Page 20 - Chytrý zpravodaj - Jemnice 03/2025

Střípky historie

obce. Za vrchnostenské správy potvrzovala žadatele do funkce nehašené vápno. Pohodný dostával peníze za každé uzdravené
pohodného obec a odměnu dostával za likvidaci každého kusu zvíře. Aby předešel nařčení ze spolupráce s temnými silami, pra-
uhynulého zvířete od chovatele. Výši odměny stanovila místní videlně i s rodinou chodil do kostela a přispíval na jeho provoz.
zvyklost. Při uzavření smlouvy s obcí dostával pohodný pravi- Snažil se udržovat dobré vztahy i se sousedy. Občas zašel do
delný plat z obecní pokladny, který nebyl příliš vysoký. V případě hospody, kde za přítomné zaplatil útratu. V době počínající nebo
Slavíkovic potřebovala pohodného vrchnost a aby ho získala, probíhající epidemie trávil čas mimo rasovnu. Nejdříve pracoval
dala na své náklady postavit rasovnu. sám, později měl pomocníka. Byl jím pohodný František Draxler
Ve Slavíkovicích je pohodný písemně doložen od roku 1732, z Němčic, který se přiženil do Slavíkovic, za manželku si vzal
kdy se téměř padesátiletý pohodný Mathias Goll (někdy Gall či Magdalenu. Za svědky jim byli pohodný Gall a hostinský Matěj
Koll) oženil s mladičkou Annou Marií Enderbergerovou. Prováze- Kaláb.
la ho pověst vyhlášeného léčitele zvířat. Pohodný měl vlastní či Výsledky jeho léčení zvířat zaujaly vrchnosti okolních panství.
zprostředkované vědomosti o řemesle. Když při morové epide- Stávalo se, že u rasovny několikrát v měsíci stály kočáry, kterými
mii na Moravě umíralo mnoho lidí, panstvo hledalo útočiště jinde sem přijeli vrchnostenští úředníci. Pohodný jim nejdříve vysvětlil,
a osud poddaných je nezajímal. Péče o nakažené a pozůstalé co se má dělat, a následně ukazoval, jak se to dělá v praxi. Jindy
nebyla žádná. Zdraví se vyhýbali nemocným, v řadě domů ne- objížděl panství, aby zkontroloval, jak tam jeho doporučení rea-
mocní a pozůstalí trpěli hladem. Jedno z nejsložitějších opatření lizují. Jemu i jeho pomocníkovi se vedlo mnohem lépe než sou-
bylo odklízení zemřelých. Pro tuto činnost byly určeny zvláštní sedům, žijícím ve vsi, nebo pohodným v okolí. O tom, co dělá,
osoby. Mrtví zůstávali ležet ve špitálech nebo před domy, kam neměli místní ani ponětí. Usuzovali, že když u rasovny bývá tolik
byli vyhozeni. Následně docházelo k zamoření vody a nemoc se koní, musí být jejich znalcem, léčí je a má z toho slušný příle-
šířila rychleji. Pohodní spíš ze soucitu než pro peníze zemřelé žitostný příjem. Podle nich je léčil nejen doma, ale i v širokém
odváželi a pohřbívali, zejména děti a ženy. Tvrdí se, že se lidé okolí, kam dojíždí.
z toho poučili, a když později docházelo k epidemiím cholery, Vyprávění o pohodném ze Slavíkovic zpravidla končívalo tím,
tyfu nebo spalniček, byli na jejich zvládnutí lépe připraveni. Dnes že Matěj Goll patřil mezi všímavé a hloubavé lidi, kterých v té době
víme, že poučení nebylo trvalé. Dokládá to průběh pandemie vi- v okolí žilo více. Jedním z nich byl Prokop Diviš, který sestrojil
rové choroby covid-19. a v červnu 1754 v Prosiměřicích vztyčil bleskosvod a patřil mezi
Jiný přístup měla vrchnost k úhynu zvířat na nakažlivé ne- průkopníky léčení nemocí pomocí elektrického proudu. Lékař
moci. Čím více ovcí uhynulo, tím menší příjem měla z prodeje Mack z Telče byl průkopníkem očkování dětí proti neštovicím.
vlny, a tím více ovcí musela koupit. Ovčáci byli napadáni, že V roce 1791 aplikoval vakcíny proti neštovicím dětem hraběte
jsou spolčeni s pohodnými a nechávají zvířata zbytečně hynout Dauna, což je vůbec první zmínka o očkování ve šlechtickém
a následně se s nimi dělí o peníze, získané prodejem kůží. Aby prostředí u nás. Pohodný Goll byl skutečně žijící osobou, lze
měla přehled, stanovila, komu může pohodný kůže prodat. To o něm a jeho rodině v matrikách dohledat další údaje. Na jejich
úhynu nezabránilo. Šíření infekce se dalo zabránit tak, že naka- základě bylo možné toto vyprávění doplnit o další informace. Část
žená zvířata byla oddělena od zdravých. Uhynulá byla zakopá- z nich se týká jeho rodinného života, část pokračovatelů. Zápisy
na na určeném mrchovišti. Neexistovalo očkování, které je dnes mlčí o tom, zda pokračovali v tom, co započal jejich předek.
nejdůležitější prevencí. Všímaví ovčáci či pohodní vypozorovali, Matěj Goll se narodil roku 1684 a zemřel 16. února 1787, ve
že nakažená zvířata, která přežijí, již neonemocní. A odolní jsou věku 103 let. S manželkou Annou Marií Enderbergerovou měli
i jejich potomci. Tyto poznatky uplatňovali v praxi, proto uzdrave- 10 dětí, Josefa, Julianu, Marianu, Annu Marii, Kateřinu, Barboru,
ná zvířata vraceli do stáda, aby se stala základem odolnějšího Jana Michaela a Jana Pavla. Když se narodil, bylo otci 67 roků.
chovu. Prvorozeného syna Josefa otec připravoval na převzetí živnos-
Pohodný Goll patřil k všímavým, své poznatky a vědomosti ti. Ten ale pohodným být nechtěl. V květnu 1772 byl vyhlášen
užíval v praxi. Zvířata neléčil, spíš omezoval šíření nemocí, a tím patent Marie Terezie, v němž nařizovala, aby byli snížení lidé,
snižoval počty uhynulých. Prováděl prevenci, která vedla ke zlep- jakmile přestanou vykonávat svoje řemeslo, považováni za rov-
šení stavu stáda. Jeho postupy vrchnost zaujaly tak, že ho zís- nocenné ostatním obyvatelům. Zůstal svobodný. Zemřel krátce
kala a stal se pohodným ve Slavíkovicích. Od ní dostal rasovnou po svém otci, dne 25. dubna 1787. Řemeslo převzal nejmladší
i vše potřebné k tomu, aby obě činnosti, pohodného a léčitele, Jan Pavel (zemřel 1805). Ve věku 21 let se oženil s Annou Marií
mohl vykonávat současně. Když jeho práce začala přinášet vý- Veselou. Měli 12 dětí. Dalším v řadě pohodných byl jejich syn
sledky, realizovala vrchnost jeho požadavky, např. izolaci naka- Kašpar (zemřel 1881). V roce 1847 se oženil s Antonií Zelinge-
žených, zakopání uhynulých bylo zřízeno na odlehlém mrcho- rovou.
višti, zařízení k izolaci dobytka podezřelého z onemocnění. Pro
napájení ovcí bylo zřízeno více studní, k dezinfekci se používalo František Kačenka

