Page 21 - Chytrý Zpravodaj - Lysá nad Labem - listopad 2020

Napsali nám

VILA BONDY: rezidence ředitele cukrovaru v Litoli

pokračování ze str. 20 ka, mezi nimi všechny Šporkovy tisky, které tí. Pro tuto hypotézu může hovořit zejména
Blízký vztah manželů však byl spojen s Li- jsem jen mohl po antikvářích sehnat“. V roce skutečnost, že vila čp. 149 zabírá ve vztahu k
tolí už delší dobu před jejich sňatkem, pro- 1923 se však manželství ocitlo v krizi. Man- cukrovaru jednoznačně nejreprezentativnější
tože manželé již před dostavbou vily měli v želé se sice rozvedli, ale jejich vztah nadále místo a zároveň je obklopena vskutku luxus-
Litoli k dispozici dvě místnosti tzv. Panského zůstal přátelský. Evelína se podruhé vdala ní zahradou, což další vily určené vedoucím
domu čp. 60, který stával mezi novou vilou za rakouského politika Lothara Egger von zaměstnancům cukrovaru nejsou. Pro tento
a branou do továrny. Podle Benediktových Möllwald (1875–1941), který od dvacátých vysoce pravděpodobný předpoklad se však
vlastních slov ho pojilo se slečnou Evi přá- let zastával funkci vyslance Rakouska u krá- zatím nepodařilo získat jasný důkaz. Prvním

telství, které brzy přerostlo v lásku. Dlouho lovského dvora v Římě, poté v Paříži a krátce doloženým obyvatelem vily je tedy až Ing. Au-
prý nehovořili o sňatku, ale věděli, že k sobě v Madridu. Zřejmě však i na tohoto muže se gust Ludwig Bondy (1863–1931), který v litol-

navzájem patří. V Benediktově pozůstalosti podařilo Evelíně přenést svou lásku k Litoli. ském cukrovaru v letech 1915–1919 působil
uložené ve Vídni se dochoval úsměvný do- V archivu Kanceláře prezidenta republiky jako hospodářský ředitel. Spojení Augusta L.

klad zmíněného vzájemného přátelství již se dodnes nachází krátký záznam, ze které- Bondyho s firmou Beniesů však bylo staršího
z roku 1907, kdy sedmnáctiletá Evi vlastno- ho vyplývá, že na sklonku roku 1925 Lothar data, protože již od roku 1894 působil jako
ručně obkreslila, svázala a věnovala svému Egger sondoval možnost koupě zámku v vrchní hospodářský správce beniesovského
příteli tehdy populární komiks Wilhelma Přerově nad Labem, právě s odůvodněním, velkostatku Klecany. Jeho působení v Litoli
Busche o opičáku Fippsovi. Podstatná pro že jeho paní v kraji již 35 let žije. K odkoupe- však bylo bohužel labutí písní spolupráce s
naše téma je skutečnost, že sešit vznikl právě ní nedošlo a tak manželé Eggerovi spolu se Beniesy. Cesty tohoto schopného úředníka a
v její oblíbené Litoli, jak dokládá rukou psa- dvěma syny z Evelínina prvního manželství i Beniesů se totiž rozešly na jaře roku 1919, kdy
né vročení díla. Hluboký vztah své novoman- nadále sezóně využívali litolskou vilu, která Bondy po roztržce se svým zaměstnavatelem
želky k Lysé nad Labem a Litoli přijal za svůj také po likvidaci společnosti Rosicko-pardu- služby rodiny opustil a přijal místo centrální-

i Heinrich Benedikt, který zde po nějaký čas bická rafinerie cukru v roce 1929 přešla do ho ředitele velkostatku Světlá nad Sázavou.
působil jako zástupce svého tchána v cuk- vlastnictví Lothara Eggera. V jeho rukou zů- Za příčinami rozchodu stála zřejmě neshoda

