Page 12 - Chytrý zpravodaj - Dubá 05/2025

zajímavosti

12

ZÁHADNÉ DESKY - ROZLUŠTĚNÍ

Článek v únorovém Dubáčku popisoval poněkud chybí jen prostřední Seligmannův syn Karel, statkář, vých deskách. Právě tak zajímavé jsou společenské
tajemné mramorové desky, uložené v dubské már- který se oženil s Aurelií (Arankou) Kohnerovou a od- události, které tvořily pozadí výstavby sanatoria. Aby
nici. V tu dobu nikdo nedoufal, že se podaří celý pří- stěhoval se do Budapešti. Fritzův syn Arnošt zahynul se úspěšně shromažďovaly dary, pořádaly přede-
běh rozluštit a poskládat, ale do pátrání se zapojilo za druhé světové války v Nizozemsku jako pilot RAF vším dámy ze spolku zahradní slavnosti, o kterých
několik nadšenců, z nichž nejvíce pomohly znalosti ve věku 24 let. tehdejší tisk psal podrobně a nadšeně. Zdá se, že
a erudice germanisty Jana Kvapila, správným smě- Jiný příběh vypráví jméno Max Kahler. Majitel každý, kdo věnoval na stavbu a provoz sanatoria
rem ukázala také zmínka Petra Haupta o spolku, zámku ve Svinařích se v roce 1894 přejmenoval částku nejméně 1000 tehdejších korun, dostal se na
který zakoupil pozemky v Deštné. Tímto spolkem z Kohn na Kahler, byl významným podnikatelem desku cti – tedy na naše záhadné mramorové tabule.
byl Zweigverein Prag des Deutschen Landeshilfsve- v cukrovarnictví, ředitelem České banky Union a pre- Nejvíce darovala rodina Porges na památku zemře-
reins für Lungenkranke in Böhmen (Pobočný spolek zidentem Pražské burzy. Roku 1911 byl povýšen do lého továrníka a velkopodnikatele rytíře Eduarda
Praha Německého zemského pomocného spolku rytířského stavu. Jeho syn Eugen, malíř a grafik, se Porgese von Portheim, a to dokonce 100 000 korun.
v Čechách pro pacienty s chorobami plicními). od roku 1900 léčil na tuberkulózu, střídavě pobýval Proto také byl tehdy vyhotoven pamětní reliéf s rytí-
Samotné desky jsou samozejmě mnohem star- v různých sanatoriích a cestoval, studium malby do- řovým potrétem a místnost v sanatoriu ve Vraném
ší než plicní sanatorium v Deštné. Pocházejí totiž končil v Paříži. Nemoci podlehl v roce 1911 v pou- nad Vltavou, kde byl portrét umístěnl, nesla název
z ozdravovny, která byla v roce 1905 založena vrch- hých 29 letech. Portheimova světnice. Je pravděpodobné, že desky
ním sanitárním radou dr. Altschulem ve vilce ve Vra- A to je jen malá část ze zajímavostí o osobnos- cti visely právě tam. Tento portrétní reliéf se zatím
ném nad Vltavou. Tam bylo posléze z darů význač- tech, vyjmenovaných na oněch velkých mramoro- nenašel, ale kdoví, třeba i on se jednou někde objeví.
ných osobností, které jsou uvedené na deskách, myš
postaveno větší sanatorium s velkou zahradou, které
navrhl člen výboru spolku architekt Karel Jaray, pro
jehož architektonickou kancelář pracoval Bruno Ne-
pomucky, starší bratr významného dubského rodáka
malíře Ernsta Nepa. Ale ani toto nové sanatorium
svou kapacitou nedostačovalo, navíc zde vznikly
problémy s plánem na stavbu nové silnice a vlako-
vého kolejiště, proto se v roce 1932 spolek rozhodl
zakoupit pozemky v Deštné a podle návrhu pražské-
ho architekta ing. Wilhelma Hoffmann postavit novou
ozdravovnu v podobě dřevostavby s kapacitou 45
pacientů.
Mramorové desky proto putovaly z Vraného do Hrob rodiny Elbogen Sanatorium v Deštné
Deštné, kde i po druhé světové válce fungovalo
nejprve mužské, pak ženské plicní sanatorium
a později dětská ozdravovna. V roce 1973 se náplň
objektu změnila, usídlila se tu Politická škola okres-
ního výboru KSČ a také rekreační středisko ROH
a roku 1982 je vystřídal dětský domov, který se sem
přestěhoval ze zámku Nový Berštejn. Desky celou tu
dobu přečkaly uložené v suterénu, kde je při renova-
ci objevila nynější paní ředitelka dětského domova
Mgr. Zdeňka Slavíková za falešnou stěnou. Patří
jí veliký dík, že desky zachránila a nechala uložit
v Dubé.
Jak již bylo v únorovém článku zmíněno, mnoho
z dárců, jejichž jména na deskách jsou, byli význam- Na obou snímcích je plicní sanatorium ve Vraném
ní židovští podnikatelé. Jejich osudy pomáhala vypá-
trat paní Zdeňka Bláhová. Mezi čtyřiapadesáti jmény
na deskách jsou například otec a synové Elboge-
novi. Seligmann Elbogen, narozený v Praze 12. 7.
1827, cukrovarnický podnikatel, zakladatel pražské
rodinné obchodní firmy, byl rytířem řádu Františka
Josefa. Z dětí, které měl s manželkou Karolinou ro-
zenou Matzka se dospělosti dožily jen čtyři. Zemřel
v Praze roku 1905. Na deskách je i jméno jeho nej-
staršího syna Richarda, který patřil mezi nejvýznam-
nější představitele cukerního průmyslu v českých
zemích a stal se posléze viceprezidentem správní
rady akciové společnosti rakouských cukrovarů.
Jeho žena Eveline (Lilli) pocházela ze Lvova a ze-
mřela během 2. světové války v roce 1943, deset let
po svém muži. Na deskách je také zapsán Dr. Fritz Eduard Porges von Portheim Eugen von Kahler,
(Friedrich) Elbogen, Richardův bratr, a jeho žena autoportrét
Marie, rozená Kaufmann, a dále zde nalezneme
jméno Richardovy a Fritzovy sestry Emmy, provdané
Kaufmann. Ano, po manželovi je spřízněná se svou
švagrovou Marií. Všichni jsou pohřbeni na Novém ži-
dovském hřbitově na Olšanech v Praze. Na deskách Hrob Eduarda von Portheima, Vídeň 2017