Zapomenutí hrdinové

Spolu vyrostli, spolu padli Marie, narozená roku 1874. Následovala dvojčata Matyáš a Jo-
sef, Jan, František, Františka a Karel, narozený v roce 1891, kte-
Ignatz Slunitschek a Hynek Sluniček jsou jedna a tatáž osoba rý se ve Vídni oženil s Marií Radlovou (1921). Před válkou Hynek
z Bělčovic (tehdy Wispitz). Příjmení jeho rodiny je v dokumen- přesídlil za prací do Vídně, a tam se 30. 1. 1910 oženil. Jeho
tech uváděno různě. Ignatz/Hynek byl typickým obyvatelem to- žena se jmenovala Leopoldina, příjmení bohužel neznáme.
hoto koutu jihozápadní Moravy: tatínek mluvil německy, mamin- Do války mašíroval hned po vyhlášení mobilizace. Zamířil do
ka česky. Hynek, jak je veden ve vojenských dokumentech, se Znojma k 99. pěšímu pluku a s ním pak na frontu do Haliče. Na
narodil 2. 8. 1884 v Bělčovicích čp. 32 jako syn rolníka Josefa konci srpna bojoval znojemský pluk u města Stary Zamosc, kde
Slunitscheka (narozen 1847 tamtéž) a jeho manželky Kateřiny, Hynek Sluniček dne 30. 8. 1914 padl. Pohřben byl o dva dny
roz. Kadrnožkové (nar. 1849 v Menharticích). později.
Hynek pocházel z velké rodiny. Nejstarší ze sourozenců byla
20 / Listy Jemnického mikroregionu / duben 2025