Page 13 - Chytrý zpravodaj - Dubá 03/2024

Dubáček | březen 2024

13

BÍLÝ DŮL

Lokalita, kde silnice č. 260 z Dubé k Pavlíčkám
zatáčí a klesá k mostku, se od 50. let 20. století
v mapách nazývá Bílý důl. Jeho původní název byl
Kalkgraben, tedy Vápenný důl, jak o něm píše i Bo-
humil Kinský v roce 1936. Název odkazuje na těžbu
hornin, obsahujících vápenec, a na pálení vápna. Na
mapě I. vojenského mapování z let 1764 – 68 je zde
přímo zakreslená vápenka. Ve stabilním katastru
z první poloviny 19. století jsou názvem Über den
Kalkgraben označeny polnosti od úpatí Dubové hory
až k Zátyní a k Šibeničnímu vrchu.
Počátek Bílého dolu v zatáčce silnice je od Dubé
vzdálen vzdušnou čarou 2,2 km a po silnici to činí jen
o 200 m více. Z plošiny v nadmořské výšce přibližně
300 m klesá dno dolu do nejnižšího bodu u mostku
k nadmořské výšce 282,5 m. Důl se táhne podél sil-
nice, ale v její zatáčce vede na severozápad směrem
k Šibeničnímu vrchu.
Krátce před zatáčkou odbočuje ze silnice doprava
polní cesta, scházející do dolu a mířící podél řady
mohutných stromů směrem k Zátyní. Ačkoliv nyní
je z velké části rozoraná, jedná se o původní ko-
munikaci od Dubé do Zátyní, která nesla název Lei-
chenweg, což Kinský překládá jako Pohřební cesta
a píše, že jde o část tak zvané Husí cesty. V katas-
trálních mapách je tato cesta dosud zakreslená a je
v majetku města Dubá.
Bílý důl leží v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj
a pozemky, které ho tvoří, mají různé majitele, při-
čemž část z nich vlastníka nemá určeného. Většina
Bílého dolu se nachází v katastrálním území Dubá,
malá část náleží k Pavlíčkám.
myš

I. vojenské mapování 1764 - 68 (s doplněnými nápisy pro lepší orientaci)

Bílý důl - pohled směrem k mostku Bílý důl - pohled směrem k mostku

Bílý důl - část cesty k Zátyní

Bílý důl - rokle podél silnice Matouschkova mapa z roku 1932

Bílý důl