Page 20 - Chytrý zpravodaj - Jemnice 05/2022

bohužel nevýhodnou polohu. Poslední šance prosperity po skončení Rakousko-Uherska
byla v dobách zemského zřízení, a to skončilo v roce 1960. Dle mého názoru můžeme být
rádi, že si pan Kolář vybral za své centrum v této oblasti právě Jemnici. A ujišťují Vás, že
ty peníze, které má, bych mu vůbec nezáviděl. To vypadá pouze zvenčí. Nepřál bych Vám
starosti a nervy, které má při řízení svého podniku. Jsem přesvědčen, že mnoho nocí má
beze spánku, proto myslím, že mu není co závidět. Zvažme vše dobře a mějme na paměti
naše město, a tím život náš i našich dětí a vnuků.
Přeji všem svým spoluobčanům hodně úspěchů, spokojenosti a zdraví.
Ing. Antonín Finda

Realistický scénář

Když se u nás někomu něco nepříjemného přihodí, například když nám ujede před
nosem autobus nebo když uklouzneme a roztrhneme si kalhoty, ihned naříkáme: nic horšího
se nemohlo stát! To, co se nám právě stalo, pokaždé bereme jako úplně nejhorší variantu.
Míváme totiž příliš optimistická přání, a když na ně skutečnost nebere ohled, marně jí to
vyčítáme. Asi by nám prospělo být ve vztahu ke skutečnosti většími pesimisty.
Jsou na světě národy, které na to jdou opačně. Stane-li se jim nehoda, například když se
ocitnou zničehonic potmě, bez proudu a bez topení nebo když jim bomba rozmetá kuchyň
i obyvák, otřesou se a řeknou: mohlo to být horší, hlavně, že žijeme. Dovedou si totiž
představit, že by mohlo přijít něco hroznějšího.
Plán vybudovat drůbeží jatka přímo naproti sváteční vyhlídce z hradeb je pro většinu
z nás něco nepředstavitelného, skoro svatokrádež. Vždyť to už nikdy nebude možno
napravit. Nic horšího se nám nemohlo stát. Máme dojem, že taková stavba znehodnotí celý
náš život.
Zapomínáme však, že existují horší katastrofy než ambiciózní záměr jedné obskurní
firmy. Co kdyby se naším městem prohnalo takové menší tornádo? Nebo kdyby nás
zničehonic vojensky přepadlo Rakousko pod záminkou, že jsme kdysi k němu patřili?
Možná by jen stačilo, aby si ministerstvo vytypovalo Jemnici jako vhodné úložiště jaderného
odpadu z Dukovan či Temelína. Jak bychom asi reagovali pak? To jsou totiž katastrofy, ve
srovnání s nimi je budoucí drůbežárna něco jako komáří bodnutí.
Pokusme se zaujmout dlouhodobější perspektivu. Není přece vyloučeno, že se v blízké
době zvýší cena energie a zrní tak neúnosně, že se chov kuřat přestane vyplácet. Nebude
čím topit, nebude čím krmit. Celý projekt pak potichu skončí. Jemnice přežije.
Začátkem letošního jara, když se znenadání vrátila bezohledná zima, začal jsem si
oprašovat knihovnu. A tu mi do ruky padla knížka starší než dva tisíce let. Líčí úspěšná
řešení konfliktů. Jmenuje se Umění války a sepsal jim mistr San Tsu. Dozvěděl jsem se
od něho, že bojuje-li slabší se silnějším, musí podlehnout. Proto je radno, aby se slabší
konfliktu vyhnul. Malý velkému nemůže dlouho vzdorovat. Uplatníme-li tuto poučku na
současné události, znamená to, že malá země by si neměla znepřátelit zemi velkou. Dříve

20 / Jemnické listy / květen 2022