Page 21 - Chytrý zpravodaj - Jemnice 04/2024

Glosy / Střípky historie

Možná si někteří z Vás řeknou, proč to zde vůbec zmi- Přátelé, kamarádi, občané. Vždycky jsem psal, že
ňuji. Rád odpovím. Když jsem se dozvěděl, že Jemnické se chci chovat jako občan, ne „ovčan“. Je potřeba nebýt
listy končí a budou nahrazeny Listy JM, pocítil jsem obavu znechucený současnou situací, říkat svůj názor ostatním,
o svobodu slova a možnost vyjádření jiného názoru. a hlavně diskutovat i o věcech, které se nehodí vládnoucí
Začalo to permanentní placenou PR kampaní v me- skupině. A to i v Jemnici a v regionu.
diích, pokračovalo zahájením krajské kampaně ODS,ná- Nesmíme dopustit, aby byly za demokratické považo-
vštěvou prezidenta v Jemnici a pokračuje postupným vány jen takové názory, které se hodí vládnoucí skupině.
vytlačováním odlišných názorů a nálepkováním nepohodl- Jedině svoboda projevu a férová diskuze vede k roz-
ných lidí (viz starostovy výroky o spasitelích, desolátech). voji společnosti.
Za mne rozhodně není vhodné sdělovat lidem, aby nepsali Závěrem mi dovolte vám všem popřát hodně zdraví,
své názory. klid a mír v duši.
Asi ne nadarmo více než 50 veřejných osobností po-
depsalo v prosinci 2023 otevřený dopis Společnosti pro Ing. Miloň Slabý, zastupitel města Jemnice
obranu svobody projevu zaslaný našemu premiérovi.

Článek Ing. Slabého byl původně vrácen k pře- zpětná vazba. Bohužel zatím nemáme jinou možnost,
pracování, protože neodpovídal zásadám Listů Jem- jak se „politické žvanírně“ vyhnout, ale ve spolupráci
nického mikroregionu. Ani současná verze není zcela s právníky a kompetentními orgány hledáme cestu. Za-
„košer“, protože staví na minimálně nepřesných infor- tím nám nezbývá nic jiného, než se čtenářům omluvit.
macích. Víme, že tendenční politické články se nelíbí
vydavateli ani čtenářům, což nám zcela jasně potvrdila redakce

Na Marjánce aneb Vzpomínka na zemřelé

vojenské osoby v zámeckém lazaretu roku 1814

Už je tomu více než čtyři desítky let, co sousedé z Kozí la, nosila jim vodu z blízké studánky a připravovalo jídlo.
ulice, pánové Kačenka, Kverek a Železný, sedávali na la- Připravovala ho na otevřeném ohni, který někdy hořel i po
vičce u transformátoru a vzpomínali na své dětství, zemře- setmění. Lidi, kteří nevěděli o tom, že tam jsou vojáci, to
lé manželky, ale také vyprávěli pověsti a historky z historie utvrzovalo v přesvědčení, že tam straší. Postupně všichni
Jemnice tak, jak je znali od svých otců nebo dědů. Někdy zemřeli. Nešťastná Markytánka, která se od nich nakazila,
si k nim přisedli další sousedé, např. pan Veselý, a okruh zemřela jako poslední. Odpočívá prý s nimi ve společném
jejich vyprávění se rozšířil např. o to, jaké to bylo v ruských hrobě v místě, kde kdysi stával dřevěný kříž a kde se ří-
legiích apod. Stávalo se, že kolemjdoucí zůstali stát a na- kalo „Na Markytánce“. Pozn.: Slovo markytánka označuje
slouchali jejich vyprávění. A že vyprávěli poutavě a zajíma- civilní osobu prodávající v žoldnéřských armádách zboží,
vě posluchači nabyli přesvědčení, že tomu tak skutečně obvykle potraviny, ale i předměty denní potřeby – buď na-
bylo. Dnes již sousedé spočívají po boku svých manželek stálo, anebo příležitostně.
na hřbitově v Podolí, ale některá z jejich vyprávění žijí dál. Počty vojáků, kteří v našich zemích zemřeli a byli zde
Třeba to, co vyprávěl soused Železný. v období napoleonských válek uloženi k věčnému spán-
V dávných dobách za napoleonských válek procházelo ku, jdou do desetitisíců. Války nepřežilo mnoho vojáků
skrz Jemnici nepřátelské vojsko. Pravděpodobně se jed- rakouských, ruských i francouzských, ale i zraněných
nalo o tažení z bitvy od Slavkova roku 1805 nebo bitvy od francouzských zajatců, např. těch, kteří na území dneš-
Znojma roku 1809. Vezli s sebou na vozech svoje raněné ní České republiky byli přivezeni po bitvě u Lipska v roce
a nemocné vojáky. Při zastávkách ve městech a vesni- 1813. Záznamy o tom, kdo a kde padl a je pohřben se
cích, kterými procházeli, byli pro obyvatele hotovou po- v té době nevedly. A tak v naprosté většině případů jsou
hromou. Dovedli si vynutit vydání potravin, zrní a píce pro už tyto události zapomenuty nebo přežívají ve vyprávění
koně a také se ubytovávali v jejich domech. V Podolí vedle „sousedů“, jak bylo uvedeno výše. Netýká se to ale všech,
silnice v blízkosti mostu bývala kaple a špitál sv. Alžběty. kteří doplatili životem na válečnou mašinérii. Např. v matri-
V něm se museli o jejich zraněné, které tam při odchodu kách zemřelých měst a obcí lze dohledat vojáky rakouské
zanechali, starat. Někteří trpěli zlými a nakažlivými nemo- armády, kteří tam byli ponecháni ustupujícími vojsky, léči-
cemi. Jakmile byli nepřátelé z dohledu, jemničtí začali jed- li se pod civilní správou a následně zemřeli na následky
nat. Převezli nemocné spolu s Markytánkou, kterou tam svých zranění nebo nakažlivé choroby. Teprve v posled-
rovněž zanechali, ven z města asi 1,5 na jihovýchod od ním desetiletí se okruh zemřelých, které lze v souvislosti
Jemnice, na louku pod kopec Strachovec, kde byla vydat- s napoleonskými válkami identifikovat, značně rozšířil. Na
ná studánka. Pečovatelkám o vojáky se tehdy říkalo Mar- začátku všeho byl objev písemných záznamů o vojen-
kytánky. Na zmíněném místě je ještě nějaký čas ošetřova- ských špitálech v Jaroměřicích nad Rokytnou. Díky nim se

Listy Jemnického mikroregionu / duben 2024 / 21