Page 16 - Chytrý zpravodaj - Dubá 04/2025
P. 16

zajímavosti


       16

       VELKÝ ČAPSKÝ DŮL


         Turisticky významná lokalita Velký Čapský důl se
       táhne od silnice č. 260 na konci obce Pavlíčky seve-
       rovýchodním směrem. Začátek dolu je ve vzdušné
       vzdálenosti 3,5 km od centra Dubé, po silnici je to
       4,3 km. Z Velkého Čapského dolu odbočuje Malý
       Čapský  důl,  který  obíhá  severozápadním  směrem
       vrch Čap. Podle starších pramenů (Matouschkova
       mapa, turistický průvodce Bohumila Kinského) končí
       Velký Čapský důl v místě zvaném Tři cípy (Drei Zip-
       fel), odtud dále vede Komáří důl. Od silnice ke Třem
       cípům má důl délku 3,3 km, k odbočce do Malého
       Čapského dolu to je 993 m. Na mapách z 19. století
       se ale téměř celé údolí nazývá Komáří důl (Mücken-
       loch Graben) a aby situace byla ještě složitější, Bo-
       humil Kinský se domnívá, že většina Komářího dolu
       se původně jmenovala Mezní důl, neboť odpradávna
       tudy vedla hranice panství, dnes i hranice katastrál-
       ních území.
         Dnem  Velkého  Čapského  dolu  vede  zpevněná
       lesní cesta, tak zvaná Panelka, která za Třemi cípy
       přibližně po 750 m končí smyčkou, ze které vycházejí
       tři cesty, dvě vedou směrem k vrchu Kostelec, cesta
       napravo vede Komářím dolem, ze kterého odbočuje
       neprůchozí Mezní důl. Ve vzdálenosti asi 800 m od
       začátku Velkého Čapského dolu se po pravé straně
       nacházel i na starých mapách zakreslený pramen
       v  uzavíratelném  přístřešku,  dnes  je  studánka  vy-
       schlá. Na druhé straně Panelky stojí rekreační ob-
       jekt. Dříve se v Čapském dole nacházela hájovna
       Čáp. Původně také návrší s nadmořskou výškou 297
       m po levé straně u začátku dolu neslo název Čáp
       (Der Tschap), oproti hradu na vrchu nad dolem, který
       se vždy nazýval Čap, a skalní útvar Tschapkeule –
       Čapská palice.
         Velkým Čapským dolem vede cyklotrasa č. 0058   Skály nad dolem         Smyčka na konci Panelky
       a modrá turistická značka. Odbočují z něj značené
       cesty na Čap, na opačnou stranu pak do Obroku
       a kolem Kostelce k Tisícovému kameni. Neznačené
       cesty ze Třech cípů a Komářím dolem vedou na Husí
       cestu.
         Nejnižším bodem dolu je místo nedaleko sjezdu
       ze silnice s nadmořskou výškou 270 m, postupně
       pak dno dolu stoupá, u odbočky do Malého Čapské-
       ho dolu má necelých 280 m n. m., pod Čapem je to
       291,7 m n.m. a u Třech cípů činí nadmořská výška   Studánka              Mapa z 2. vojenského mapování
       321 m. Nad Velkým Čapským dolem se napravo zve-
       dá skalní hřeben s vrchy Čap a Číř. Čap má v nejvyš-
       ším bodě nadmořskou výšku 387,3 m, Číř dosahuje
       nadmořské výšky 422 m. Na druhé straně dolu se
       terén zvedá do nadmořské výšky 300 až 370 m. Nad
       smyčkou se pak vlevo vypíná masa vrchu Kostelec
       s 430 m nadmořské výšky.
         Začátek Velkého Čapského dolu leží v katastrál-
       ním území Pavličky, další část v katastrálním území
       Tuhaň a poté důl tvoří hranici mezi katastrálním úze-
       mí Tuhaň, Zátyní a od Třech cípů pak hraničí Tuhaň
       s katastrálním územím Dřevčice. Celý Velký Čapský
       důl se nachází v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
       Část pozemků na počátku dolu po obou stranách je
       v majetku římskokatolické farnosti Tuhaň, kdysi ob-
       last nesla název Kirchenwald – Kostelní či Zádušní
       (dle Kinského) les. Další velká část je v majetku fir-
       my MARDUB s.r.o, menší části vlastní obec Tuhaň
       a Lesy ČR, kterým také patří Panelka.
                                      myš
   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21