Page 20 - Chytrý Zpravodaj - Lysá nad Labem - listopad 2020
P. 20
Napsali nám
VILA BONDY: rezidence ředitele cukrovaru v Litoli
Věřím, že se nebudu příliš mýlit, když na-
píšu, že každý nebo téměř každý obyvatel
nebo návštěvník Litole si při pohledu do
rozsáhlé zahrady v ulici Mírová alespoň na
chvilku pohrával s myšlenkou odpolední
kávy podávané na verandě majestátní vily
č.p. 149. Taková fantazie je o to snazší, že
objekt již dlouhé dekády zeje prázdnotou
a právě ta neměnnost nabízí ničím neruše-
ný prostor pro práci fantazie každého ko-
lemjdoucího. Nezbývá než doufat, že tato
chátrající neměnnost bude v blízké době
nahrazena stavební činností, která této ne-
právem zcela opomíjené místní dominantě
vrátí její důstojnost. Zmiňovaná vila je totiž
součástí stavebních aktivit zaniklého litol-
ského cukrovaru, který v okolí nezanechal
pouze tzv. Králíčkovu vilu, ale řadu dalších
staveb, které formovaly urbanismus nové
místní zástavby a ovlivňovaly vkus budou-
cích stavebníků, kteří na přelomu monar-
chie a republiky zastavovali oblast spojující
Litol s Lysou nad Labem. a padl za oběť cukerní krizi let 1873–1875. bavení továrny, tak budov. Dnes již zbořený
Věřím, že se nebudu příliš mýlit, když V roce 1874 byl proto v dražbě odprodán obytný dům – tzv. Panský dům čp. 60, který
napíšu, že každý nebo téměř každý oby- majiteli lyského velkostatku kněžně Stefanii stál vedle dodnes stojící administrativní bu-
vatel nebo návštěvník Litole si při pohledu von Rohan-Rochefort. V další dražbě vyvola- dovy čp. 83 a vrátnice, nechali bratři postavit
do rozsáhlé zahrady v ulici Mírová alespoň né další cukerní krizí let 1884–1887 o dekádu stavební firmou Josefa Blechy krátce po pře-
na chvilku pohrával s myšlenkou odpolední později zakoupili v roce 1887 od tehdejších vzetí továrny. Právě tento objekt, ve kterém
kávy podávané na verandě majestátní vily majitelů továrnu Jindřich, David a Michel Be- v prvních letech měli noví majitelé k dispo-
č.p. 149. Taková fantazie je o to snazší, že niesové. Bratři pocházející z haličské židov- zici obytné místnosti, byl prvním krokem
objekt již dlouhé dekády zeje prázdnotou a ské rodiny usídlené ve Vídni měli v této době k urbanizaci okolí cukrovaru. Jádro podniku
právě ta neměnnost nabízí ničím nerušený za sebou již několik drobných podnikatel- tak tvořila vlastní tovární budova s příslušen-
prostor pro práci fantazie každého kolem- ských zkušeností z oblasti výstavby lokálních stvím čp. 60, tzv. panský dům a čp. 83, který
jdoucího. Nezbývá než doufat, že tato chát- železnic, těžby minerálních olejů a bankov- tvořil kancelářskou budovu. Pro ubytování
rající neměnnost bude v blízké době nahra- nictví. V novém odvětví úspěšně zúročili své zaměstnanců byla určena budova čp. 93.
zena stavební činností, která této neprávem dosavadní zkušenosti. Síla jejich strategie V následujících letech se podnik rozšiřoval
zcela opomíjené místní dominantě vrátí její spočívala v tom, že nevsadili pouze na jeden o další objekty. V roce 1892 byla již bratry
důstojnost. Zmiňovaná vila je totiž součástí obor a podnikali v dalších odvětvích, mj. na- Beniesovými přikoupena k cukrovaru nemo-
stavebních aktivit zaniklého litolského cuk- dále jako bankéři (jejich cukrovarnické pod- vitost čp. 217 od Karla a Emilie Turnovských
rovaru, který v okolí nezanechal pouze tzv. nikání mělo úzkou vazbu na Anglo-rakous- pro obytné účely zaměstnanců cukrovaru.
Králíčkovu vilu, ale řadu dalších staveb, které kou banku, později Anglo-československou Teprve až z počátku druhé dekády 20. století
formovaly urbanismus nové místní zástavby banku, v jejímž vedení byl zastoupen Michel je možné hovořit o střídmě reprezentativní
a ovlivňovaly vkus budoucích stavebníků, Benies). Zejména však působili jako velko- vilové výstavbě v nejbližším okolí cukrovaru.
kteří na přelomu monarchie a republiky za- statkáři ve středočeských Klecanech. Díky Právě pojednávaná rezidenční vila ředite-
stavovali oblast spojující Litol s Lysou nad La- tomu přestávali další a další cukerní krize až le Augusta Bondyho (čp. 149) spolu s vila-
bem. Historie vily čp. 149, která je v prame- do zakcionování rodinného podniku ve spo- mi správce cukrovaru Antonína Albrechta
nech nazývána jako vila Bondy, je spojena lečnost Rosickopardubická rafinerie cukru (čp. 152) a adjunkta Ladislava Velinského
s historií dnes již nestojícího cukrovaru zalo- (Jindřich Benies a spol.) v roce 1923, ve které (čp. 153) jsou jedněmi z prvních vlaštovek,
ženého v roce 1871. Již neexistující továrna i nadále měl Max Benies, syn Michela, domi- které nasměrovaly obytnou zástavbu Litole
je vlastně původcem skutečného splynutí nantní postavení. Likvidace tohoto podniku směrem k železniční dráze a k Lysé. V uply-
kdysi samostatné obce Litol s městem Lysá v roce 1929 v důsledku napjaté finanční situ- nulých letech se tzv. Bondyho vila trochu
nad Labem. Dějiny litolského cukrovaru jsou ace v oboru, které předcházela včasná fúze s neprávem ocitla ve stínu tzv. Králíčkovy vily
v kostce dějinami kdysi slavného fenoménu Rafinérií v Krásném Březně a.s., znamenala čp. 147, kterou tehdejší šéf podniku, cuk-
cukrovarnictví, které v minulosti hrálo vý- nejen záchranu vlastní litolské továrny, ale rovarnický podnikatel a bankéř Michel Be-
znamnou roli českého podnikatelského svě- i udržení Maxe Beniese jako člena správní nies (1854–1923) nechal vystavět v letech
ta. Na jedné straně vzestupy celých generací rady, a to až do jeho nuceného exilu v roce 1912–1913 pro svou jedinou dceru Evelínu
nových vlivných zámožných elit, na druhé 1938. V důsledku odborného vedení pod- (1889–1944) a jejího manžela, mladého
straně celá řada pádů vyvolaných cyklicky se niku tak zůstal litolský cukrovar uchráněn, právníka, a později významného rakouského
opakujícími cukerními krizemi z nadvýroby přestál poválečnou transformaci průmyslu historika Heinricha Benedikta (1886–1981).
charakterizují hospodářský vývoj tohoto od- a fungoval až do 90. let 20. století. Již samot- Spořivý otec pečlivě kontroloval průběh vý-
větví. Cukrovar v Litoli byl sice založen jako ný příchod Beniesů do Litole byl předzvěstí stavby vily, kterou také ponechal součástí
rolnický akciový cukrovar, ale již po prvním lepších časů. Již z prvního roku pocházejí jmění podniku.
roce existence se dostal do finančních obtíží plány na modernizaci jak technického vy- pokračování na str. 21
20