Page 23 - Chytrý zpravodaj - Most 03/2024
P. 23

březen 2024                                           OBLASTNÍ MUZEUM A GALERIE V MOSTĚ                 23

       Ferdinand von Mannlicher



          Mostecká rodina Mannlicherů patřila mezi                                V  roce  1886  konečně  Mannlicher  vyslyšel
       jedny z nejstarších a nejváženějších mosteckých                          prosby Josefa Werndla a nastoupil jako vrchní
       patricijských rodin. Přestože se nikdy nepoda-                           konstruktér a podílník v jeho firme OEWG ve
       řilo doložit její příbuznost se slavným augšpur-                         Štýrském  Hradci.  O  rok  později  byl  císařem
       ským  rodem  Mannlicherů,  sahá  její  historie                          Františkem Josefem I. vyznamenán řádem Že-
       minimálně do počátku 16. století a v průběhu                             lezné  koruny.  Ve  Werndlově  firmě  zdokona-
       věků dala městu, ale i světu několik výjimeč-                            lil četné konstrukce pušek, pistolí a zásobníků.
       ných osobností. Na prvním místě sice stojí kon-                          Nadále se zabýval vývojem zbraní. Jeho úsilí
       struktér a vynálezce Ferdinand von Mannlicher,                           teď bylo věnováno konstrukcím samonabíjecím.
       ale do dějin se zapsala i řada jeho předků a po-                         K nejznámějším jeho pracím patří samonabíjecí
       tomků. Mezi prvními můžeme jmenovat Franze                               pistole Mannlicher s dynamickým závěrem či sa-
       Josefa Mannlichera, mosteckého měšťana a kro-                            monabíjecí karabina M 1901. Pistole Mannlicher
       nikáře, autora prvních novodobých dějin města                            byla v roce 1905 jako pistole M 1905 zavedena do
       z poloviny 18. století. Z rodu Mannlicherů pochá-                        výzbroje argentinské armády.
       zel také Anton Mannlicher, první volený purk-                              Kromě vojenských zbraní se zabýval i vývo-
       mistr města Mostu po josefínských reformách                              jem loveckých zbraní. Společně s konstrukté-
       městské zprávy, úřadující v letech 1788 až 1804.                         rem Otto Schönauerem vyvinul úspěšný systém
       Středoevropské proslulosti dosáhl Ferdinandův                            závěru pro lovecké pušky, který je jako systém
       synovec Egbert Mannlicher, významný vídeň-  Ferdinand von Mannlicher     Mannlicher-Schönauer dodnes široce používán
       ský právník a jeden z tvůrců ústavy a zákonů Ra-  (Oblastní muzeum a galerie v Mostě)  u velké části loveckých zbraní.
       kouské republiky po I. světové válce. Jeho dcera                           Ferdinandu Mannlicherovi se dařilo i v osob-
       Edith Mannlicher byla významnou rakouskou   byl závěr pušky. Mannlicher se zaměřila na sys-  ním životě. V roce 1892 oženil s Cäcilií Marti-
       historičkou, historičkou umění a první ženou   tém přímotažný na rozdíl od více rozšířeného zá-  novou a v následujícím roce se jim narodila
       na vedoucí pozici Vídeňské univerzitní a akade-  věru otáčivě odsuvného. Ten vojákovi sice umož-  dvojčata Albertine a Cäcilie. Za zásluhy o stát
       mické knihovny.                      ňoval rychlejší kadenci palby, ale více podléhal   byl dne 14. prosince 1892 císařem povýšen do
          Ferdinand  (Ferdinand  Karl  Adolf  Josef)   možnosti selhání. Důležitým milníkem však byla   šlechtického stavu s predikátem Ferdinad Ri-
       Mannlicher se narodil 30. ledna 1848 v rodině     studijní cesta, kterou v roce 1879 podnikl Ferdi-  tter von Mannlicher (Ferdinand rytíř z Mann-
