Page 18 - Chytrý Zpravodaj - Lysá nad Labem duiben 2021

Napsali nám

Procházka krajem – Byšičky

Půvabná vesnička ho dodnes zůstaly zbytky nájezdu. Vzkvétající 1584 je stále řeč o tomto dvoře: „Sám o sobě
Byšičky, která je místní osada Byšice a most byly poničeny během leží při Labi, dobré čtvrt míle od zámku“. Ale
částí města Lysé nad husitských válek. A tak v průběhu 15. století pozor – tehdejší míle měřila skoro sedm a
Labem – nádherného Byšice, stejně jako většina malých vesniček půl kilometru, tj. asi 2 hodiny cesty krokem.
to barokního kom- v okolí, postupně zanikala a zkázu pak dovrši- Uvádí se dále, že „dvůr má 44 kop záhonů, jež
plexu, nazývaného la třicetiletá válka. obdělávají se lyskými koňmi“ a také, co vše se
Barokní perla Polabí, Nejstarší zmínka o Byšicích je z roku 1398, na polích pěstovalo.
slaví v letošním roce kdy Petr z Wartenberka, držitel manství čes- Nutno vzpomenout třicetileté války. Vojen-
300 let od svého založení. Byšičky jsou jed- kých královen na Lysé prodal ves Byšice Do- ský pluk za plukem procházel zdejší krajinou,
nou z nejzachovalejších barokních vesnic mánkovi ze Smilovic. Pak už o této původní vsi plenilo se zde, samotný byšický dvůr strávily
na území naší vlasti. Leží u slepého ramene není dlouho v žádných záznamech ani zmín- plameny. A tak německý urbář šporkovský
řeky Labe, v bezprostřední blízkosti přírod- ky. Až v roce 1539 „kšaftoval“ Duchek Byšický z roku 1696 uvádí smutnou zprávu: „Ze dvora
ní rezervace Hrbáčkovy tůně a jižně od ere- s poplužním dvorem, který mohl být zároveň V hradích jest znáti pouze jen zříceniny. Pole
mitáže u sv. Václava. i pobřežní tvrzí u Labe. A právě ten mohl být jsou většinou zarostlá, jen některé díly jsou
Archeologické nálezy z 60. let 20. století, se základem pro pozdější vesničku Byšičky. zužitkovány. Luk užívá dvůr lyský…“
kterými se lze seznámit v Polabském muzeu, Není vyloučeno, že tento poplužní dvůr Původní koryto řeky Labe tvořilo v oblasti
ukazují, že Byšičky stojí na místě bývalého mohl založit císař Ferdinand I., když po poráž- západně od Lysé bohaté meandry, jejichž po-
pravěkého sídliště, osídleného Kelty a Ger- ce protihabsburského povstání v roce 1547 doba se v průběhu staletí a postupným půso-
mány. Původní osada se jmenovala Byšice. přebíral svůj majetek v Lysé a v dalekém širo- bením člověka na krajinu měnila. Umělým vy-
S okolím ji spojoval kamenný most, ze které- kém okolí. V českém urbáři z let 1553–1571 a hloubením dnešního řečiště během regulace
Labe na konci 19. a začátkem 20. století vznik-
lo několik odstavených (tzv. slepých) ramen,
které dnes mají podobu různě velikých tůní
s bohatou vodní faunou a flórou.
Zbytky kamenného mostu, který býval
spojnicí mezi pravým a levým břehem Labe
na zemské stezce
Od 13. století oba břehy labské na západ
od Lysé, v podstatě tam, kde byly Byšice a
kde jsou dnešní Byšičky, spojoval most, který
se připomíná v listinách před válkami husit-
skými. Z něho zachovala se dosud kamenná
prsa. K obraně tohoto přechodu přes Labe
stál nejspíše hrad, k čemuž ukazuje dosavad-
ní pojmenování tamních luk jako „Hrada“, „v
Hradě“ nebo „v Hradích“.
Tento most byl velice důležitý, protože tudy
Vlevo eremitáž sv. Václava se zahradou, dole vpravo bývalý ostrov „Holobrod“, vedla od Prahy přes Lysou k Nymburku a dále
vlevo od něj „Das geweste Dorf Byšic“– bývalá osada Byšice na východ jedna z nejdůležitějších zemských
stezek – kladskopolská či později psaná jako krá-
lovská. Po ní se přivážel do země od Baltického
moře jantar, soboliny, aksamit, koření a jiné zbo-
ží z východu. Most zanikl za válek husitských.
Ves Byšice a most byly v roce 1421 poničeny
husitskými vojsky, která vypálila lyský augustini-
ánský klášter, jehož mniši odebírali od byšických
osadníků potraviny. V průběhu 15. století obec
postupně zanikala, podobně jako řada dalších
osad v okolí. V pramenech z 16. století je v Byši-
cích uváděn již jen jeden „osedlý“ (tj. usedlík) a
jeden dvůr. Po třicetileté válce (1618–1648) ves
i dvůr Byšice zanikly úplně. V urbáři z roku 1696
čteme: „Druhdy tu stával most přes Labe a pus-
tá nyní vesnice se dvorem“.
Na zbytcích původní osady založil maji-
tel lyského panství František Antonín hrabě
Špork v roce 1717 novou vesnici, kterou po-
jmenoval Byšičky. Šporkovo území nezi La-
bem a Jizerou bylo úrodné, z hlediska Šporko-
vých zájmů však především lesnaté, vhodné
pro myslivost, čižbu a rybolov.

Velikonoce v Byšičkách redakce

18