rovaru v právních i správních záležitostech. stala až do roku 1941 než přešla dědictvím s novou generací vedení podniku reprezento-
Z lásky k této obci se později vyznával i ve do rukou jisté Eleny Baroli, roz. Horn. Tímto vanou Michelovým synem Maxem. Svoji roli
svých německy publikovaných Pamětech, ve způsobem se totiž aktivní antifašista Lothar zajisté hrála i tvrdohlavost Bondyho, kterého
kterých je Lysé a okolí věnována celá kapito- Egger snažil z vatikánského exilu, kde oba jeho zaměstnavatel v důvěrné koresponden-
la. Kubizující vila se od roku 1912/1913 stala manželé po Anšlusu Rakouska žili, zabránit ci se synem charakterizoval již dlouho před
místem společných letních pobytů manželů tomu, aby majetek jeho původem židovské rozchodem jako nikoliv zcela jednoduchou
Evelíny a Heinricha, kteří však i nadále žili manželky Evelíny propadl Říši. Tento pokus osobnost: „Jen náš Bondy se tomu vzpírá
ve Vídni. Během oblíbených jízd na koni po však nevyšel, protože zmíněná Elena Baroli [plánu nechat v roce 1915 zkrmit přebytky
okolí Lysé nad Labem objevil mladý vídeň- prodala v roce 1944 vilu zpět společnos- cukrové řepy – pozn. autora] a myslí, že tak by
ský právník fenomén české barokní krajiny ti Labsko-kostelecká rafinerie cukru, pod to nešlo. Já s ním nechci vést žádnou disku-
formované osobností hraběte Františka An- kterou litolský cukrovar tehdy spadal. Celá zi, neboť je velmi rozvláčný a vzteklý a rychle
tonína Šporka. Toto setkání se ukázalo pro transakce byla zřejmě vyvolána zoufalou fi- se urazí.“ Rok 1919 byl ovšem obdobím, kdy
dějepis českého baroka poměrně zásadní: nanční situací těžce nemocné Evelíny, které došlo v litolském cukrovaru i k dalším per-
„Zamiloval jsem si krajinu, pole a lesy, jejich se po smrti manžela nedostávalo dostatku sonálním změnám. Z pozice dlouholetého
vesnice, Labe a Jizeru, pohled na zámek trů- finančních prostředků. Ani tato vynucená a vrchního chemika cukrovaru odešla tehdy
nící na pahorku, který tvořil dominantu kraji- nevýhodná transakce však již cukrovarnické také velmi pozoruhodná osobnost, jičínský
ny, poustevnu sv. Václava uprostřed lesa, ba- dceři nepomohla, protože k převodu nemo- rodák ing. Jindřich Fleischner (1879–1922),
rokní zámeček Bonrepos a rozhodl jsem se vitosti došlo až několik měsíců po její před- který se kromě své profese věnoval ději-
sepsat dějiny této krajiny. Z biografie krajiny časné smrti. Zatímco k dějinám tzv. Králíčkovy nám techniky. K tématu pořádal odborné
se stala biografie někdejšího pána na zám- vily je k dispozici alespoň osobní vzpomínka přednášky a zejména publikoval řadu mo-
cích v Lysé a Bonrepos, Františka Antonína na život v ní z pera Heinricha Benedikta, pro nografií, za mnohé zmiňme práci Technická
hraběte Sporcka, jehož deníky a dopisy ulo- tzv. Bondyho vilu takový pramen bohužel po- kultura (1916) a Chrám práce (1918), jejichž
žené v pražském Národním muzeu nabídly strádáme. Je proto značně obtížné při stavu vznik časově spadá do Fleischnerova půso-
hlavní pramen k tomuto podivuhodnému současných znalostí posoudit, pro koho byla bení v Litoli. Význam Fleischnera vyzvednul
muži, jehož život jsem ale popsal teprve až původně zamýšlena. Nejstarším známým pra- v nekrologu Lidových novin vydaném po
po válce.“ Skutečně v roce 1923 publikoval menem pro tento reprezentativní objekt je jeho náhlé předčasné smrti i Karel Čapek.
Heinrich Benedikt ve Vídni svou obsáhlou podrobný položkový rozpočet z pera lyského Bondyho litolská vila byla zajisté místem se-
průkopnickou monografii věnovanou české- architekta a stavitele Josefa Veselého z roku tkání obou osobností, protože i po odchodu
mu baroku nazvanou Franz Anton Graf von 1913, který budovu nazývá vilou pro pány z cukrovaru Bondy udržoval s Fleischnerem
Sporck (1662–1738). Zur Kultur der Barok- bratří Benies–ové, majitelé cukrovaru v Lito- nadále písemný kontakt. August Bondy byl
zeit in Böhmen, kterou přední znalec špor- li. Z rozpisu vyplývá, že byla určena pro pána také jedním z recenzentů, který vystavil Fle-
kovské problematiky Pavel Preiss hodnotí a paní domu. Kdo byl však původně onou ischnerově knize Technická kultura velmi
jako závažný předěl v dosavadním bádání dvojící míněn není úplně zřejmé. Vzhledem pozitivní hodnocení: „Je to zcela neobyčejná

o tomto tématu. Pro téma příspěvku je pod- k tomu, že v té době šéf firmy Michel Benies kniha, historický pohled zpět na nesmírné
statné, že rukopis významné monografie dokončoval reprezentativní stavbu pro svou pokroky kulturní přivoděné vlivem technic-

o baroku s nejvyšší pravděpodobností dceru, je docela možné, že uvažoval na pod- kých věd, na podřízení veškerých sil přírod-
vznikal i v Benediktově pracovně litolské zim života pro sebe a svou manželku Ange- ních duchovní síle člověka, ale i nadějí plný
kubistické vily, „jejíž zdi byly vyzdobeny lique o komfortnějším bydlení pro návštěvy pohled na další vývojové možnosti kultury
šporkovskými mědirytinami, a která obsa- Litole, než jaké nabízel zmíněný Panský dům za přispění přírodních věd.
hovala solidní knihovnu, především bohemi- postavený v osmdesátých letech 19. stole- pokračování na str. 22

21