       c. k. válečného komisaře Josefa Mannlichera    nand Mannlicher do Spojeních států amerických.   licherů). S titulem se pojilo i doživotní člen-
       a jeho manželky Albertiny rozené Haacke. Jako   Zde navštívil patentový úřad ve Filadelfii, kde ně-  ství v panské sněmovně rakouské říšské rady.
       místo jeho narození je sice často udáván Most, ale   kolik dní studoval různé patenty a modely ruč-  Mannlicher také obdržel řadu zahraničních vy-
       byla jím německá Mohuč, kde v té době jeho otec   ních palných zbraní. V roce 1879 tak nabídl ra-  znamenání. Stal se nositelem pruského krá-
       sloužil. V Mostě však malý Ferdinand prožil část   kousko-uherskému vojenského výboru zbrojní   lovského Řádu koruny, italského královského
       svého dětství. Rodina se později z důvodu otcovy   správy svoji první opakovací pušku.    Řádu železné koruny či důstojníkem francouz-
       služby přestěhovala do Vídně a novým Ferdinan-  Úspěch však slavil až v roce 1885, kdy ra-  ské Čestné legie.
       dovým domovem se stala vídeňská čtvrť Josef-  kousko-uherské  ministerstvo  války  vybralo   Ferdinand von Mannlicher zemřel po ne-
       stadt. Zde také dosáhl středoškolského vzdělání   jeho  opakovací  pušku  s  přímotažným  závě-  moci  dne  20.  ledna  1904  ve  Vídni,  a  je  po-
       na místním gymnáziu a ve svém vzdělání pokra-  rem jako novou pěchotní zbraň rakousko-uher-  hřben  na  hřbitově  v  městečku  Hinterbrühl
       čoval na vídeňské Technické univerzitě (Tech-  ské armády. Puška Mannlicher M 1885 se stala   nedaleko Vídně. Jeho jméno stále nese něko-
       nische Universität Wien). V době studia jej vý-  první  moderní  opakovací  puškou  hromadně   lik ulic, ve Vídni či Štýrském Hradci, ale i do-
       znamně ovlivnila probíhající rakousko-pruská   zavedenou v rakousko-uherské armádě. Poz-  dnes působící největší zbrojní firma v Rakousku
       válka roku 1866. Ferdinand Mannlicher si všiml   ději ji Ferdinand Mannnlicher ještě zdokonalil     – Steyer-Mannlicher.
       významné  technologické  převahy  pruské  ar-  a zjednodušil do modelů M 1890 a M 1895. Tím
       mády v palných zbraních a své další studijní úsilí   završil své dvacetileté úsilí při konstrukci opa-  Jiří Šlajsna,
       zaměřil na zbrojní konstrukci. Přesto po ukon-  kovacích pušek.                               historik OMGM
       čení univerzity nastoupil na místo konstruktéra
       – železničního inženýra Společnosti jižní dráhy
       (K. und k. Südbahngesellschaft), která provo-
       zovala soukromou dráhu spojující Vídeň s Ter-
       stem a jadranským pobřežím. Později však pře-
       šel k Severní dráze císaře Ferdinanda (K. und k.
       Kaiser Ferdinand Nordbahn).
          Na  zbrojní  konstrukci  Ferdinand  Mannli-
       cher nezanevřel a nadále se jí soukromě věno-
       val. V roce 1875 se spojil se zbrojním konstrukté-
       rem Josefem Werndlem, jedním z konstruktérů
       rakouské pušky M 1867 Werndl-Holub a majite-
       lem zbrojní firmy Österreichische Waffenfabriks-
       Gesellschaft (OEWG). V popředí Mannlicherova
       zájmu byla moderní opakovací puška. Pokoušel
       nejen navrhnout nový moderní systém opako-
       vacího závěru, ale i optimální uložení nábojové
       schránky. Ve své konstrukci se tak postupně zabý-
       val systémy trubicového zásobníku či zásobníku
       umístěného v pažbě, ale nakonec se rozhodl pro
       nábojovou schránku umístěnou přímo pod závě-
       rem zbraně. Hlavním konstrukčním problémem   Karabina Mannlicher M 1890                (Soukromý archiv autora)
   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28