně-
no vlastnictvím domu, jak by se mohlo zdát
z názvu. Hostinci, kde vznikli, se totiž říkalo
"Baráček" – od toho odvozený název vypa-
dal v době zvyšování identity národa lépe,
než německy znějící název onoho hostince.
Spolek dodnes patří pod 1. župu polab-
ských baráčníků mistra Pavla Stránského ze
Zápské Stránky. To byl spisovatel, který žil
od roku 1627 v exilu. Pocházel z obce Zápy u
Brandýsa nad Labem a proto nese brandýská
župa jeho jméno. Baráčníci v Lysé nad Labem, rok cca 1960
Vlastenecko – dobročinná obec baráčníků
v Lysé měla v minulosti bohatou činnost. Za nedávná facebooková výzva „vyvěsme
účelem vzájemné finanční podpory pořádali 28. října vlajku“. Jev, který můžeme jen
akce, jejichž výtěžek byl používán právě na účel závidět třeba USA – tam jsou na svou
pomoci "sociálně slabým". O členství byl velký vlajku náležitě hrdí. Být hrdý na přísluš-
zájem – existuje zápis, kdy se jistý člen nepěk- nost k národu, to je jev, který by neměl
ně vyjádřil o baráčnickém konšelstvu a měl být podléhat vlivům politické situace. Proto
za to vyloučen. Musel se hodně omlouvat, aby asi také baráčníci přežili i dobu totality –
mu bylo za pokutu 2 zlaté odpuštěno. Přišel by dokonce nebyli ani součástí politického
o možnost dostat podporu, ale i další formy fi- uskupení Národní fronty. Vlastenčení se
nanční pomoci – mimo jiné to i pohřebné, na tam jaksi nehodilo.
které si členové "spořili" po celou dobu člen- Konec činnosti pěveckého kroužku se dal
ství. Konec života totiž potká každého. čekat – jak postupně stárli a odcházeli jeho
Zmíněné konšelstvo je název vedení obce. členové, zmenšoval se i repertoár. Nejdříve
V čele je rychtář (v současnosti již 18. rokem ubyly divadelní výstupy, z nástrojů zůstaly jen
rychtářka), syndik (jednatel), berní (hospo- harmoniky a po odchodu hudebníků zanikl i
dář), švandymistr (kulturní činnost) atd. Více kroužek jako takový.
najde zájemce na Wikipedii. Lysá byla po dlouhá léta vyhlášená tanče-
V Lysé se činnost zaměřovala na akce, ko- ním České besedy – směsí lidových tanců,
nané vždy zhruba po čtvrt roce. V lednu to vzniklou na popud Jana Nerudy, opět za úče-
byl velmi oblíbený Baráčnický ples, v březnu lem nalezení národní identity. Na zatančení
Josefská zábava, v květnu staročeské Máje, této čtverylky je zapotřebí 4 párů tanečníků
v červenci Anenská zábava a na podzim se- a v Lysé nebýval problém sestavit i 12 „kolon“,
zení - tedy schůze. Mezitím se cvičila a při které naplnily celé náměstí. Dnes je potíž se-
různých příležitostech i tančila Česká beseda, stavit i kolonu jednu. Májka z Lysé v průvodu ke 100. výročí
v Lysé byl velmi známý i pěvecký kroužek. Nezbývá než doufat, že i Lysá se bude baráčníků v Kolíně, rok 1974
V létě se jezdilo na výlety po hradech a zám- moci opět pochlubit něčím takovým, za čím
cích, do divadel, delegace obcí jezdívaly na jezdí davy třeba do Vlčnova na Jízdu králů. variantou kroje je tzv. svéráz, tedy tmavá
akce okolních obcí. A baráčníci se velmi často Do téhle úrovně se zřejmě nedostaneme sukně s bílou blůzičkou, zdobenou květino-
navštěvovali i mezi sebou. – Polabí byl sice kraj úrodný, ale původní vými výšivkami.
V současnosti lyské baráčnictvo skomírá – polabské lidové písně a tance v podstatě Muži to měli jednodušší: tmavé kalhoty,
a není to jen tím, že kvůli covidu není možné neexistují. Není tak možnost předvést pros- stejně vyšívaná košile a u krku červená mašle.
pořádat oblíbený ples. Z uvedených akcí totiž tou krásu polabského národního kroje, tzv. Jak dlouho tohle ještě uvidíme v Lysé, měs-
zůstal již jen ten – patřil totiž k těm velmi oblí- České Mařenky. To je červená sukně, někdy tě Polabí? Byly doby, kdy baráčníci byli skoro
beným. A nebylo to jen tím, že každou hodinu zdobená u dolního okraje stuhami, na ní u každé akce ve městě, dnes je vídáme zřídka.
hlásil ponocný, na dodržování zábavy dohlíželi bílá zástěrka a černá sametová šněrovačka, Důvod je až klasicky prozaický – nejsou lidi.
drábové a pokuty za nebavení se vybíral rych- vpředu a na ramenou zavázaná červenými Povede se to napravit?
tář do spolkové kasičky – jak jinak, ve tvaru mašlemi. Pod tím bílá košile s krajkami, na Přitom se kdysi Česká beseda učila i v ta-
domečku. nohou červené punčochy a černé střevíce. nečních.
Současná doba nabízí spoustu jiných Ve vlasech nosily dívky věnce z květů, vda-
lákadel – a ruku v ruce s tím jde i smutný né ženy tzv. holubičku, bílý čepec s velkou Milan Hlavsa
fakt, že „vlastenčení“ je opět v pozadí. Viz škrobenou mašlí na zátylku. Jednodušší dokumentarista
24